Diskuse: Kde a co se může stavět? Pravidla hry dá nový územní plán

Veřejný zájem je koncept uplatňovaný především ve veřejné politice, veřejné ekonomice, etice a právu, odkazující k všeobecnému dobru a společenskému blahobytu. Obecně je za veřejný zájem označována taková orientace politiky, která podporuje rozvoj společnosti a řešení jejich reálných problémů. Z tohoto vymezení je patrné, že identifikace a uznání veřejných zájmů může být (a bývá) ve společnosti zdrojem konfliktů, neboť představy o tom, co je pro společnost dobré a jaké jsou její problémy, se liší. Ve společnosti proto probíhají boje o identifikaci, uznání a prosazení různých veřejných zájmů. Uznané veřejné zájmy mohou být formulovány v právních normách. Samotný koncept veřejného zájmu není všeobecně přijímán, některými autory je veřejný zájem ztotožňován jen se sumou zájmů individuálních. Identifikované veřejné zájmy nemají univerzální platnost. Co je v jednom časovém období či v určité kultuře veřejným zájmem, v jiné době či společnosti jím být vůbec nemusí. Lippmanova definice: Veřejný zájem je zřejmě tím, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně a racionálně, a jednali nezaujatě a benevolentně.

Územní plánování je specifickým druhem plánování jako nástroje uvědomění si odpovědnosti za budoucnost a schopnosti domýšlet budoucí důsledky našich dnešních rozhodnutí. Schopností myslet dopředu, vytvářet si vize a možné scénáře dalšího vývoje, se homo sapiens odlišuje nejpodstatněji od ostatních živočichů včetně nejvyvinutějších primátů. Ti se umějí učit a přenášet naučené z minulosti na další generace genovou výbavou i výchovou a učením mláďat, ale „myslet dopředu“ neumějí. I vytváření zásob na zimu v době zrání plodů, známé u některých ptáků i savců, není výsledkem uvědomělého „plánování“, ale aplikací naučené zkušenosti převzaté od rodičů. Člověk však umí snít, vytvářet si vize, plány a programy, jak k nim dospět a ty pak také uskutečňovat. Víc v adrese http://jdem.cz/up573

jenom pro většinu a mafiáni si zase budou dělat, co chtějí???

Znám ze své praxe desítky případů, kdy mladí lidé uzavírali své manželské svazky ze vzájemně upřímné lásky a takovéto životní prostředí, ve kterém byli nuceni žít, je nakonec rozdělilo. Mladí manželé získají vytoužený byt nebo si postaví rodinný domek, ve kterém je již předem vše naplánováno, kde bude kuchyně, obývák, ložnice i dětský pokoj. Po přestěhování do vytouženého hnízdečka po čase zjistí, že děti se v postýlce převalují, snaží se z jim určeného prostoru ve spánku utéct, dobře nespí a strádají. V ložnici manželů také není pohoda, kterou si vysnili. Bylo by neseriozní za všemi problémy vidět působení záření geologických anomálií. Je nutné však konstatovat, že tam, kde tyto anomálie jsou a přestože bydlící na nich mají upřímnou snahu žít ve spořádané a milující rodině, tak se jim to nedaří. Živé organismy nejsou jenom lidé. Většině zvířat záření geologických zvodnělých anomálií je v zúženém prostoru bytu či domu nepříjemné. Tak, jak trpí na těchto místech člověk, trpí i zvíře. Jsou však i výjimky např. kočka, straka, komáři a hmyz tato místa vyhledávají. V pěstování okrasných květin se sebelepší péčí (mimo druhy, kterým se nad zářením geolog. anomálií dobře daří) hospodyňka žádné zázraky neudělá.Vodní prameny nejsou podzemní řeky ani potoky. Voda v nich prochází puklinami a propustnými nehomogenními vrstvami. Prodíráním vody a jejím třením o horninu vzniká dosud přesně nespecifikovaná energie pole, dostupnými přístroji těžce měřitelná. Tato energie vychází na povrch země a prostupuje kovy, betonem a dalšími těžko prostupnými materiály. Při pracovní návštěvě USA v květnu 96 mně bylo umožněno ověřit působení vlivu záření geologických zvodnělých anomálií i ve výškových budovách. V druhé nejvyšší stavbě v New Yorku, Empire States Building jsem detekoval geologické anomálie v 2. podzemním podlaží, ve stejném místě a směru jsem ji nalezl v 45. i v 85. podlaží. Při jednání s odborníky a vědci ve Washingtonu jsme byli informováni o poznatcích amerických odborníků v oboru kosmonautiky, kteří uvádí, že nerovnovážné (elektromagnetické pole) těchto zvodnělých kolektorů stoupá až do výšky 220 km nad povrch země a působí značné problémy v naváděcích systémech raketoplánu při přistávacích manévrech.

Zamezení nekvalitní architektury je jistě chvályhodné, jen přišlo poněkud pozdě.

Sněmovna shodila pod stůl návrh zákona o odpovědnosti úředníků. Návrh měl podstatným způsobem změnit povinnost státu v okamžiku, kdy rozhodnutím úředníků dojde ke škodě. Návrh předložila skupina poslanců v čele se Stanislavem Polčákem a Petrem Gazdíkem. Pro zavedení automatické odpovědnosti úředníků za jejich rozhodnutí nakonec hlasovala TOP 09, Věci veřejné a část "platformy Karolíny Peake". ČSSD byla většinově proti (se 3 výjimkami), z poslanců ODS nezvedl pro ruku nikdo a klub KSČM se zdržel hlasování, čímž fakticky hlasoval proti. V současnosti stát může požadovat náhradu škody, v případě přijetí novely by byl povinen tuto náhradu vymáhat. Jinými slovy - úředníci by byli za svá rozhodnutí odpovědní. Vymáhaná částka by mohla dosáhnout výše až čtyř platů, pokud by škodu úředník způsobil neúmyslně. V případě úmyslu by mohla částka odpovídat i výši skutečné škody. "Je třeba tento návrh zamítnout a počkat na vládní novelu zákona o odpovědnosti úředníků," prohlásil v rozpravě poslanec ODS a bývalý hejtman Jiří Šulc. "Koalice jednotně hlasovala pro tento zákon a teď jsem překvapen postojem kolegy Šulce," reagoval na to poslanec Polčák. Šulcův návrh na zamítnutí sice neprošel, pak se ale sněmovna neshodla, že zákon schválí. Zafungovala prostě velká koalice ODS a ČSSD, komentovali to předkladatelé. Zákon o státní službě stále v nedohlednu "Já osobně chápu potřebu tohoto zákona," prohlásil šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc, ale dodal: "Jediné skutečné řešení je komplexní zákon o státní službě." "Toto mělo být skutečné protikorupční opatření," odmítá tento názor další z předkladatelů, předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík, a dodává: "Každý zaměstnanec má odpovědnost za škodu ze svých rozhodnutí. Proč úředníci ne?" Podle Stanislava Polčáka se skupina poslanců rozhodla předložit novelu k dalšímu projednání. Vláda ve středu přijala etický kodex státních úředníků, podle kterého by úředník nesměl přijmout ani bonboniéru jako dar. Naproti tomu ale stále chybí komplexní zákon o státní službě, který by kromě etického kodexu zavedl i definitivu a hierarchii státní služby - nebo odpovědnost za škody plynoucí z úředních rozhodnutí. Zákon o státní službě připravila už vláda Vladimíra Špidly (ČSSD), od té doby ale byla účinnost tohoto zákona stále odsouvána, naposledy i momentální vládní koalicí s tím, že vláda Petra Nečase (ODS) připraví úplně nový zákon o státní službě. http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=744151

Vzhledem k významnému nárůstu technologického rozvoje se v několika minulých desetiletích do popředí zájmu dostávají otázky související se životním prostředím, vztahem mezi člověkem a krajinou. Světový trend vylidňování venkova způsobuje výrazný nárůst obyvatelstva měst a městských aglomerací, což vytváří nový problém, jak zachovat přinejmenším dosavadní charakter krajiny a současně zajistit přiměřený a zároveň moderní rozvoj sídelních celků. Rostou multilaterální tlaky na udržení ekologické rovnováhy a harmonického uspořádání území, ale současně jsou kladeny stále větší nároky na technickou infrastrukturu – individuální a hromadnou dopravu, parkování a garážování vozidel, multifunkční nákupní centra, prostory pro smysluplné trávení volného času. Prostoru na povrchu ve městech rapidně ubývá, dosáhlo se v podstatě jeho maximálního využití. Pozemky v centru měst, stávající obvykle v prolukách nebo vzniklé po demolicích starých industriálních nebo památkově nechráněných objektů, dosahují astronomicky vysokých cen. Rozvoj městského území směrem do výšky, který je v některých případech možný u jednotlivých budov, není u větších útvarů, sloužících jako sídelní celky, rozhodně žádoucí. Pro budování infrastruktury, tj. zejména staveb veřejného zájmu - Podzemní prostory – čtvrtá dimenze velkoměsta. Budování infrastruktury v podzemí odstraňuje nutnost záboru ploch na povrchu území, zmenšuje ekologické zatížení a zaručuje energetickou úsporu – vlivem stabilních klimatických podmínek klesá náročnost na vytápění či chlazení. Nezanedbatelná je i možnost efektivní ochrany proti šíření hluku a prachu z podzemních objektů na povrch. Velkou předností podzemního řešení je tedy průkazné omezování krizových jevů technické infrastruktury, minimalizace jejího vlivu na životní prostředí ve městech a rozvíjení koncepce nízkoenergetických staveb. Výhody podzemního řešení městské infrastruktury: ekonomické – umožňuje návrh celistvějších městských struktur; – šetří pozemky pro jiné použití (rekreace, zelené plochy) či pro budoucnost; – podzemních prostor je možné výhodně využít, zejména ve skalním prostředí, pro vytápěné i chlazené objekty; – spolehlivé vedení dopravy bez převážné většiny negativních povrchových vlivů – umístění dopravy do tunelů výrazně zlepšuje kvalitu života v městských centrech; – podzemní stavby přispívají k ochraně i tvorbě životního prostředí; – podzemní konstrukce neovlivňují přírodní podmínky v dané oblasti (drenážní efekt v přilehlé části horninového masivu je technicky možné po dokončení výstavby eliminovat); – nepříznivé funkční projevy staveb na vnější životní prostředí (hluk, prach) jsou u podzemních konstrukcí značně sníženy; – podzemní řešení umožňuje zachovat kulturní hodnoty (např. historická jádra měst, ale též chráněné solitérní objekty). – halové a plošné podzemní stavby (obchodní a zábavní centra, objekty kulturního a sportovního využití – divadla, stadiony, parkoviště, garáže, skladiště, výrobny); Jedním z největších nákupních komplexů je přebudovaná tržnice Les Halles v Paříži o ploše 100 000 m2 na povrchu a se čtyřmi podzemními podlažími. Tento projekt je jedinečný vzhledem k pestrosti využití podzemních prostor – zahrnuje stanici metra, podzemní chodby, garáže, obchodní pasáž, zábavní a rekreační prostory včetně plaveckého bazénu. Jedná se o jedinečnou ukázku zvládnutí komplexního využití podzemí a vyřešení mnoha značně složitých technických problémů.