VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Otepka tuší, že se už asi nezmění

Kapfenberg - Už si myslel, že dožije do fotbalového důchodu v Příbrami. Loni v létě ale Rudolf Otepka vyslyšel tísňové volání Baníku Ostrava, které intenzivně hledalo náhradu za zraněného kapitána Martina Lukeše.

16.7.2008 4
SDÍLEJ:

Zkušený záložník Rudolf Otepka je v Baníku spokojený.Foto: GetPhoto/Martin Krpač

Zkušený ofenzivní záložník výzvu přijal a příbramský druholigový klid vyměnil za bouřlivou Ostravu. „Fotbal se hraje pro lidi, byl to správný krok,“ říká Otepka. Odměnou mu byl nejen opakovaný potlesk na vyprodaných Bazalech, ale také konečné třetí místo a letošní účast v Poháru UEFA.

Do Baníku jste přišel loni v rozehrané soutěži. Vybaví se vám ještě chvilky váhání, zda máte nabídku Ostravy přijmout?

Bylo to hodně rychlé, ale u celého přestupu měl hlavní slovo majitel Příbrami Jarda Starka. Baník vyhrál první dvě kola a on mi řekl, že mám jít, že je to klub, co má velké ambice. Znal jsem z dřívějška trenéra Večeřu i Rendu Bolfa, Frantu Rajtorala. Ten začátek byl pro mě pozitivní i v tom, že se mi hned po přestupu ozval kamarád z vojny, kterého jsem řadu let neviděl. Vytáhl mě ven, ukázal město, pokecali jsme o běžných věcech. On si někdo řekne, že Ostrava leží v republice, ale je to přes celou republiku, navíc prostředí je hodně specifické, jiné než v Příbrami

Po skvělém začátku přišel útlum, který jste zlomil až na jaře. I vám nějaký čas trvalo, než jste se sžil s týmem.

Všechno potřebuje čas a stejné to je i ve fotbale. Potřebovali jsme si na sebe zvyknout. Postupně se v týmu vytvořila dobrá parta, já neříkám, že bychom byli všichni pořád spolu, ale to zdravé jádro tady bylo. A pomohlo to mě i celému mužstvu.

Kam řadíte ve své kariéře konečné třetí místo?

Určitě hodně vysoko, ale na druhé straně si myslím, že jsme loni měli navíc. Když se ohlédnu zpět, pořád se mi vybavují zbytečně prohrané zápasy venku. Stačilo více koncentrace a mohlo to být ještě lepší. Ale dařilo se nám jako týmu. Jen si vezměte, že si nepamatuji, kdy by kromě Sparty a Slavie měl nějaký klub v ideální jedenáctce sezony tři hráče. Nám se to podařilo. Jasně, třetí místo je skvělé, ale někde vzadu v hlavě mám zakotveno, že jsme na tom mohli být i lépe.

Do Ostravy jste přišel jako náhrada za Martina Lukeše. V jednom z prvních rozhovoru jste přiznal, že sníte o tom, že byste si chtěl s ním zahrát v týmu.

To byla pravda a nakonec se nám to povedlo.

A Martin Lukeš vám na Letné přihrál na zatím jediný gól v dresu Baníku. Těší vás, že jste vyvrátili domněnku, že nemůžete hrát spolu?

Vždyť to je blbost. Oba jsme fotbalisti, kteří si na hřišti dokáží vyhovět. Martin Lukeš měl těžké zranění, ale je obdivuhodné, jak se s tím vypořádat a porval. K němu bych chtěl ještě říct, že se vrátil v pravý čas. Hodně týmu pomohl na začátku sezony i v jejím závěru. To byly chvíle, kdy se sezona lámala. Stačilo jednou zaváhat a celá sezona byla v háji.

V létě jste do Ostravy přestěhoval celou rodinu. Jak těžké to bylo rozhodnutí?

Pro mě to bylo v pohodě, horší to bylo pro ženu a kluky. Hlavně starší syn chodil v Příbrami do sportovní třídy, kde měl kamarády. Moc se mu nechtělo, ale nakonec vše proběhlo v pohodě. S manželkou jsme byli domluvení už v březnu, že pokud v Baníku zůstanu, půjdou za mnou do Ostravy. Minulý rok byl hodně rozháraný, chvílemi jsem si připadal, že pořad jenom cestuji mezi Ostravou a Příbramí.

Také pro fotbalistu je rodinná pohoda hodně důležitá.

Přesně tak, s kluky musíte řešit běžný věci, což se po telefonu nedá. Proto věřím, že pro mě bude nadcházející sezona klidnější, budeme spolu, můžeme si někam po tréninku společně zajet a tak. Kluci se už těší, oba hrají fotbal, takže jsme vyřídili přestup do Baníku. Budou chodit na Šoupalku (Základní škola v Ostravě-Porubě, kde má Baník své sportovní třídy, pozn. red.) a zkusí zase něco nového.

Je výhoda, že Baník vstoupí do Poháru UEFA až v září a má klid na začátek ligy?

Určitě! Start do domácí soutěže je nesmírně důležitý a my se na něj musíme opět hodně zaměřit. Na tréninku občas zazní nějaké ty srandičky o možném soupeři, ale spíše se fakt díváme na první čtyři ligová kola, které musíme zvládnout.

Už jste slyšel o pohárové přezdívce ostravského klubu „Baník 0:5“?

Ono se takové řeči vždycky říkají, ale já věřím, že každá série jednou končí. Doufám, že k nám bude los shovívavý a dostaneme soupeře, přes kterého postoupíme do základní skupiny. To je můj velký sen a zároveň i cíl. Byla by to pecka pro nás, fanoušky a vlastně celý klub. Mladí kluci by se mohli zviditelnit, porvat se třeba o zahraniční angažmá. Nejsme Sparta ani Slavie, která poháry hraje každý rok, proto se na to všichni moc těšíme.

Máte nějaký klub, se kterým byste si chtěl zahrát?

To vůbec ne. Každý pohárový duel je specifický i krásný. Poznal jsem to s Příbrami a rád bych to zažil i s Baníkem. Herně na to určitě máme, takže věřím, že to zvládneme.

Jak moc vás potěšilo, že v týmu zůstal Václav Svěrkoš?

Už jenom to jméno je pro nás plus, protože se jedná o reprezentanta, střelce z Eura. Ale nebude to jen o Vencovi. Důležité bude, abychom byli zdraví, byla v týmu pohoda, vyšel nám začátek ligy. Já se musím přiznat, že jsem měl v létě černé myšlenky. Když jsem četl, že odejde Svěrky, Bystroň, Magera, tak jsem i já zvažoval, co dále.

Nakonec ale tým spíše posílil, přišel David Střihavka, Mario Lička.

Vždycky je lepší, když je kádr široký a trenér má v případě zranění, kam sáhnout. Mě trošku mrzí, že odešel Lukáš Magera, který byl v Baníku hodně nedoceněný. Pro tým byl důležitý, dřel v obraně i útoku. Navíc si rozuměl s Vencou Svěrkošem v útoku a soupeři z nich měli velký respekt. Jen si vezměte náš zápas v Olomouc, kdy jsme hráli bez nich. Já vím, že tam to nebyla chyba útočníků, ale celého týmu. Jejich absence byla ale citelná i soupeř si třeba řekl: hrají bez nich, jsou slabší.

Jak tedy vidíte ambice Baníku v nadcházející sezoně?

Určitě máme na co navazovat, v tomhle bude sezona určitě náročnější. Osobně bych si moc přál, abychom vyhráli Pohár ČMFS, což se mi nikdy nepodařilo. Myslím, že právě v téhle soutěži je cesta do Evropy nejsnadnější. Proto si musíme dát velký pozor, aby se nám nestalo to co loni, kdy jsme vypadli ve Frýdku-Místku.

Je tým silnější?

Doufám, že jo. Ale musíme se vyvarovat chyb z minulé sezony. Není umění se motivovat na Spartu, ale právě v těch zápasech, co jsme loni nezvládli. Mladí kluci jsou zase o rok starší a i my zkušení musíme právě v těchto chvílích ty mladší nabudit a pohlídat i celkový přístup mužstva. Pokud kádr zůstane pohromadě, budeme silní.

Ve čtvrtek vás čeká zápas s Panathinakosem Atény, kde kouč Večeřa dá šanci nejsilnější sestavě.

To je právě ten zápas, který nikdo nepodcení. Už ze samotného názvu jde respekt a každý se bude chtít vytáhnout. V každém případě nám tenhle souboj naznačí, jak na tom jsme.

Baník přes léto upravil disciplinární řád, kdy se budou daleko přísněji trestat zbytečné žluté karty.

Kouč Večeřa to udělal asi jenom kvůli mně (směje se). Ale já to beru, fakt.

Jak moc vás mrzí, že nemůžete kvůli trestu (8 žlutých karet) hrát první ligový zápas doma s Kladnem?

Mě spíše štvalo, že jsem nemohl hrát poslední ligový zápas doma s Bohemkou. To byla věc, která se jen těžkou kouše. Na tribuně jsem trpěl jako pes. Celý rok za něčím jdete a pak vám to nejkrásnější uteče. Radost z celkového třetího místa jsem měl obrovskou, ale na hřišti si to užíváte jinak. To Kladno beru jako realitu, je to první kolo, loni jsem taky nehrál. Jsem pověrčivý, asi to tak mělo být.

Můžete se ve vašem věku vůbec změnit, že byste karty nedostával?

(pokrčí rameny) Je to chyba, nemělo by se to stávat, ale já s tím měl problémy snad od žáků. Když se podívám zpátky, tak jsem za chyběl v tolika zápasech, co odehrajete v lize za celou sezonu. Dostával jsem červené karty, ale osm žlutých jsem viděl letos prvně. Už jsem to říkal je to chyba, ale na mě prostě neplatí ani podobné finační sankce. Když jsem v zápalu boje a vidím nějakou křivdu, hned vybouchnu. V ten moment nemyslíte na to, jestli vám hrozí pokuta. Až když uvidíte kartu, dojde vám, že je zle.

Zmínil jste ostravské fanoušky. Už jste za ten rok pochopil jejich mentalitu?

Fotbal milují a taky mu i rozumí. Poznal jsem, že dokáži odpustit porážku, když na hřišti necháte všechno. Tohle ale beru spíše jako samozřejmost. Plné ochozy jsem zažil až na Bazalech a tam nejde něco vypustit, nebo se nevrátit do obrany. Hrát před patnácti tisíci diváky je skvělý pocit. Mě se ale strašně líbil i zápas ve Zlíně, kde přijeli všichni fanoušci Baníku v bílém. Mluvil jsem o tom s koučem Zlína Pavlem Hoftychem, že něco podobného nikdy nezažil. V novinách se hodně píše o Bohemce, ale nejlepší fanoušci jsou jednoznčně v Ostravě.

Rudolf Otepka

Narozen: 13.11.1973
Číslo dresu: 8
Výška: 173 cm/ 68 kg
Počet ligových startů/gólů: 312/49
Značka a velikost kopaček: Adidas, 7
Dosavadní působiště: Sokol Želechovice (80–87), Svit Zlín (87–92), VTJ Hodonín (92–93), Baník Ratíškovice (93), FC Zlín (93–94), Alfa Slušovice (94–96), FC Zlín (96–97), FC Dukla (97–98), Petra Drnovice (98–99), Dukla/Marila Příbram (00–07), Baník Ostrava (07-)
Znamení: štír
Stav: ženatý
Děti: Ondra a Matěj
Vzdělání: střední
Oblíbené jídlo: kuřecí řízek, bramborový salát
Oblíbené pití: různé džusy a k dobrému obědu občas i malé pivo
Oblíbená barva: těžko říct, ale asi černá
Jakou muziku poslouchám: všechno od hip hopu přes rock po metal, rád mám ale hlavně českou klasiku Olympic, Citron, Turbo, Katapult
Koníčky: na ty moc nezbývá čas, ale v Příbrami jsem začal trénovat žáčky ročník 1995 a to mě hodně bavilo
Vysněný vůz: nejsem nijak náročný, s Kia Sorento jsem maximálně spokojen
Dovolená snů: rozhodně někde s rodinou, a protože jsem rád v Čechách, tak ideálně třeba na Šumavě
Věc nebo činnost, kterou mám rád: když je krásné počasí, tak si sednout někde u baráčku na terasu nebo na balkón v bytě, uvařit si dobrou kávu a povídáním s kamarády zapomenout na stres a problémy
Věc nebo činnost, kterou nesnáším: když večer nemohu usnout, pořád se mi něco honí hlavou a ráno se mi ukrutně nechce vstávat; prospal bych celý den
Co bych dělal, pokud bych nehrál fotbal: asi bych si vybral jiný sport, protože pocházím z dědiny a jako děti jsme mydlili i hokej, hokejbal, tenis…
Nejsilnější mimofotbalový zážitek: určitě narození obou synů, jen je škoda, že kvůli fotbalovým povinnostem jsem u toho ani jednou nemohl být
Trenér, který mi nejvíc dal: byla jich spousta, takže jmenovat nechci, od každého jsem si vzal něco dobrého

Autor: Aleš Uher

16.7.2008 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

I. liga, 4. kolo, FC Baník - FK Teplice: 3 : 3, na snímku uprostřed Milan Baroš, vpravo Aleksandar Šušnjar
32

Baník předvedl parádní obrat, nakonec ale o výhru přišel

Ilustrační foto.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

OBRAZEM: Jaký byl poslední letošní Vaňkáč Čelindž?

/FOTOGALERIE/ Na start třetího z letošních závodů seriálu Vaňkáč Čelindž se postavilo pár desítek závodníků.  

Svůj první nůž vyrobil v sedmi letech. Dnes je autorem zajímavých výtvorů

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ V životě se neobejde bez manželky, přírody a tvůrčí práce. Musí něco vyrábět, aby se nezbláznil. Nožíř, výrobce hlavolamů i vyznavač šrot artu Vašek Skopek říká: „Mlácení palicí do žhavého železa je obrovská relaxace. Člověk ničí a tvoří zároveň“

Čtyřleté děvčátko v Jablunkově vypadlo ze třetího patra

U vážně zraněného dítěte v Jablunkově, které vypadlo z okna, zasahovaly v pátek vpodvečer posádky zdravotnické záchranné služby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení