„Na devadesát procent jsme domluveni. V sobotu, nejpozději v neděli letím do Atén. Manažer mi už vyřizuje letenky,“ uvedl v exkluzivním rozhovoru pro Deník Václav Svěrkoš.
Podle řeckých médií jste měl více nabídek (Kávala, Aris, Volov, Panseraikos), proč jste se nakonec rozhodl pro Panionis.
Hlavně proto, že se jedná o klub z Athén. Navíc v týmu působí Martin Latka, se kterým jsem hrával v jednadvacítce. Je to fajn kluk, už jsme spolu mluvili.
Panionis je v tabulce na předposledním místě, měl jste nabídky z řeckých klubů, které mohou hrát o evropské poháry?
Člověk nad tím samozřejmě přemýšlí, ale já preferoval Athény. Strach z boje o záchranu nemám, zažil jsem podobnou situaci v Sochaux, takže v tom problém nevidím. Martin Latka mi říkal, že tým není špatný.
Neměl jste nabídky z jiných lig?
K nějakým kontaktům došlo, ale nic konkrétního. V posledním roce jsem toho moc neodehrál, takže se ani moc nedalo čekat, že by se o mě kluby praly. V posledních dnech už na mě navíc začalo tlačit vedení Sochaux, které mi jasně řeklo, že mohu odejít na hostování.
Nechtěl jste zůstat ve Francii?
I tahle možnost existovala, ale nabídku jsem měl jen z posledního celku ligy. Arles má osm bodů, takže i z toho důvodu z toho sešlo.
Jak vůbec hodnotíte své angažmá v Sochaux?
Určitě ho neberu negativně, první rok byl super, dával jsem góly a pravidelně hrál. Soutěž to je kvalitní, i když hlavně pro útočníky dost složitá a náročná. A to hlavně proto, že se v ní hraje hodně defenzivně. Třeba minulé kolo jsem si všiml, že v poločase byly všechny výsledky 0:0, což je svým způsobem šílené, ale přesně vystihuje francouzskou ligu. Pro nezaujatého diváka jsou určitě atraktivnější soutěže v Anglii, Německu nebo Španělsku. To ale neznamená, že by francouzská liga byla špatná.
Takže odchodu do Francie nelitujete.
Mám radost z toho, že jsem to mohl poznat. Naučil jsem se řeč, získal další kontakty. Zrovna nedávno jsem se o tom bavil s Vláďou Vůjtkem (bývalý hokejista dnes hráčský agent – pozn. red.), který mi říkal, že mi zkušenosti z Německa, Francie, Rakouska už nikdo nevezme. Něco pravdy na tom asi bude, je třeba si toho určitě i vážit, že jsem si tyhle soutěže mohl zahrát.
Kdy a proč se vše obrátilo k horšímu?
Tak nebylo to proto, že bych hrál a nedával góly. Minulou sezonu vše začalo skvěle, dal jsem snad dva góly ve čtyřech zápasech. Pak jsme ale začali hrát na jednoho hrotového útočníka, což mi moc nesedělo. Tam se to asi zlomilo, protože jsem snad v deseti zápasech neskóroval. Trenér zkusil v útoku někoho jiného a už jsem se tam nedostal. Navíc jsem měl zdravotní problémy, sotva jsem si něco vyléčil, přišlo další zranění. To určitě mé pozici v týmu taky nepomohlo.
Jste tím zklamaný?
Nadšený samozřejmě nejsem, ale beru to jako realitu. Život jde dále, věřím, že se zase zvednu.
Po české, německé, rakouské a francouzské lize okusíte tu řeckou. S jakými cíli tam jdete?
U mě je to pořád stejné, chci zase pravidelně hrát a dávat góly. Když se mi to podaří, budu mít z fotbalu zase radost. Poslední rok bych z fotbalové stránky nazval klidně utrpením. Když člověk nehraje a jen trénuje, je to hrůza.
O návratu domů jste neuvažoval?
Ale ano, a dokonce bych řekl, že hodně. Ale prostě ještě asi nenadešla ta správná chvíle se vrátit.
V českých médiích na konci minulého roku proskočila zpráva o vašich námluvách s Plzní. Vy jste se k tomu ani jednou nevyjadřoval. Proč?
Neviděl jsem žádný důvod, o námluvách bych ani moc nemluvil.
Plzeň o vaše služby nestála?
To asi ano. Já mluvil třikrát s trenérem Pavlem Vrbou, se kterým se znám z Baníku. Společně s Pavlem Malurou mě dlouho trénovali. Ptal se mě, jestli bych měl zájem do Plzně přijít. Mě to od něj potěšilo, protože ho jako trenéra uznávám. Řekl jsem, že o tom budu přemýšlet, ale zároveň jsem mu i sdělil, že chci hrát ještě v zahraničí. Kromě těch telefonů jsme spolu nevedli, žádní jednání a už vůbec se nebavili o mé smlouvě.
Takže šlo o nafouknutou bublinu.
Nevím, jak to přesně nazvat, ani na tom nezáleží. K žádnému oficiálnímu jednání nedošlo, nikdo nekontaktoval mého manažera ani vedení Sochaux. I proto mě vcelku překvapilo, když se pak k mému přestupu vyjadřovali manažeři Plzně a říkali, že jsem pro klub drahý a podobně. Já s nimi přitom doopravdy vůbec nemluvil. V každém případě jsem tak měl během Vánoc o zábavu postaráno (usmívá se).
Jak to myslíte?
Přesně jsem to nepočítal, kolik zpráv mi přišlo, ale padesát jich bylo určitě. V Ostravě z toho bylo asi trošku pozdvižení, všichni známí se mě na Plzeň ptali.
Nebylo lepší vydat třeba tiskové prohlášení, že se jedná o nesmysl?
Já myslím, že by to stejně ničemu nepomohlo a ještě více by se to rozvířilo. Navíc jsem ani necítil potřebu, trenéru Vrbovi jsem po novém roce zavolal, že bych rád chtěl hrát jinde, a tím to skončilo. Zase bych z toho nedělal žádnou vědu.
V kontaktu jste byl i s Baníkem.
To je pravda a třeba majitel klubu Tomáš Petera, se kterým mám nadstandardní vztahy, za mnou přiletěl do Francie, aby se o mé situaci pobavil. Nastínil mi možnosti i podmínky, které mi Baník může nabídnout.
Vy jste vážně uvažoval už nyní o návratu domů?
Klidně bych řekl, že k němu nebylo daleko. To myslím vážně, Baník je klub mého srdce. Asi bych si nikdy neodpustil, že bych mohl hrát v Česku někde jinde. Vnitřně vím, že se jednou vrátím, ale ještě asi nenastal ten správný čas.
Měl jste na stole konkrétní nabídku Baníku?
Ano, měl. Ale chtěl jsem spíše dlouhodobý a na ostravské poměry zřejmě i lukrativní kontrakt. Chápu situaci, která momentálně v Baníku je, že si mě klub nemůže dovolit. Toho jsem si vědom. Ale já to beru i tak, že je mi sedmadvacet let a nejlepší roky mám snad ještě před sebou. Když se budu vracet domů, tak bych už chtěl delší smlouvu. Třeba klidně na čtyři roky. Ne, že bych přišel, odehrál rok v Ostravě, a zase šel ven.
A vám by nevadilo hrát na jaře jen o záchranu?
Vůbec ne. Já bych se vracel kvůli Baníku, fanouškům, Ostravě. Ale znova říkám, spíše bych už chtěl opravdu v Ostravě, kde jsem doma, zůstat. A něco velkého dokázat. Neřešil jsem, na kterém místě v tabulce Baník momentálně je. Naposledy jsem s Baníkem skončil třetí, což bylo pěkné, ale všichni víme, že něco tomu chybělo. I když to zní asi neuvěřitelně, pořád sním o tom, jak všichni společně slavíme titul na ostravské radnici.
Můžete odhadnout, kdy k vašemu návratu může dojít?
Ve fotbale se nedá nic plánovat, jeden půlrok jste nahoře za pár měsíců zase úplně dole. V Sochaux mám kontrakt ještě na rok a půl, to je jediná moje jistota. Teď potřebuji hlavně zase hrát, to je jediné, co mě zajímá.
Václav Svěrkoš
Narozen: 1. listopadu 1983
Fotbalová profese: útočník
2001 až 2003: Baník Ostrava (26 zápasů/14 gólů)
2003 až 2005: Borussia Mönchengladbach (70/17)
2005 až 2006: Hertha Berlín (10/0)
2006 až 2007: Borussia Mönchengladbach (6/0)
2007: Austria Vídeň (7/0)
2007 až 2008: Baník Ostrava (39/23)
2009 až 2010: FC Sochaux (44/10)
Reprezentace: 11 zápasů, 3 góly
Do Řecka se těší i kvůli atmosféře
V jednom má útočník Václav Svěrkoš jasno. Odchod do Řecka má výhodu v tom, že si zase zahraje fotbal před bouřlivou kulisou.
„Při vší úctě k fanouškům Sochaux, to prostředí nebylo takové, jaké znám třeba z Ostravy. Lidé byli spíše chladní, moc se nefandilo. Z tohoto pohledu mě řecká liga láká, tam to bude asi úplně o něčem jiném,“ tuší Svěrkoš, který dobře ví, jak horkokrevní dokáží Řekové být.
„Ono je to svým způsobem všude stejné, když se daří, tak vás vynášejí do nebes. V opačném případě to zase pořádně schytáte. Tak to asi ve sportu všeobecně chodí,“ říká klidným hlasem Svěrkoš.
V Athénách si jistě nenechá ujít také některý zápas řecké basketbalové ligy.
„Byl jsem na NBA i loňském Final Four v Paříži, kde příznivci Olympiakosu vytvořili neskutečnou atmosféru. Basket si v Řecku nenechám ujít, na ten se určitě zajdu podívat,“ dodal Svěrkoš.