Na podmínkách kontraktu do konce sezony byl Milan Baroš s mateřským klubem dohodnutý za necelé tři minuty. Více ho zajímalo číslo, se kterým po roce a půl opět vyběhne na ligové trávníky. „Žádná čísla, se kterými jsem v minulosti hrával, nebyla volná. Proto jsem se po domluvě s Petrem Šafarčíkem (předsedou představenstva) dohodl na čísle 33," řekla staronová posila ostravského Baníku Milan Baroš. „Alespoň budou všichni fanoušci vědět, kolik mám už roků," řekl Baroš, který se k fotbalu vrací po prosincové operaci křížového vazu v koleni.

Jak těžké bylo rozhodování, zda v kariéře pokračovat?

Dlouho to bylo na vážkách. I já jsem pár týdnů po operaci přemýšlel o své fotbalové budoucnosti. Po třech měsících ale přišel zlom a já se do rehabilitace a tréninku pořádně obul. Fotbal mi prostě začal chybět. Když jsem zjistil, že koleno drží, byl jsem rozhodnutý se vrátit.

Co od vás mají fanoušci čekat?

V této chvíli je předčasné vynášet nějaké prognózy a soudy. Ještě čtrnáct dní se budu připravovat individuálně se svým trenérem, pak je reprezentační pauza a po ní se připojím k týmu. Tam se teprve pozná, jak na tom doopravdy jsem.

Měl jste i jiné nabídky? Manažer Pavel Paska mluvil o Itálii, Emirátech, Americe nebo Indii.

(směje se) Tak Indie je hodně exotická destinace… Amerika nebo Emiráty jsou o něčem jiném. Já se chci na podzim vrátit k fotbalu. Přeju si, aby mi koleno drželo a byl jsem zdravý. Nad ničím jiným nepřemýšlím. Za měsíc mi bude třiatřicet let, věk se nedá zastavit. Uvidíme. V zimě uvidím, jak na tom jsem, a mohu přemýšlet dále.

Je možné, že byste v mateřském klubu odehrál více než jednu sezonu?

Možné to samozřejmě je, ale já se tak daleko nechci dívat.

Co říkáte na současný Baník?

Viděl jsem je v několika zápasech a musím říct, že klukům to zatím šlape. Vyhrálo se na Spartě, doma s Boleslaví i Brnem, což je super začátek. Z týmu je cítit, že se tady podařilo vytvořit dobrý kolektiv. Je to úplně něco jiného než když jsem tady hrál naposledy. Tam jsme se skoro do posledního kola zachraňovali, nyní je kádr stabilizovaný i sebevědomější.

Podle vašich slov se dá předpokládat, že do ligy nenaskočíte dříve než za měsíc.

Hlavní slovo bude mít trenér. Uvidíme, jak budu vypadat na tréninku s týmem. Je možné, že si na dvacet nebo třicet minut zahraju za juniorku. Záležet bude fakt na tom, jak se budu cítit.

Milan Baroš v juniorské lize? Vy si to dovedete představit?

Proč ne? Do Jablonce s kluky asi nepojedu, ale v domácím zápase s tím fakt nemám problém. Třicet minut klidně odehraju, když budu vědět, že mi to pomůže. Ono si nemá cenu nic nalhávat, žádný trénink vám nenahradí zápas.

Ani při vašem druhém návratu zřejmě nevyjde, abyste si zahrál v útoku s kamarádem Václavem Svěrkošem. Myslíte si, že se váš sen někdy splní?

Na to je těžké odpovědět. Venca je po operaci kolene. Stalo se mu to potřetí. V kontaktu s ním jsem… Každý, kdo podobné zranění prodělal, ví, jak je těžké se vracet. Není to jednoduché. Osobně si myslím, že si už spolu nezahrajeme.

Hvězdám Baníku (Jankulovskému, Svěrkošovi) návraty po operaci kolene nevyšly…

Je spousta hráčů, kteří se vrátí, a koleno jim vydrží. Je spousta hráčů, u kterých se zranění obnoví. Stát se to samozřejmě může. Ale já si spíše myslím, že nad tím člověk nesmí přemýšlet. Já to mám nastavené tak, že koleno je v pořádku a bude držet.

Baník hraje před stěhováním do Vítkovic poslední sezonu na Bazalech…

Je to samozřejmě věc, na kterou se moc těším. Všichni víme, jak fanoušci tenhle svátek milují. Baník je známý tím, že má skvělé fanoušky, a já věřím, že se na Bazaly zase vrátí. Výhodou taky je, že proti minulosti stačí k jejich vyprodání, aby přišlo jen něco málo přes deset tisíc příznivců. To bych si přál zažít.

Jak vůbec vidíte ambice Baníku v letošní sezoně?

Kluci začali výborně, vždyť mají na kontě jedenáct bodů. A to v úvodních osmi kolech hráli vesměs s celky, které mají pohárové ambice. Nyní teda přijdou na řadu teoreticky duely s papírově slabšími celky. Samozřejmě to bývá někdy hodně zrádné a ošidné, protože tyto celky přijedou na Bazaly spíše bránit. Baník se mi ale fakt líbil i herně, hrál sebevědomě, proto věřím, že bude body i nadále sbírat a udrží se v horní polovině tabulky.

Kabina Baníku je oproti minulosti jiná i v tom, že se v ní nemluví jen česky. V týmu jsou hned čtyři cizinci (Narh, Mensah, Azevedo, Lindpere).

Prakticky celou kariéru jsem odehrál venku, kde byla vždycky kabina svým způsobem rozdělená na domácí hráče a cizince. Sám vím, že nejdůležitější jsou stejně výsledky, ty rozhodují o náladě kabiny. Já za kluky po několika podzimních ligových zápasech byl a viděl jsem, jak se radují z úspěšných výsledků, všichni se objímali, takže v tom problém v Baníku rozhodně není. Já jsem rád, že si zase se spoluhráči můžu podebatovat zase nejen anglicky, ale také česky.