Éra Tomáše Petery v Baníku skončila. Jaká byla?

Baník koupil Tomáš Petera od Aloise Hadamczika a Petra Lamicha v lednu 2003 pro bývalého tenistu Daniela Vacka, který následně pár let vystupoval v roli majitele klubu.

Petera se k vlastnictví přiznal až v létě 2009. „Po celou dobu jsem měl opci na nákup balíku akcií i dohodu s Danielem Vackem o jejich koupi. Opci jsem před časem uplatnil a držím majoritní balík akcií. Vedly mě k tomu obchodní důvody, a zejména si to nepřál můj bývalý partner v České sportovní. Proto jsem zůstával v pozadí,“ řekl Deníku.

Památná mistrovská sezona

Petera se v klubu od samého počátku opíral o své lidi a management, který tvořili nejprve především lidé z Prahy (Jakub Kahoun, Vojtěch Flégl). V úvodu svého působení v Ostravě to neměl vůbec jednoduché a důvěru ostravské fotbalové veřejnosti si získal až v památné mistrovské sezoně.

To Baník po třiadvaceti letech získal mistrovský titul a ohromil celou republiku nevídanou fotbalovou horečkou. Na Bazalech bylo každý zápas vyprodáno a třeba do Prahy na zápas se Spartou (1:1) jelo přes čtyři tisíce fanoušků. Ostravský klub získal respekt české ligy, což potvrdil triumfem v Poháru ČMFS (2005), a dvěma třetími místy v lize (2008 a 2010). I když se nepodařilo Baníku prosadit ani na tři pokusy v pohárové Evropě, bude historie toto období hodnotit kladně. Třeba v souboji se Spartakem Moskva (0:1, 1:1) chyběly ostravskému klubu k senzačnímu postupu doslova jen centimetry, když se třikrát v Lužnikách otřásala branková konstrukce .

Jako na houpačce si vedlo vedení v přestupové politice, kdy mu fanoušci několikrát tleskali (přišli Svěrkoš, Jankulovski, Lička, Bolf, Galásek, Vydra) a jindy ho proklínali (léto 2005: König, Velkoborský, Zavadil, Kotrys; léto: 2010: Pilík, Frejlach, Hušbauer, Koukal).

Druhý nejpopulárnější klub v zemi

Daleko lépe si vedl při angažování trenérů, kdy se Tomáši Peterovi vyloženě nepovedl jen tah s Karolem Markem. Především angažování do té doby zcela neznámého Miroslava Koubka bylo trefou do černého, což potvrzuje i skutečnost, že Baník byl v sezóně 2009/2010 doslova pár minut od mistrovského titulu (přišel o něj po domácí remíze s Ml. Boleslaví 2:2.)

Baník se během Peterovy éry stal po Spartě druhým nejpopulárnějším sportovním klubem v zemi. Fanoušci na Ostravsku jsou navíc výjimeční tím, že se s klubem ztotožňují a emotivně prožívají jeho výhry i porážky.

To ostatně poznal i samotný majitel klubu.

Ten se snažil být k příznivcům otevřený a vstřícný, což se nakonec stalo nejen pro něj, ale i pro celý klub kontraproduktivní. Baníku ublížila i nepovedená prezentace Karty fanouška, která zůstala nepochopena a stala se i jakousi roznětkou mezi vedením a skalními příznivci. Ti hlavně v posledním půlroce nejednou vyzývali majitele k odchodu z klubu.

Jedním z důvodů byla i finanční situace klubu, která se v posledních měsících stala neúnosná a klub i kvůli odlivu sponzorů i města balancoval na hranici života.

Samostatnou kapitolou byla snaha Baníku vybudovat s podporou města nový fotbalový stadion, jehož součástí mělo být i chybějící tréninkové centrum.

Po několikaletém jednání město Ostrava nejprve (v říjnu 2010) výstavbu fotbalového stadionu ve Svinově potvrdilo, ale následně (únor 2011) pozastavilo.

Tím dostal majitel Tomáš Petera a celý Baník tvrdý úder, který nakonec neustál.

V posledním roce svého působení Tomáš Petera oficiálně přiznal ekonomické problémy klubu i to, že jedná o prodeji. „Dobře vím, co pro lidi na Ostravsku Baník znamená. Baník je náboženství. Jenom tady se o fotbale baví ženské v obchodě, chlapi každý den v práci a výhru nebo porážku prožívá celé město a okolí společně. Baník sice vlastním, ale dobře vím, že řídím jen firmu. Baník to jsou hlavně jeho fanoušci, historie. Baník je prostě věčný, byl před námi a bude i po nás,“ řekl před časem v rozhovoru pro Deník Tomáš Petera.

Poslední události mu daly za pravdu.