Knapp z Markvartovic: Začali jsme fantasticky. A z hattricku jsem v šoku

Osobnost Deníku

Jakub Bolf se vrátil do Třince. Co řekl o strýci Reném, legendě Baníku?

Pomoci Třinci vyhrát MSFL a posunout ho o stupínek výš přišel na startu jara krajní…

Přečíst článek >

„Je to fantastický pocit, něco neskutečného. Ale nesmíme tu výhru přeceňovat. Před sezonou jsme si dali jako nováčci jasný cíl: nebýt otloukánci. A u toho zůstaneme," krotí euforii rodák z Frýdku-Místku a ostřílený borec s ligovými zkušenostmi, jehož otec Lubomír získal s Baníkem Ostrava tři mistrovské tituly a stihl i deset zápasů za reprezentaci.

O takovém startu do sezony se vám nejspíš ani nesnilo. Jako nováček vyhrát derby na hřišti silných Petřkovic 3:0, navíc vy jste se na tom podílel hattrickem…

V té euforii jen těžko hledám slova. Pro mě je tohle šok. Minulý rok ve Vítkovicích jsem nedal ani jeden gól, teď hned v prvním zápase sezony tři. Nejsem na to vůbec zvyklý. Fantastický pocit. Petřkovice mají totiž super mančaft, jsou strašně silné. Obrovský respekt před nimi.

To znamená, že s jejich kvalitou hry máte osobní zkušenosti…

Přesně tak. Není to jen takové to pozápasové chlácholení, když se vám podaří vyhrát nad favoritem. Uvedu jeden příklad za všechny. Loni s Vítkovicemi jsme tady dostali trojku. Mají v kádru hráče s ligovými, druholigovými zkušenostmi. Jsem proto strašně rád, že jsme to s mladými kluky takhle zvládli. Dřeli jsme jeden za druhého. Pochvalu zaslouží taky stoperská dvojice s gólmanem. Celkově jsme odehráli výborný zápas.

S jakými plány jste do utkání vstupovali?

Pro drtivou většinu kluků to byl první zápas v krajském přeboru. Sami nevěděli, do čeho jdou, co je na hřišti čeká. Přece jen rozdíl je znát. Fotbal v téhle soutěži je rychlejší, na všechno máte méně času i prostoru. Před utkáním jsme si opakovali, že nemáme co ztratit. Když to máte v hlavách, chytíte začátek a hrajete v pohodě, je pro soupeře složité se prosadit. Navíc když jde o start sezony.

Petřkovice si hlavně v prvním poločase několik šancí vypracovaly, ale pod tlak vás nedostávaly…

Hráli jsme ze zabezpečené obrany, na brejky, protože máme strašně rychlé útočníky i kraje. A ty přechody se nám dařily. Ono každému týmu se těžko prosazuje do zhuštěné obrany. Oni mají výborné středové hráče, kteří si to dokážou dát. V prvním poločase si vytvořili dvě velké šance, ty jsme ale přestáli. Ve druhé půli už tak nebezpeční nebyli. Taky my jsme se dostali hned zkraje zápasu do několika nebezpečných zakončení. Možná i proto měl zápas takový průběh.

Vedoucí gól jste vstřelil v 70. minutě, nakonec zaznamenal při výhře 3:0 hattrick. A všechny branky jste náležitě oslavil…

Radost byla obrovská. Ale to se mi nedivte. Jednak jsme začali fantasticky jako tým, jednak pro mě to byl navíc vůbec první hattrick v kariéře. Dva góly už jsem dal, dokonce několikrát, ale tři? To je neuvěřitelný pocit.

Na všechny tři góly jste potřeboval pouhou čtvrthodinu. Jaké vlastně byly?

První dva byly trochu se štěstím, ale ten třetí, kdy jsem těsně za šestnáctkou zasekl a pravačkou to zatočil k levé tyči, to už jsem opravdu chtěl. Klukům jsem slíbil do kabiny basu šampaňského. A moc rád. Potěšilo mě taky, jak mi to běhalo. Střídal jsem nějakých pět minut před koncem, a pořád jsem měl sílu. To je na osmatřicetiletého chlapa dobré, ne?

To je bez debat. Na úvod jste si připsali přesvědčivou výhru na hřišti mužstva, které loni skončilo v soutěži na pátém místě. Nehodláte přehodnocovat své předsezonní plány?

Nic takového. Nesmíme tohle vítězství přeceňovat. Je potřeba se vrátit zase na zem a znovu bojovat a čekat na své šance. Před sezonou jsme si dali jako nováčci jasný cíl: nebýt otloukánci. A u toho zůstaneme. Máme nováčkovský entuziasmus, což je dobře. Navíc nás nikdo nezná a můžeme hrát svoji hru. Dobře si ale všichni uvědomujeme, že bude každý další zápas strašně těžký.

Opusťme fotbal. Předpokládám, že máte i civilní povolání. Čím se živíte?

Zvažoval jsem před sezonou, že se vrátím do Rakouska, kde jsem hrál dříve třetí ligu, ale nakonec jsem se rozhodl pro Markvartovice právě kvůli mé práci. Jsem zaměstnanec jedné pojišťovny, takže jsem s týmem jen v pátek při tréninku, a pak s ním jezdím na zápasy. Více kvůli práci nestihnu.

Co konkrétně děláte?

Na starosti mám určitou skupinu lidí, kterým zajišťuju pojistky. Životní, majetku, aut… Mám řadu kamarádů, známých, takže se dokážu dostat na super ceny a myslím, že i proto jsou všichni spokojeni. Dokonce mám i několik hráčů z mužstva, ale i od soupeřů, kterým jsem pojistku vyřizoval. Je to práce, která mě baví, stejně jako fotbal. A to je moc fajn.