Ostrava - Možná má Baník v třetině soutěže více bodů, než se před startem druhé ligy čekalo, ale to nic nemění na tom, že svěřenci trenéra Vlastimila Petržely zatím nezvládají zápasy na soupeřových hřištích.

Tam z pěti zápasů získali jen sedm bodů a po sobotní remíze s Táborskem přišli o vedení v soutěži. „Cením si toho, že jsme udrželi neporazitelnost, protože jsme tým lepili v létě na poslední chvíli," opakuje po venkovních zápasech kouč Petržela. Jeho tým zatím nedokáže navázat na výkony z domácího prostředí, kde je hlavně díky skvělému diváckému zázemí zatím bezchybný. „Venku se nám nedaří zápasy dohrát do konce. Ale třeba teď v Táborsku jsme se dokázali dostat do řady vyložených šancí. To nám ve Vlašimi chybělo," snažil se najít pozitivum kouč Petržela.

Baník přitom nehrál ani jeden zápas venku s týmem ze špičky tabulky, těžké duely ho tak ještě čekají. „Zápasy rozhodují proměňování šancí, my jsme v Táborsku měli dát v úvodu dva góly a mohl se duel vyvíjet úplně jinak," mínil Petržela, který poslední druholigový duel podle svých slov doslova protrpěl. „Taky jsem hrál fotbal a odehrál zápasy, které byly nevydařené. Jsem bývalý útočník, a možná proto jsem na své svěřence až moc přísný. Kdybych takové možnosti neproměňoval já, tak by mi Jarolímové a spol. už potom ani nenahrávali. To se musí prostě dávat," podotkl Petržela a jedním dechem dodal: „Mě ten poslední zápas stál tolik sil, že jsem unavenější více než hráči. Já byl chvílemi doslova na infarkt."

Pořádně ho naštval hlavně Carlos de Azevedo, pro kterého neměl slušné pojmenování. Brazilský záložník totiž za nepříznivého stavu 0:1 neproměnil pokutový kop. „Absolutně to nechápu, protože nebyl určený. Než jsem se rozhlédl a chtěl něco udělat, tak už bylo po všem. To je taková nedisciplinovanost, která mě pořádně naštvala. Jsem z toho hotový. Není určený, trénuje chvilku, a dovolí si tohle udělat. To je vrchol," zuřil Petržela.

Baník pak prožil kritický moment podzimní sezony, když vzápětí podruhé inkasoval a musel odvracet hrozbu první porážky v soutěži. Vlastimil Petržela si po zápase dělal velké zásluhy na tom, že tým dokázal zápas nakonec remizovat. „Vážím si toho, že jsme zápas za stavu 0:2 nezabalili. Hlavně jsem to ale nezabalil já, protože jsem byl z toho na mrtvici. Moje srdce jelo dneska na doraz. Kdybyste mi změřili tep, tak mám tak 200. Ale nechtěl jsem to vzdát."

Vypovídající skutečností o kvalitě a síle současného Baníku je i skutečnost, že k oporám týmu patří nejstarší hráči stoper Zápotočný a gólman Vašek. Solidní formu si pak udržují i Mičola s Hučkem, ale zbytek týmu zůstává daleko za očekáváním. Ostravští fotbalisté si totiž po letech strádání a ekonomických problémech nemohou rozhodně na nic stěžovat, protože mají i po sestupu vytvořeny prvoligové podmínky! „Ještěže jsme měli Vaška v brance, pochytal toho hodně! Možná si fanoušci myslí, že mohl některou ze střel chytit, ale třeba u druhého gólu nechá nerad otočit protihráče, který pak skóroval. Tam je ta chyba," řekl Petržela.

Zápas s Táborskem zachraňoval stoper Zápotočný, který měl prsty nejen v penaltě, ale také v obou gólech, kdy první vstřelil a na druhý přihrál. Trenér Petržela pro to měl jednoduché vysvětlení. „Chtěl prostě za každou cenu vyhrát, je stejný jako já. Já jsem za celý zápas nezavřel pusu, vždyť nemůžu mluvit. V tom je problém, že jsme na to byli sami dva."