Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„To je super, takový vstup na nový trávník jsem si snad ani ve snu nepředstavoval. Ovšem zásluhu na tom, že jsem dal teď čtyři góly, má celý mančaft. Kdyby nebylo kluků na hřišti, kdoví, jestli bych se vůbec do takových střeleckých pozic za celý zápas aspoň jednou dostal," uvedl krátce po skončení zápasu čtyřiadvacetiletý ostrostřelec Unie Hlubina.

Na jedné straně jste vyhráli v divácky atraktivním utkání, na druhé straně jste ale dostali tři góly…

Tak už to někdy chodí, hrajeme to totiž hodně směrem dopředu. Ale je pravda, že hlavně zpočátku to vypadalo, že budeme v obraně trochu tápat, ale nakonec útočná fáze převýšila defenzivní část naší hry, utkání jsme dotáhli do vítězného konce a máme další tři cenné body.

Těch už máte osm. Čekali jste takový bodový zisk po čtyřech zápasech?

Nevím, jak ostatní, ale já sám jsem to moc nečekal. Ale samozřejmě si toho ceníme, už třeba i jen proto, že první tři zápasy jsme hráli na hřištích soupeřů. Navíc to byly těžké zápasy, na druhé straně je ale taky pravda, že jsme ve Václavovicích přišli v devadesáté minutě o výhru. Nakonec jsme to mírné zklamání zahnali hned o týden později ve Fryčovicích. Teď je ale hlavně vidět, že náš mančaft má potenciál na to, aby hrál klidně i o vrch tabulky.

V premiérovém domácím zápase jste se střelecky blýskl. V prvním poločase hattrick, ve druhém další vstřelený gól. Na kterou branku se vám teď střílí lépe?

Tak to teď ještě nevím (směje se). Po prvním zápase bych asi měl říct, že na tu stranu, kde je hlavní vchod na náš stadion, tam jsem se přece jen trefil třikrát, že?

Není to třeba tím, že se na tu stranu i díky budově, která je za brankou, líp zaměřuje?

To určitě ne, a vlastně se na to člověk ve chvíli, kdy chce vystřelit, ani nijak zvlášť nesoustředí. Zkrátka mi to tam padlo.

Padlo, ale krásně. Dvě rány nohou chybu neměly, pokaždé z toho byly výstavní branky a hlavička po rohu taky vypadala pohledně. Navíc se umíte tak krásně radovat, že to ještě znásobí divácký dojem…

Děkuju za pochvalu, po těch gólech jsem měl určitě obrovskou radost, i když po tom třetím jsem špatně dopadl na rameno a dost to bolelo. Ale radost to přebila. Po těch gólech mě hlavně napadlo, že jsem mančaftu dodal trochu klidu, protože jsme soupeři pokaždé odskočili na 3:1 a 4:2. Ale nic víc bych v tom nehledal, jsem útočník, takže bych měl dát občas i nějaký gól.

Nebudete na Hlubině muset teď krotit z povedeného začátku euforii?

Myslím si, že ne. Na to by bylo hodně brzy. Spíš věřím, že pošlapeme dál i v dalším průběhu sezony, a doufám, že se v soutěži udržíme nahoře.