„Vletěl tam centr, Mates (Matěj Fiala) mi sice řval, že je za mnou, ale já ho neslyšel a hráče za sebou jsem neviděl," pokrčil rameny Cverna, který byl jedním z pěti odchovanců Baníku v sestavě Vítkovic.

„Bylo to zvláštní. V Baníku jsem něco prožil, ale teď hraji za Vítkovice, takže to žádnou roli nehrálo. Ale fanoušci byli fantastičtí. Jako vždy," dodal Ondřej Cverna.

Jaký to pro vás byl zápas?

Náročný (smích). Baník do nás od začátku šlapal, měl převahu na míči, my jsme se spíše bránili a posouvali. Naštěstí jsme úvodní tlak přežili a v podstatě si ani nevypracovali žádnou vyloženou šanci. V přestávce hráči Baníku asi dostali kartáč, přece jen hráli doma, před vlastními fanoušky, byli favoritem…

Nakonec vás srazila jedna situace, u které jste byl zrovna vy.

Snažil jsem se hlavičkovat, ale Mešaninov je o nějaký centimetr vyšší, tak mě přeskočil. Takový je fotbal. Myslím, že jsme se jich drželi, dobře jsme bránili, ale bohužel jsme dovolili jednu šanci. Průběh byl o jednom gólu, který dal Baník, což je obrovská škoda, když inkasujeme z takové situace. Pak nás už do ničeho nepustili, a asi zaslouženě vyhráli. A my jsme zase bez bodu.

Podeváté v řadě…

S tou sérií se snažíme něco udělat, zatím se nedaří. A i když se nechci vymlouvat, tak těžký los nám také nenahrává. Smutnější ale je, že předchozí porážky byly hlavně o smůle. Hráli jsme dobře, drželi jsme míč, mnohdy soupeře i přehrávali, ale bohužel jsme dostávali smolné góly v závěru nebo po individuálních chybách. To je ale fotbal.

Kdyby si Baník vypracoval řadu vyložených šancí a vyhrál 3:0, pak byste se s porážkou smiřovali zřejmě lépe, že?

To máte pravdu. Nevzpomínám si, že by nějakou stoprocentní nebo vyloženou příležitost měli. Jsou to ale vesměs zkušení hráči, kteří si umí v takových zápasech poradit. Navíc skórovali poměrně brzy po přestávce, to jim pomohlo, uklidnilo je to a pak si to pohlídali. Podobně jako před několika týdny Olomouc. Bylo to srovnatelné utkání, i tam to bylo o štěstí. Opět jsme hráli podobným stylem, v bloku jsme se chtěli posouvat a udeřit z rychlého brejku, ale opět to nevyšlo.

Nebylo by receptem být odvážnější než spoléhat pouze na brejky a tak trochu i náhodu?

My nemůžeme hrát vyloženě na náhodu, potřebujeme si něco vypracovat, jelikož je to už druhá liga. Odvážnější? To můžeme být, ale to jsme si vyzkoušeli třeba ve Frýdku, kde jsme chtěli hrát dopředu, ale za to jsme byli potrestáni pěti góly a přijeli jsme s debaklem. Řekli jsme si tak, že budeme hrát zezadu s poctivou obranou. Hrajeme o záchranu, takže se nemůžeme pouštět do žádných velkých útočných manévrů. Zatím to ale nevychází, jak bychom si představovali.

Teď vás čeká pauza, protože hrajete až příští týden doma s Vlašimí. Máte tedy dost času něco vymyslet, jak přijít po delší době k bodům.

Budeme mít čas potrénovat. Věřím, že kouč něco vymyslí, i když mu musíme dát čas, je zde teprve týden. Každopádně s Vlašimí opět půjde o důležitý zápas, který bychom chtěli vyhrát, i když víme, že jsou nahoře výsledkově i herně. Máme tři kola do konce podzimu, ve hře je devět bodů, takže doufám, že čtyři bychom urvat mohli.. Ty jsou podle mě klidně reálné.