Že je o víkendu draft, v němž může figurovat jeho jméno? To třinecký brankář Miroslav Svoboda nijak neřešil. O to překvapenější byl, když se od agenta Vladimíra Vůjtka dozvěděl, že si jej v 7. kole vybrali skauti Edmontonu Oilers.

„Nekoukal jsem na to, ale o to větší radost jsem potom měl," přiznal v rozhovoru pro Deník Svoboda. Předtím, než nabral směr Vídeň a následně zámoří, měl však jiné starosti než hokej.

„Nervózní jsem byl spíše z letu. Abych tam doletěl v pořádku a bez problémů. Navíc angličtina také není moje silná stránka, byť jsem na ní poslední dva roky pracoval, takže snad se domluvím," prozrazdil juniorský reprezentant.

Takže samotný proces draftu jste nikterak neprožíval?

Vůbec. Nepočítal jsem s tím, takže jsem ani neměl důvod se na průběh draftu koukat. Určitě jsem si z toho nedělal těžkou hlavu. Až potom mi volal agent, takže o to větší radost jsem měl.

Co jste na to říkal?

Nečekal jsem to! Nepovede se to každému a je to první větší odměna za celý hokejový život. Za to, co jsem hokeji obětoval.

Edmonton je klub s velkou hokejovou historií, hrál zde Wayne Gretzky, takže i s působištěm jste asi spokojený.

Vždycky jsem se chtěl podívat do New Yorku, takže mohli vyjít třeba Rangers (smích). Ale ne. Jsem rád, že vůbec něco vyšlo. Pamatuji si, že když jsem byl malý, tak jsem měl na stěně plakát s brankářem Edmontonu. Jen si teď nevzpomenu na jeho jméno (smích). Takovou mám na Edmonton vzpomínku. Jinak v Kanadě hokej žerou, takže se těším. Sám jsem ale nevěděl, co od toho mám čekat. V úterý jsem přiletěl, tak uvidíme, co bude.

Právě Oilers podle očekávání vybrali jedničku letošního draftu Connora McDavida…

Proti němu jsem hrál v létě v Kanadě na nějakém turnaji a vypadal výborně. Však se mu také předpovídá velká budoucnost. Prý by mohl být druhým Sidneym Crosbym nebo dokonce Waynem Gretzkym. Pokud se střetneme, tak to bude skvělé.

Čím jste podle vás zaujal zástupce klubu? Hrálo velkou roli mistrovství světa dvacítek, které se vám povedlo?

Je jasné, že šampionát dvacítek mi hodně pomohl. Jinak jsme ale loni s devatenáctkou měli turnaj v Břeclavi, který se mi rovněž povedl, a bavil jsem se tam se skautem Edmontonu panem Musilem. To také mohlo být rozhodující.

Jak na vaše draftování reagovala rodina a příbuzní?

Zatím jsem se o tom bavil hlavně s taťkou, který je rád, protože mému sportovnímu životu za ty roky hodně obětoval. Myslím, že i pro něj je to odměna a zadostiučinění. Jinak ale nebyl na nic čas, spíše jsem se soustředil, jak poletím do Kanady, zabalím a ještě jsem chtěl jít na led. V pondělí jsem ještě bruslil v třinecké hale.

Teď máte před sebou týdenní nováčkovský kemp.

Ano, už v úterý jsem letěl do Vídně a pak do Kanady. Vše bylo hodně narychlo, ani nebyl čas nad všemi událostmi přemýšlet. Každopádně musím říct, že kdyby mi před třemi lety, kdy jsem byl ve Vsetíně, někdo řekl, že budu draftovaný, tak bych mu odpověděl, že asi upadl. A vidíte to. V Třinci jsem měl dobré podmínky, abych na sobě mohl pracovat, za což klubu patří dík.

Jste připravený jít na čas i na farmu, abyste později dostal šanci v NHL?

To by bral v mé situaci každý, ale na to je čas a vede k tomu dlouhá cesta. Musím na sobě pracovat, věřit a snad to přijde.

Inspirací vám může být třeba Petr Mrázek, který se po letech na farmě prosadil i v Detroitu.

Mrázič byl vždy výborný gólman. Kdyby nebyl zrovna v Detroitu, tak by NHL chytal možná daleko dříve. Teď bude mít možnost prosadit se trvale na post jedničky. Určitě je to inspirativní příklad.

V Edmontonu působí už David Musil a také Slovák Martin Marinčin. Kontaktoval jste je už?

Jak říkám, neměl jsem skoro čas, takže ne.

Českým brankářům se v draftu dařilo. Byli vybráni čtyři.

Že se to tak sešlo, je spíše náhoda. Myslím ale, že je to dobře nastaveným systémem výchovy brankářů a akademiemi. Všichni trenéři jsou do toho zapálení a vše tomu pomáhá. Navíc je důležitá i práce v klubu a trenéři brankářů. Já mám štěstí, že v Třinci je zrovna Jarda Kameš, se kterým jsme sedli.

Pokládáte toto za jeden ze zlomových momentů kariéry?

Určitě, protože jsem byl ve Vsetíně a tam tréninky brankářů moc nefungovaly. Pak jsem přešel do Třince a bylo to o něčem jiném. Už v mládeži je to na vysoké úrovni.

Draftován byl také váš spoluhráč z Třince Lukáš Jašek, který jde do Vancouveru. Bavili jste se už o tom?

Máme to přes celou Kanadu, takže jsme se spíše bavili o tom, jak poletíme, a o takových spíše praktických věcech. Hokej jsme tolik ještě neřešili.