Na reprezentační turnaj Karjala Cup odjížděl hokejový útočník Rostislav Olesz v pozici lídra extraligových Vítkovic, domů už se vracel jako čerstvá posila Langnau.

Třicetiletý bronzový medailista z olympiády v Turíně 2006, který má na svém kontě 365 zápasů v NHL, se dohodl s nováčkem nejvyšší švýcarské soutěže na smlouvě do konce sezony. Tu podepsal včera a už v pátek by měl nastoupit v novém působišti proti favorizovanému Davosu.

„Všechno se to událo hodně rychle. Abych se přiznal, byl jsem příjemně překvapen jejich zájmem," řekl Deníku ostravský rodák, který je společně s litvínovským Viktorem Hüblem s dvanácti góly nejlepším střelcem extraligy.

Přestup do Langnau se udál bleskově. Měl jste hned jasno, že na nabídku švýcarského nováčka kývnete?

Rozhodl jsem se velmi rychle, což ale neznamená, že to bylo snadné. Ve Vítkovicích jsem byl totiž spokojený, dařilo se jak mně, tak celému týmu. Švýcarská liga je ale nesmírně kvalitní soutěž, do které se jen tak někdo nedostane. Jejich nabídka se nedala odmítnout. Hraje tam řada Kanaďanů, velmi dobří Švédové i Finové. Je to pro mě velká výzva a zároveň zadostiučinění. Vím, že svou kvalitu jako hráč stále mám. Věřím, že se odpoutáme od posledního místa a bude se nám dařit. Třeba se ještě probojujeme do play-off.

Ve Vítkovicích asi velkou radost neměli, když jste jim sdělil, že odcházíte…

Hned když se objevila nabídka Langnau na stole a já se rozhodl k nim přestoupit, volal jsem Frantovi Černíkovi a řekl mu o tom. Bylo zcela pochopitelné, že jsem ho nepotěšil, ale přišlo mi fair ho o tom hned informovat.

Takže nejde o žádný „úprk" z mateřského klubu…

Není to žádný můj útěk. Ve smlouvě jsem měl klauzuli, že v případě zájmu ze Švýcarska mohu odejít. Je mi jasné, že i vítkovické fanoušky bude mé rozhodnutí mrzet. Myslím ale, že mi minimálně část tuhle šanci přeje a budou mi fandit. Klukům v kabině přeju, aby byli dál taková parta, jako tomu bylo doteď. Ve Vítkovicích jsem podepsal v létě smlouvu na tři roky, takže není vyloučeno, že se třeba už po této sezoně vrátím. Bude záležet na tom, jak se mi bude dařit.

Věřil jste vůbec, že podobná nabídka může přijít a vy se ještě vydáte vstříc evropskému angažmá?

Přišlo to jako rána z čistého nebe. Poté, co jsem skončil před dvěma lety v NHL, a pak jsem si vlastním rozhodnutím zavřel dveře i v Bernu, už jsem nevěřil, že se do Švýcarska ještě vrátím. Svým způsobem se dá říct, že se vzdávám domácího pohodlí a jdu dokazovat do ciziny své schopnosti od nuly. Hrát už bych měl v pátek doma proti Davosu, takže hned na úvod pekelně těžký soupeř.

Co rodina? Manželku Hanku a tříletého syna Tadeáše berete s sebou, nebo vám budou fandit z Ostravy?

Do konce týdne budu ve Švýcarsku sám, ze začátku v hotelu, než si něco najdu. Rodina za mnou pak dorazí. Aspoň tam stihnu vyřídit vše potřebné, tedy hlavně bydlení, a taky školku pro malého. Největší změna to bude právě pro Tadeáše. Budeme žít v kantonu, kde se mluví německy. Celkově mě trochu uklidňuje fakt, že je to z Česka jen něco přes tisíc kilometrů. Nestěhujeme se na konec světa.

Opusťme přestup do Švýcarska a věnujme se vašemu návratu do reprezentace. Národní dres jste přetáhl přes hlavu po šesti letech. Jaké jste měl pocity?

Výborné. Odehrál jsem všechny tři zápasy a pozitivní bylo, že jsem se lepšil já i tým. Proti Švédsku jsem začínal v první lajně a myslím, že i trenéři si všimli, že nám to se Sobotkou úplně nefunguje. On chce hrát hodně s pukem, a já jsem pořádně nevěděl, kam mu mám najíždět. Proti Finsku a Rusku jsem se přesunul do čtvrtého útoku k Hruškovi a Horákovi, a to už bylo o něčem jiném.

Celkový dojem ze svých výkonů máte jaký?

Myslím, že jsem to zvládl se ctí. Ale třeba hned v prvním zápase se Švédy to byl oproti extralize velký skok. A to hlavně co se rychlosti týká. Postupně si to ale sedalo. Všechny nás může těšit, že jsme hráli stále lépe. Proti Finům a hlavně na závěr turnaje i s Rusy už to mělo hlavu i patu. Byly dokonce pasáže, kdy jsme je přehrávali, což se jim vůbec nelíbilo. Skončili jsme nakonec sice poslední, ale rozhodně to nebyla žádná ostuda.

Jak si Olesz řekl o návrat do reprezentace a Švýcarska?

11. ZÁŘÍ (1. kolo): Vítkovice vstupují do nové sezony na ledě Hradce Králové a navrátilec Rostislav Olesz se okamžitě blýskne dvěma góly. Ten druhý dává z penalty a zajišťuje Ostravanům prémiový druhý bod za výhru 4:3 po samostatných nájezdech.
13. ZÁŘÍ (2. kolo): Rodák z Bílovce navazuje i při domácí premiéře na skvělý výkon z východu Čech. Na demolici Komety Brno, vedené bývalým trenérem reprezentace i Vítkovic Aloisem Hadamczikem, se podílí dvěma přesnými zásahy. Ostravané nakonec vítězí 5:1.
9. ŘÍJNA (9. kolo): Vítkovice se po čtyřech porážkách v řadě zvednou a v Pardubicích vyhrají přesvědčivě 6:1. Následuje výjezd do Zlína, kde Ostravané uspějí poměrem 5:3. Olesz střílí v 57. minutě vítězný gól, když už má na kontě i jednu asistenci.
10. ŘÍJNA (10. kolo): Vítkovice hrají den po Zlíně doma s Karlovými Vary, které přejedou 6:1. Olesz je na ledě opět vidět, do statistik si připisuje díky spolupráci s parťákem Romanem Szturcem dva body (1+1).
16. ŘÍJNA (11. kolo): Olesz je dál k nezastavení. V Olomouci vyrovnává v 58. minutě ihned po buly šikovnou střelou z hranice brankoviště a Vítkovice nakonec vítězí 3:2 v prodloužení.
1. LISTOPADU (16. kolo): Olesz přispěchá ve šlágru se Spartou s premiérovým hattrickem v kariéře a výrazně přispívá k výhře 4:3 po samostatných nájezdech.