„Nové Vítkovice“ mají za sebou první rok existence. Kdo nebo co byl pro vás největší soupeř?

Asi ten čas, který hrál od začátku proti nám. Klub jsem přebíral sedm dnů před startem extraligy. V prvních měsících jsme s nejbližšími spolupracovníky řešili především ekonomické věci a administrativní záležitosti, které jsou běžné a standardní po změně vlastnických struktur v každé firmě. Byli jsme tak vytíženi, že nám občas nezbývalo na řešení klasických hokejových věcí tolik času, jak jsem si představoval.

Překvapilo vás něco během sezony?
Byla složitější, než jsem sám čekal! A to hlavně po ekonomické stránce, to říkám otevřeně. Minulost se ukázala horší, než jsem předpokládal, což je ale věc, kterou jako nový majitel klubu beru na sebe. S tím jsem do toho šel a musel jsem se s tím vypořádat. Tak to prostě v byznysu chodí. V první fázi jsme třeba museli vyplatit závazky věřitelů ať už u dodavatelů nebo hráčů v celkové výši těsně pod dvacet milionů korun. Celá sezona se změnila v každodenní boj, aby klub nejen přežil, ale taky sportovně obstál. Velkou zásluhu na tom mají samozřejmě všichni naši partneři v čele se společností Ridera. Skutečnost, že se klub mohl po dvou letech opět opřít o podporu generálního partnera, byla klíčová.

Brankář Vítkovic Patrik Bartošák.
Vítkovice v akci! Udržely gólmany, pojistily si odchovance a představily posilu

Jaká je aktuální finanční situace Vítkovic?
Není důvod k panice, ale také k vyskakování. Klub platí veškeré své závazky, je však třeba taky říct, že za jeden rok nebylo možné dostat klubový rozpočet do vyrovnané pozice.

Kdy se vám to podaří?
Věřím, že co nejdřív! Taky letos jsem ale jako majitel připraven ztrátu pokrýt ze svých firem, respektive. vlastních zdrojů. Věřím, že v nadcházející sezoně, kdy budeme operovat s minusovým rozpočtem, skončíme v přijatelnější ztrátě.

HC Vítkovice Ridera je po sportovní i marketingové stránce momentálně jasně nejúspěšnějším sportovním klubem ve městě. Jak jste bojoval s tlakem, který je s tím spojený?
Nikdy jsem v pozici šéfa hokejového klubu nebyl, takže stres nejen ze sportovních výsledků, ale také ekonomických záležitostí, byl chvílemi obrovský. Ale dalo se to zvládnout. Spíše jsem měl velké problémy s časem, protože jsem stále pracovně vytížen hlavně v privátním byznysu, který dnes prakticky živí nejen mou rodinu, ale také zaměstnance firmy, a navíc i dorovnává ztrátu v rozpočtu HC Vítkovice Ridera. Nestěžuji si, jen to konstatuji. Tou hlavní a zásadní změnou je určitě mnohem větší časové vytížení. Odnesla to hlavně rodina, která mě viděla ještě méně než v minulosti. Přesto mě manželka Sabina i synové Adam s Alexem maximálně podporují a musím přiznat, že výsledky hokejových Vítkovic doma často rozebíráme. (směje se) V každém případě mým nejbližším patří velký dík, že mě maximálně podporují, protože minulý rok byl doopravdy hodně hektický.

Obstál jste v pozici klubového šéfa?
To by měli hodnotit jiní, navíc minulou sezonu beru spíše jako seznamovací. Hodně zásadních věcí se řešilo, jak se lidově říká, za pochodu. V létě jsem mluvil o pětiletém strategickém výhledu. Nyní musím své prohlášení trochu poopravit.

Jak to myslíte?
Společně s hlavními partnery jsme se shodli na tom, že minulá sezona byla „nultá“. Až nyní totiž budeme schopni naplňovat vize a plány, se kterými jsme do toho šli.

V čem tedy bude nová sezona jiná?
Pořád pokračuje, jak už jsem zmiňoval, finanční stabilizace klubu. Ale nyní se už můžeme konečně také zaměřit na jiné než ekonomické a provozní věci. Třeba na zlepšení servisu pro fanoušky, který považuji za velice důležitý. Lidé z marketingového oddělení klubu na několika projektech už řadu týdnů intenzivně pracují a blíží se doba, kdy novinky z této oblasti představíme.

Můžete alespoň naznačit, čeho se týkají?
To není složité uhodnout. (směje se) Dovolím si tvrdit, že všichni fanoušci Vítkovic byli před dvěma lety na světovém šampionátu, takže vědí, kde máme rezervy. Jedná se třeba o atraktivnější produkci zápasů i modernější přístup k merchandisingu, který by měl být hodný značky HC Vítkovice Ridera.

Pojďme ke sportovní stránce, která fanoušky asi nejvíce zajímá. Jaká byla spolupráce s generálním manažerem a trenérem Jakubem Petrem?
Velice profesionální, jsme spolu v každodenním kontaktu. Všechny strategické a důležité sportovní věci spolu konzultujeme. Pro mě je důležité, že jeho tým je nejen semknutý a profesionální, ale cítím z něj i velkou touhou posunout Vítkovice zase k nejvyšším příčkám.

Třinecký útočník Jiří Polanský.
Polanský: Chci pracovat pro novou ocelářskou vizi

Hodně fanouškům se nelíbilo, že Jakub Petr vykonával v posledních letech také funkci kouče juniorské reprezentace. Berete to s odstupem času jako chybu?
V době, kdy Jakub Petr plnil reprezentační povinnosti, tak realizačnímu týmu vypomáhal Vladimír Vůjtek starší. V žádném případě si nemyslím, že by to byla věc, která by v konečném důsledku zásadně ovlivnila výsledky v sezoně. Stejný model v minulosti v jiných klubech fungoval a nyní na něj najede také Liberec. Ale i já otevřeně přiznávám, že jsem nad tím v průběhu sezony několikrát přemýšlel. Ideální to i s ohledem za změny uvnitř klubu asi nebylo. Tohle téma bych zakončil tím, že jsem doopravdy rád, že Jakub Petr bude nyní všechen svůj čas věnovat jen Vítkovicím.

Jak jste vůbec vstřebával vyřazení v předkole play-off s Plzní?
Když budu mluvit úplně upřímně, tak mě ještě teď štve, že jsme vypadli. A to hlavně proto, že jsme v sérii vedli 2:0 na zápasy. Hokej jsem hrával, tak snad mohu říct, že jsme to už měli za každou cenu urvat. Plzeň byla jednoznačně soupeřem, přes kterého jsme měli přejít! Cítím, že by to tady mělo ode mě zaznít. A říkám to i s vědomím, že pátý rozhodující zápas v Ostravě nabídl strhující drama se smutným koncem pro nás. Bezprostředně po něm bylo namístě klukům poděkovat, ale s odstupem času je třeba také říct, že jsme měli jít dále.

Co chybělo Vítkovicím, aby bojovaly o medaile?
Tak to je podle mě jasné a zřejmé. Mluvili o tom odborníci, ale také běžní fanoušci v internetových diskuzích nebo v hospodách u piva. Pokud bychom měli jen průměrné statistiky u využívání přesilových her, tak bychom dosáhli na výrazně lepší umístění. A to nejen v play-off, ale také v základní části. O tomto problému víme dlouhodobě a při plánovaném posílení týmu jsme se právě na tuto věc zaměřili. Očekáváme, že noví hráči by měli hru v početní výhodě výrazně zlepšit.

Už loni v létě jste tým výrazně posílili. Jak jste byl spokojen s výkony nových hráčů?
Jsem přesvědčen, že je tým dobře poskládaný, protože v něm máme opravdové lídry, za které považuji Rosťu Olesze a Honzu Výtiska. Velmi pozitivně vnímám atmosféru v kabině a vlastně i v celém klubu, který prahne po úspěchu. To je někdy více než jen finanční možnosti. Konkrétně hodnotil výkony jednotlivých hráčů realizační tým v čele s Jakubem Petrem, proběhly individuální pohovory se všemi hráči.

Co bylo jejich obsahem?
(usměje se) To je otázka spíše pro generálního manažera. Určitě tam ale hráči a to mluvím také o největších hvězdách týmu slyšeli i hodnocení, jak je klub spokojený s jejich výkony i jejich přínosem pro tým. Je jasné a vcelku logické, že to nebylo jen pozitivní hodnocení. Na druhé straně současný kádr, který jde do letní přípravy, má naši důvěru. Věříme, že se trpělivost projeví v budoucnu na výsledcích.

Utkání 28. kola druhé fotbalové ligy (Fortuna národní liga): Baník Ostrava vs. Baník Sokolov, 13. května v Ostravě. (střed) Martin Sus a Krajačic Domagoj.
Baník se přiblížil postupu, zářil navrátilec De Azevedo

Kdy vám bylo během sezony nejlépe a naopak nejhůře?
Užíval jsem si zápasy s Kometou, Spartou nebo Třincem, kdy bylo vyprodáno. Tam jsem si říkal, že tým má velkou vnitřní sílu a je před ním velká budoucnost. To, že jsme se dokázali právě v těchto duelech semknout a třeba s Brnem a Spartou ani jednou neprohrát, je obrovské plus. Naopak nejhůře mi bylo v závěru sezony po domácí porážce se Zlínem, kdy jsem byl doopravdy vytočený přístupem hráčů k utkání. Tehdy jsem se jedinkrát rozhodl jít do kabiny a všem důrazně připomněl to, v jak složité situaci se klub nachází a jaké podmínky mají zajištěny. V tomto zápase jsem prostě z mužstva necítil touhu rvát se za vítkovický klub, cítil jsem potřebu dát to hráčům jasně najevo a připomenout jim, co znamenají slova odpovědnost, přístup a touha po úspěchu.

Dá se nyní naznačit, s jakými plány půjdou Vítkovice do nové sezony? Bude třeba cílem týmu postoupit minimálně do čtvrtfinále?
Jednoznačně ano! Generální manažer (Jakub Petr) má proti minulé sezoně k dispozici ještě vylepšený finanční budget, což považuji v dnešní složité ekonomické době za velký úspěch klubu. Proto je ale taky logické, že naši partneři, stejně jako věrní fanoušci, budou očekávat ještě lepší výsledky než v poslední sezoně. Generální manažer má silný mandát a já mu věřím, že se mu podaří nebo už podařilo tým vhodně doplnit. Do nové sezony půjdeme s pokorou, ale také zdravým sebevědomím! (Vítkovice už ohlásily příchod útočníka Deje z Hradce Králové a spekuluje se rovněž o příchodu českého reprezentanta Lva z Plzně pozn. red.)

Jak se vám poslouchají názory zkušených manažerů, že v hokeji lze úspěch docílit jen po systematické dlouhodobé práci? Nepřistihl jste se, že jste netrpělivý?
Věřím, že nadále půjdeme sebevědomě postupnými kroky nahoru. Chci být součástí velkého týmu, který vrací Vítkovicím úspěch. V byznysu jsem se naučil, že cesta k úspěchu je často dlouhá a hodně bolestivá. Člověk musí být náročný k sobě i k druhým, tím se sám řídím. Myslím, že to ostatně většina zaměstnanců v klubu během posledního roku poznala. Dobře vím, že v hokeji se nedá nic plánovat. Když jsme v uplynulé sezoně vypadli v předkole, tak by nyní po dalším posílení bylo alibistické říkat, že chceme skončit do desátého místa. Chceme výše a jsme si přitom dobře vědomi, že vedle nás jsou i mnohem movitější kluby, jako Sparta, Kometa Brno, Třinec, Hradec Králové nebo Liberec.

O rozpočtu se majitelé hokejových klubů neradi baví…
(skáče do řeči) A já nebudu výjimkou!

Tak alespoň naznačte, kde se v pomyslné tabulce Vítkovice nacházejí…
(Na prstech ruky počítá kluby, které mají vyšší rozpočet.) Berte to jako můj odhad a spekulaci, protože přesná čísla znají jen majitelé. Ale myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že Vítkovice se momentálně pohybují někde uprostřed druhé poloviny tabulky. Na druhé straně je ale taky třeba zmínit, že máme v Ostravar Aréně díky městu Ostravě skvělé zázemí. V tom naopak patříme v republice ke špičce!

Lysá hora v Beskydech.
S ostravským fotografem a pilotem dronů Radimem Kolibíkem o snímcích z nebes