VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Petr Vrána: Čtyři měsíce jsem nemohl dělat nic

Ostrava - Útočník Vítkovic hovořil v rozhovoru pro Deník o návratu po těžkém zranění, o životě v Americe i černých myšlenkách.

15.10.2009
SDÍLEJ:

Petr Vrána Foto: Archiv

Osud mu zrovna nepřeje, ale on se s ním pere jako opravdový chlap. Čtyřiadvacetiletého útočníka Vítkovic Petra Vránu nepoložilo ani těžké zranění nohy. Otevřená zlomenina holenní a lýtkové kosti vyřadila rodáka ze Šternberka ze hry na deset měsíců. Přesto se dokázal dát drobný forvard s pozitivním přístupem k životu dohromady, opět se vrátil na led a hned ve druhém zápase v extralize na Spartě zaznamenal gól. „Dál sním o angažmá v NHL, ale teď jsem ve Vítkovicích, které mi daly šanci a já udělám maximum proto, abych ji klubu splatil,“ říká Vrána.

Proti Zlínu jste se vrátil na led po desetiměsíční pauze způsobené těžkým zraněním. Co hokejista dělá a na co myslí, po takové ráně?

První myšlenka byla jasná – co nejrychleji se zase vrátit na led a hrát. Nepříjemné na tom bylo, že se to stalo během sezony, po Vánocích. Navíc se mi to nehojilo podle představ. V mém životě to bylo hodně složité období.

Musí být asi strašně náročné, dostat se zpátky do formy. Člověk toho asi příliš dělat nemůže. Jak jste se připravoval?

Nebyla to žádná pohoda, vždyť jsem čtyři měsíce nemohl dělat vůbec nic. To zranění bylo totiž opravdu vážné. Nešlo došlapovat, ale to nejde pořádně ani teď (směje se). Nohu jsem měl ve speciální vzduchové sádře. Snažil jsem se aspoň pracovat na horní části těla, ale posilovat taky nejde neustále. Až když jsem se vrátil domů do Čech, začal jsem s rehabilitací. Po dalším měsíci jsem mohl sednout aspoň na kolo. Pomalu jsem se dával dohromady.

Působíte hodně pozitivně, ale musím se zeptat. Nehrál jste téměř rok, to muselo zamávat i s vámi. Co špatné sny, černé myšlenky…

Občas mě přepadávaly, přiznávám. Projížděl jsem na internetu všechny možné články, týkající se mého zranění. Třeba jsem si zjišťoval, jak dlouho trvalo uzdravení ostatním sportovcům či úplně obyčejným lidem. Třeba u fotbalistů to je tak, že se kolikrát už nikdy nedostanou na úroveň, kterou měli. K návratu potřebují třeba rok a půl, i více. Snažil jsem se vážnost situace nepřipouštět a makal na sobě.

Dlouho vám ale zdraví nevydrželo. Po dvou zápasech jste si proti Liberci v premiéře před domácím publikem podvrtnul kotník. Co se stalo a kdy budete schopen naskočit?

S tím zdravím máte pravdu (směje se). Zvrtl jsem si kotník na té špatné noze, která není ještě stále zcela v pořádku. Špičkou jsem zadrhl o soupeře a plnou vahou na nohu došlápl. Naštěstí to není nic vážného. Možná nastoupím už v pátek v Plzni. A když ne, tak nedělní derby s Třincem už by mi ujít určitě nemělo.

Pojďme k vaší štaci v zámoří. O NHL jste se dlouho pral. Na farmě v Lowellu jste patřil k nejlepším, vyhrál i kanadské bodování. Věděl jste, že když budete trpělivý, NHL si zahrajete?

S odstupem času musím uznat, že má trpělivost byla tou hlavní věcí, proč jsem si nakonec NHL zahrál.

Proč tak dlouho trvalo, prokousat se do prvního týmu v New Jersey?

Mám kamarády, se kterými jsem tehdy na farmě hrál, a až nyní se konečně do prvního týmu probojovali. New Jersey je specifický klub. Hráče, hlavně mladé, si vychovávají na farmě, kde je nechávají hrát klidně i několik let. Respekt si získává hráč pouze výsledky.

Už jste si splnil svůj sen. Za New Jersey jste nastoupil v šestnácti zápasech a dokonce jednou skóroval. Pamatujete si ještě na ten zápas?

Ano, na to se nezapomíná. Bylo to na ledě Washingtonu (asistoval Patrik Eliáš – pozn. aut.) a šlo o vůbec první zápas v základní sezoně. (Chvíli přemýšlí) Dokonce si vybavuji, že to bylo snad mé první či druhé střídání.

Život v Americe pro mladého Čecha, to taky nebude žádná pohádka. Kdo vás nejvíce podporoval a co cizí jazyk?

Měl jsem výhodu v tom, že jsem se dostal do Kanady už v sedmnácti letech a trochu se otrkal. Bydlel jsem u rodiny, našel si přítelkyni a všechno bylo najednou snadnější. Profesionální kariéru na farmě jsem začal ve dvaceti.

Je pro vás nejlepší soutěž světa uzavřenou kapitolou, nebo byste se tam ještě jednou rád vrátil, a na déle…

To víte, že bych do NHL jednou rád zase naskočil a znovu si zahrál. Teď je však hlavní, abych byl zdravotně v pořádku, což se úplně tolik nedaří. Snad už se mi budou nepříjemnosti vyhýbat. A pokud by to nevyšlo? Život jde dál, tragédii bych z toho nedělal.

Pokud pomineme šest zápasů za Havířov v sezoně 2001/2002, ve Vítkovicích je to letos vaše seniorská premiéra v extralize…

Ve Vítkovicích mi dali šanci znovu se dostat do tempa, vrátit se zpět do zátěže, za což jim musím moc poděkovat. Pokusím se udělat maximum pro to, abych jim jejich vstřícnost vrátil a pomohl týmu dojít co nejdále.

PETR VRÁNA

Narozen: 29. března 1985 ve Šternberku (24 let)
Výška/váha: 176 cm/ 70 kg
Držení hole: levá
Post: útočník (centr)
Odchovanec: Šternberk
Kariéra: HC Olomouc (1999 až 2001, extraliga U18), HC Havířov
Panthers (2001 až 2002, extraliga), Halifax Mooseheads (2002 až 2005, QMJHL), Albany River Rats (2005/2006, AHL), Lowell Devils (2006 až 2008, AHL), New Jersey Devils (2008/2009, NHL), Lowell Devils (2008/2009, AHL), HC Vítkovice Steel (2009 až ?)
Draftován: 2003 New Jersey Devils (42. místo)
Reprezentace: Česko, účastník juniorského MS v roce 2005 (bronz)

Autor: Jakub Nohavica

15.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AN 124 Ruslan nad Havířovem.
24

Zraky lidí poutal k obloze obrovitý nákladní letoun Ruslan

Majitel strojírenské skupiny Vítkovice Jan Světlík.
10

Strojírenský gigant z Vítkovic je v problémech. Přežije impérium Jana Světlíka?

AKTUALIZOVÁNO

Klimkovický tunel uzavřeli až večer. Nezpůsobilo větší problémy

Dálniční tunel v Klimkovicích včera prošel každoroční plánovanou odstávkou. Ta ale byla oproti původnímu harmonogramu o čtyři hodiny kratší, a dopravu tak výrazně neovlivnila. Podle starosty je stále co zlepšovat. Vhodnější termín je podle něj jaro.

Fleky na kluzišti půjdou do ztracena

Na zimním stadionu v Havířově se v pondělí debatovalo o tom, zda kvůli flekům v ledové ploše přistoupit k dílčí opravě, celkovému rozpuštění nebo ponechání v současném stavu.

Gólový Tomáš Mičola po remíze Baníku s Teplicemi: Je to celkem kruté

/ROZHOVOR/ Nejdřív přesným centrem vybídl k vyrovnání Roberta Hrubého a pak sám dokonal obrat. Nakonec se však Tomáš Mičola se spoluhráči z výhry po nepovedeném vstupu do zápasu radovat nemohl.

Cyklostezka má spojit Kravaře s Benešovem

Stavba za osmnáct milionů korun by měla zajistit bezpečný průjezd mezi oběma městy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení