Populární hokejové trio Stránský – Holaň – Neuvirth, kterého se na konci sedmdesátých a na začátku osmdesátých let báli soupeři, se už ve svém kompletním složení nesejde.

Zbyněk Neuvirth patřil k pravým ostravským a vítkovickým patriotům. Jako čtyřiadvacetiletý dopomohl Vítkovicím k návratu do nejvyšší soutěže na jaře 1973, už tehdy byl jedním z lídrů kabiny. V dresu s rytířem Vítkem na prsou zažil i okamžiky největší slávy, na krk si postupně pověsil všechny tři cenné kovy československé hokejové ligy, bronz sezony 1978/1979, stříbro sezony 1982/1983 a především zlato mistrovské sezony 1980/1981.

Svou bohatou kariéru zakončil právě v roce 1983 se stříbrnou medailí na krku. Perličkou jeho hokejové kariéry byl fakt, že se stal dvakrát nejslušnějším hráčem československé ligy, což se nikomu jinému nepodařilo. Po konci hráčské kariéry zůstal věrný vítkovickému klubu, kde působil jako trenér i funkcionář.