VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jan Hrnčárek hledá stále poezii v krajině

OSTRAVA, FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM - Valašský malířský doyen se ve středu 15. srpna dožívá neuvěřitelných devětaosmdesáti let v úžasné tvůrčí vitalitě a životní pohodě

15.8.2007
SDÍLEJ:

Jan Hrnčárek při práci.Foto: Archív

Ekologicky čistá krajina je stále vzácnější na počátku jedenadvacátého století. Pro akademického malíře a grafika Jana Hrnčárka z Frenštátu pod Radhoštěm se právě tato příroda stala po douhá léta důvěrnou a tichou přítelkyní.

Putuje s ní životem, podléhá neustále jejímu kouzlu. Umělec je k ní laskavý. Ztvárňuje na plátně její proměny v mnoha olejomalbách v jednotlivých ročních obdobích.

„Beskydy jsou úžasnou a nádhernou inspirací. Ale mám–li být upřímný, namalovat je není rozhodně snadné. Jsou členité a barevně přitažlivé,” vyznává se kumštýř, který dnes oslaví neuvěřitelné devětaosmdesáté narozeniny.

Rodák z Fryčovic studoval v letech 1945 až 1950 pražskou Akademii výtvarných umění, kde byl žákem proslulé krajinářské školy Otakara Nejedlého.

„Pan profesor Nejedlý byl vzácným člověkem. Dodnes nezapomenu na jeho kurzy malby v exteriérech, kde se ukázal nejenom jako znamenitý umělec a pedagog, ale také velmi erudovaný kulinář. Měl jsem velké štěstí, že jsem se setkal s tak přátelskou a charakterní osobností,” vzpomíná Jan Hrnčárek po letech na čas studií strávených na akademii. Hrnčárkovy obrazy vyprávějí o domově a přírodě. Zima v Halenkově, Podlesí na tichavských polích, V hukvaldské oboře – to jsou názvy děl, které jsou autorovým vyznáním místům, která v životě důvěrně poznal a dodnes obdivuje jejich půvaby. Z jeho pláten je patrné, že se nepokouší a nechce „mechanicky přenášet” spatřený či studovaný motiv do obrazového rámu. Spíše laskavě charakterizuje barevnou krásu přírody. A čím si udržuje životní vitalitu?

„Pohybuji se v nádherném prostředí a na čistém vzduchu. Mám skvělé rodinné zázemí, výbornou manželku.

Nekouřím, žiji střídmě a nezapomínám ani na dobrou náladu a humor, což mi pomáhá překonávat zdravotní problémy,” tvrdí laskavý malíř Jan Hrnčárek.

S noblesou i dnes usedá za volant stařičkého, ale stále výkonného saabu, kterého koupil před více než čtyřicetileti lety od malíře Karla Hofmana, jenž žil dlouhá léta na Solání. A bez brýlí (!) vyráží z frenštátského sídliště na svou kouzelnou chalupu v Prostřední Bečvě. „Pravda, při silniční kontrole se mě už několikrát ptali, proč si nekoupím nějaký novější automobil.

Ale mám svůj saab moc rád, je ještě technicky výkonný, zřejmě s ním také jednou umřu.

Takže dopravní policisté jen mávnou rukou a docela mi fandí. Ale pohled na krajinu, která promlouvá svou specifickou řečí, mě úžasně láká, stojí za to, abych se za ní vydal do krásné přírody. A když se mi podaří, třeba jen malinko barevně ji ztvárnit, jsem šťastný,“ vyznává se skromný umělec.

Hrnčárkovy obrazy si postupně našly cestu do mnoha soukromých a veřejných galerií, prostých, ale také noblesních domácností. Jejich tvůrce má dar: rozdává poetiku krajiny, která nenávratně mizí, ať se nám to líbí nebo ne.

15.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Majitel strojírenské skupiny Vítkovice Jan Světlík.
10

Strojírenský gigant z Vítkovic je v problémech. Přežije impérium Jana Světlíka?

Klimkovický tunel. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
14

Klimkovický tunel uzavřeli až večer. Nezpůsobilo větší problémy

Fleky na kluzišti půjdou do ztracena

Na zimním stadionu v Havířově se v pondělí debatovalo o tom, zda kvůli flekům v ledové ploše přistoupit k dílčí opravě, celkovému rozpuštění nebo ponechání v současném stavu.

Gólový Tomáš Mičola po remíze Baníku s Teplicemi: Je to celkem kruté

/ROZHOVOR/ Nejdřív přesným centrem vybídl k vyrovnání Roberta Hrubého a pak sám dokonal obrat. Nakonec se však Tomáš Mičola se spoluhráči z výhry po nepovedeném vstupu do zápasu radovat nemohl.

Cyklostezka má spojit Kravaře s Benešovem

Stavba za osmnáct milionů korun by měla zajistit bezpečný průjezd mezi oběma městy.

Generální ředitel Vítkovic Libor Witassek: Dělníky potřebujeme

/ROZHOVOR/ Strojírenské Vítkovice se od poloviny loňského roku potýkají s nemalými problémy. Jak se s nimi skupina vyrovnává a co pro ni znamená nedávné vyhlášení konkurzu nad společností Vítkovice Power Engineering (VPE) jsme se zeptali generálního ředitele a předsedy představenstva Vítkovic Libora Witasska. Toho Jan Světlík už loni představil jako svého nejbližšího spolupracovníka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení