Původní libreto tohoto díla vytvořili choreografové Vladimír Vasiljev a Natalija Kasatkina, světovou premiéru měl v roce 1971 v tehdejším Leningradě (dnes Sant Petěrburg). Ve stejném roce se konala premiéra československá v Brně, ale v tanečním pojetí a podle libreta Miroslava Kůry, které si vytvořil z původně poměrně artistního tance a svou moderní choreografií nastudoval souvisle vyprávěný příběh, jehož celkové vyznění umocnil tehdy spoluprací s Eduardem Hofmanem, výtvarníkem a režisérem, který Effelovy obrázky rozpohyboval ještě předtím v animovaném filmu. A právě z pojetí a choreografie Miroslava Kůry, našeho dřívějšího skvělého choreografa a tanečníka, vycházela při realizaci ostravské inscenace jeho dcera, tanečnice a choreografka Jana Kůrová. Přizvala si ke spolupráci výtvarníka scény Jaromíra Vlčka, který výtvarně vycházel z Eduarda Hofmana, stejně jako výtvarnice kostýmů Eva Kotková. Dirigentem představení, které hudebně nastudoval s operetním orchestrem Národního divadla moravskoslezského, byl Tomáš Hanák, který v současné době působí jako šéfdirigentem v Moravském divadle v Olomouci.

Petrovova hudba ve Stvoření světa je ukázkou eklektické směsice rozličných hudebních žánrů od vážné hudby, v nichž autor nezapře inspiraci nejznámějšími velikány včetně Beethovena, přes scénickou, spíše filmovou muziku až k jazzovým rytmům šedesátých let minulého století. Náročného hudebního či tanečního fajnšmekra možná toto dílko stoprocentně neuspokojí, což ale není rozhodně chyba jeho současných inscenátorů. Nicméně Jana Kůrová vytvořila jako režisérka a choreografka velmi pohodové představení, které by mohlo oslovit a nalákat k návštěvě divadla především rodiče s dětmi.

Stvoření světa na ostravském jevišti je hravé, výtvarně barevné a hlavně, může se opřít o velmi dobré výkony jednotlivých účinkujících. Platí to v plné míře o sobotní premiéře, v níž dominovala především Olga Borisová-Pračiková v roli Čertice. Pohybově jistá, technicky dokonalá. Dobře jí sekundoval v roli Čerta Rodion Zelenkov. Líbili se i představitelé Adama a Evy (Lukáš Lepold a Saori Fukuda). Saori Fukuda se zbavila počáteční trémy, kterou na jevišti měla a spolu s Lepoldem vytvořili pohodovou a půvabnou kreaci. Bůh v podání Jana Koldy přesně dodržoval specifickou taneční stylizaci, roztomilí byli Andílci, ale i ostatní taneční účinkující.Operetní orchestr pod taktovkou Tomáše Hanáka se s nelehkým Petrovovým hudebním partem vypořádal – přes některé drobné chybičky – poměrně velmi dobře.

V hledišti se objevili rodiče Jany Kůrové – legendární choreograf Miroslav Kůra, kterému bude letos v květnu čtyřiaosmdesát let a její maminka, také bývalá tanečnice.

Igor Vejsada, současný šéf baletu Národního divadla moravskoslezského, touto dramaturgickou volbou jakoby pootevřel svět tanečního umění – zejména mladším návštěvníkům divadla. Uvidíme, zda se při reprízách Stvoření světa v hledišti objeví.