Na jeho realizaci se podílely desítky lidí. Na jevišti se vedle sebe představí handicapovaní lidé – vozíčkáři, ale také herci z ostravského Divadla loutek, kteří v této féerii na Čajkovského hudbu světoznámého hudebního díla vyjeví své pocity ve čtrnácti samostatných obrazech.

Geneze opusu má svůj příběh. Autoři libreta – Věra a Ilja Rackovi – přišli před rokem o svou osmnáctiletou dceru Zuzanu, handicapovanou dívku, členku taneční skupiny Setkání, která je součástí občanského sdružení na podporu umělecké a sociální integrace občanů se zdravotním handicapem Bílá holubice. Zanechala po sobě báseň s názvem Labutí píseň, jež se nyní stala základem pro divadelní představení Labutí sen. Autorem scénáře a režisérem projektu je Ilja Racek, choreografie se ujala Tereza Vejsadová.

„Prostřednictvím výrazového tance bude veřejnosti představen příběh, který se bytostně dotýká všech handicapovaných. Prokletí černé labutě, která dětem bere možnost vyjádření, a přece jim nemůže vzít jejich touhy, radosti a pestrý svět, který je obklopuje,“ říká Věra Racková.

„Práce na tomto představení a možnost, že můžeme lidem něco hezkého předvést, je to nejkrásnější, co jsem zatím mohla ve svém životě poznat,“ svěřila se na včerejší tiskové konferenci jedna z protagonistek Lenka Morcinková, která nese následky po těžké dětské mozkové obrně, stejně jako další účinkující Kateřina Kapicová. Obě dívky však včera novináře přesvědčily, že mají obrovskou životní energii a nespoutanou radost z toho, že se mohou - i přes svůj handicap – seberealizovat na jevišti.

„Členové taneční skupiny Setkání, kteří se na projektu podílejí, jsou mladí lidé s těžkým tělesným postižením, například rozštěpem páteře či dětskou mozkovou obrnou. Pravidelné tréninky pro ně znamenají zajímavou, příjemnou a především účinnou rehabilitaci, která jim umožňuje procvičit všechny části těla, a to včetně těch, které klasické rehabilitační postupy neupřednosťnují. Veřejnost bude prostřednictvím premiéry a repríz představení konfrontována se skutečností, že ani omezené výrazové prostředky dětí a mladých lidí nebrání tomu, aby umělecky vyjádřili své cítění a touhy,“ říká Roman Važík, předseda občanského sdružení Bílá holubice.