Výstava tohoto významného umělce, rodáka z Orlové a dlouholetého vysokoškolského pedagoga potrvádo 22. listopadu.

„S historií Ostravy je spojeno několik významných osobností uměleckého světa. Jednou z nejvýznamnějších je profesor Stanislav Kolíbal. V podzimním čase představujeme část z jeho bohatého díla, a to cyklus kreseb vážících se k našemu městu z let 1943 až 1949 a jeho bohatou knižní tvorbu – Kresby ke knihám. Na jaře příštího roku pak připravujeme velkou retrospektivní přehlídku díla Stanislava Kolíbala,“ sdělil Jiří Jůza, ředitel Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO).

První část výstavy zahrnuje cyklus kreseb, jejichž vznik sám autor okomentoval. Díla všech prvních čtyř částí nebyla nikdy vystavena ani reprodukována. „Sumou mých zážitků a všech let strávených v Ostravě se stal cyklus kreseb, které jsem nasbíral v roce 1947 v okolí Přívozu, Hrušova a Zárubku. Často šlo o místa zcela opuštěná, s rozpadávajícími se ploty, ničemu už nesloužícími sloupy a vyhozeným harampádím. Vyhledával jsem ještě existující dělnické kolonie, v jejichž zchátralé podobě jsem nalézal svoje zážitky z dětství. Mohlo by se zdát, že jde o nějakou blízkost k programu Skupiny 42, ale právě v porovnání s ní lze spatřit diametrální rozdíly,“ komentuje sám autor své kresby.

Kolíbal čerpal z knihovny profesora Vrly


Druhá část výstavy v ostravském Domě umění představí kresby ke knihám. Stanislav Kolíbal formoval svůj vztah k umění, zvláště pak literatuře, již od mládí. „Zajímalo mě nejen kreslení, malování, ale i modelování. Nejdůležitější však byl pro mne styk se zdejším profesorem Vrlou. Jako znalec literatury a překladatel francouzské poezie měl skvělou knihovnu, z níž jsem si mohl půjčovat některé svazky, ať už to byly tisky Josefa Floriana, včetně zvláštního alba s barevnými reprodukcemi G. Rouaulta, nebo Coestlerovy ilustrace k vydání Kafkovy Proměny nebo eseje Durychovy, Stevensonovy či Gasseta. Úryvky jsem si přepisoval do čtyř sešitů, stejně jako citace Vincence Kramáře nebo Bohumila Markalouse,“ uvádí Stanislav Kolíbal.

Tento významný autor ilustroval knihy Petra Bezruče, Jiřího Ortena, Antona Pavloviče Čechova, Jaroslava Kratochvíla, Ladislava Fukse, Romaina Rollanda, ale také Karla Čapka, Jamese Joyce, Antonína Sovy, Ivana Vyskočila, Rainera Marii Rilkeho, Maxima Gorkého, Alexandra Solženicyna a dalších významných domácích a zahraničních autorů.

Každýtitul vyžadoval originální řešení


„Půlstoletí, ve kterém vznikaly mé ilustrace, mělo svá různá období. Byla tam období politického uvolňování, stejně jako období omezování, vedoucího až k osobním zákazům. Neilustroval jsem tedy knihy průběžně, ale podle možností. Někdy i s dlouholetými přestávkami. Od vydání povídek Karla Čapka či novely Romaina Rollanda uplynulo k vydání Dubliňanů dvacet let. Během tohoto přerušení se odvážili někteří redaktoři zadat mi ilustrace k Pohádkám pro obě uši (1978) nebo Španělským pohádkám (1984).

Avšak dlouhodobé přestávky měly i své pozitivní stránky. Získával jsem tím přirozený odstup od předchozí realizace, a tím tu vznikal volný prostor pro hledání nového, jiného, někdy zcela odlišného řešení, které si vyžadoval nový titul. Jsem totiž přesvědčen, že každý text vyžaduje od výtvarného umělce takové řešení, jež se co nejvíce přibližuje charakteru textu,“ uvádí v katalogu kpřipravované výstavě Stanislav Kolíbal.