Tomáš Vůjtek je především přemýšlivý introvert
Ostrava /ROZHOVOR/ - Tomáš Vůjtek je už renomovaný český dramatik. Má na svém kontě také hru Výmlat, jež byla v roce 1998 zařazena mezi finalisty Ceny Alfréda Radoka o nejlepší českou nebo slovenskou původní hru, od té doby čeká na uvedení.
Břetislav Uhlář
Diskutovat (0) 9.3.2010 11:04
Tomáš Vůjtek vystudoval pedagogickou fakultu a momentálně učí český jazyk a literaturu na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě. Na svém kontě má několik divadelních opusů, kromě Výmlatu je to například Perverze, Ubohý večer či Brenpartija, ale také nový text, který získal prestižní cenu.
Získal jste ocenění Alfréda Radoka se svou novou hrou. Jak byste ji našim čtenářům přiblížil?
Hra má název S nadějí i bez ní a vychází mimo jiné ze vzpomínkové knihy Josefy Slánské Zpráva o mém muži a z knihy rozhovorů Karla Bartoška Český vězeň. Hlavní hrdinka se ve hře před dvěma vyšetřovateli pokouší rekonstruovat stěžejní události svého života, včetně svého osudového vztahu k Rudolfu Slánskému (tehdejší první tajemník KSČ), který byl v roce 1951 popraven jako „hlava protistátního spikleneckého centra“.
Vyšetřovatelé do vyprávění vstupují svými ironickými komentáři, ale zároveň pomáhají jednotlivé situace rozehrát. Ve hře cituji také dobový tisk, ale i to, co se tenkrát označovalo jako poezie. Díky těm citacím je tato doba reflektována autentickými výroky těch, kteří tehdejší teror pomáhali nastolit. Je to hra o českém komunismu, která sleduje osudy hlavní hrdinky – a s ní i celé společnosti – až do počátku devadesátých let.
Jste dramatik, básník, dramaturg a pedagog. Kterou z těchto činností preferujete a proč?
Všechno má svůj čas a nejinak tomu bylo i v mém případě. Básníkem jsem byl ve svých 16 letech (přinejmenším ve své hlavě), jak už se to stává všem podobně postiženým jedincům. Naštěstí jsem si tehdy oblíbil pravidelný verš a pevnou formu, což mi stále pomáhá při psaní písňových textů. Ve 20 jsem pomalu začal psát divadelní hry a stejným tempem to činím dodnes. Jako učitel jsem se živil téměř 20 let a jako dramaturg se živím nyní. Ale baví mě to – všechno – a někdy i skoro pořád.
Hodně se trápíte, když vytváříte nové dílo, anebo píšete lehce?
Něco jde samo a něco se musí vysedět. Ideální je, když do šesti týdnů vznikne první verze, ke které se pak po krátké pauze s odstupem vrátím. Ale jsou texty, které předělávám neustále, a jsou texty, které jsou téměř definitivní hned v první verzi.
Dosti se hovoří o vaší hře Brenpartija, která se hraje s velkým úspěchem v Komorní scéně Aréna. Zřejmě je vám bližší komornější prostor, anebo chcete napsat i nějaký opus pro větší kamenné divadlo?
Mám rád divadlo hrané „na dotek“. Chci vidět každé gesto, úšklebek, chci být prostě „u toho“. Velká stylizace mě nudí, někdy i uráží. Komorní prostor mým hrám sluší a tak to taky asi zůstane. Ve větším prostoru si ale dokážu představit zpívané divadlo, což mě taky dost baví, ale zatím v tomto směru žádné určitější plány nemám.
Čím vás přitahuje svět Thálie?
Tím, jak člověka dokáže formovat. Kdysi jsem byl přesvědčen, že autor je nezpochybnitelnou autoritou a že mu má divadlo sloužit. Dnes vím, že všichni musíme sloužit inscenaci. V mém případě to je docela zajímavý posun.
Neuvažujete někdy o televizním či filmovém scénáři?
Zatím jsem plně vytížen v divadle, ale je pravda, že i v tomto směru se něco mlhavě rýsuje. Jenže to je běh na dlouhou trať, a já se ještě ani nepřezul.
Jaký je Tomáš Vůjtek v soukromí? Člověk do nepohody? Bouřlivák? Tichý a přemýšlivý introvert?
Nepohody si užiju dost na horách, ale zatím to stále zvládám. Bouřlivák nejspíš skutečně nejsem. Snažím se s lidmi domluvit, ne dohádat. Také vím, že s každým mluvit nemusím. A také umím mlčet. Ano, přemýšlivý introvert, to mi vyhovuje. Jsou ale situace, kdy bych toho přemýšlivého introverta v sobě hledal marně.
Co dává vašemu životu smysl?
Snažím se, aby všechno, co dělám, mělo tvůrčí rozměr. Tím rozhodně nechci říct, že v jednom kuse myslím na své texty. Tvořivě se dá i číst, poslouchat, dívat se kolem sebe i koukat pánubohu do oken. Tvůrčí může být i hospodský blábol, záleží pouze na tom, s kým zrovna debatujete.
-4°C
-2°C
