Šeinerová: Kromě dirigování miluji i počítačové hry

Eva Šeinerová věnuje sboru mnoho volného času. Spolu s manželem Ivanem i doma přemýšlí, co je ještě třeba zlepšit, kam se se zpěváky a zpěvačkami vydat a podobně. O Evě Šeinerové byla napsána nejedna diplomová práce, článek nebo natočena reportáž. Je to osobnost pro členy sboru i ostatní obyvatele Karviné, kteří si koncerty Permoníku nikdy nenechají ujít.

DĚTSTVÍ

Má nejhezčí vzpomínka z dětství...

Nejraději vzpomínám na prázdniny u babičky ve Světci u Bíliny. Vybavuji si krásné prostředí, ale i strach z koupání hus v rybníku, protože k vodě často chodívali koně a z těch jsem měla respekt.

Jaký jsem byla žák?

Byla jsem pilná, ale zase jsem nemohla pochopit svou spolužačku, která se vždy těšila na konec prázdnin. Já to měla jinak.

Nejoblíbenější a nejnenáviděnější předmět?

Český jazyka literatura. Na střední škole jsem neměla ráda chemii.

Moje první láska?

Bylo to ve školce, ale jméno už si nevybavím.

Čím jsem chtěla být?

Na základní škole jsem si strašně přála být geoložkou. Lákala mě i profese stavebního inženýra.

RODINA

Jak jsem potkala svého životního partnera?

Narežíroval si mě do života. Působila jsem v Divadle poezie a on přišel jako režisér scénických představení.

Děti, to jsou starosti i radosti...

Vlastně mám dětí moc. Považuji za ně všechny ty, kteří prošli sborem. Mé dítě mi dělá většinou radost a o starost se podělíme.

Kdo je u nás pánem domu?

Jsem ze staré školy. I já sama uznávám jedině patriarchát a neměnila bych.

Co mě dokáže totálně vytočit?

Lidská hloupost.

Domácí práce nenávidím, či miluji?

Je to nutné zpestření mého života. Pokud mohu, neodkládám je na později.

KONÍČKY A TAK

Když si chci oddechnout, dělám...

Luštím křížovky, sudoku, hraju počítačové hry, scrabble. Sleduji televizi Mezzo, což je francouzská stanice, kde vysílají vážnou hudbu.

Mé nejoblíbenější jídlo?

To, co nevařím sama. Jídla, která vařila babička. Třeba lívance nebo škubánky.

Pivo lahvové, nebo točené? Když ani jedno, tak jaké pití?

Když pivo, tak točené, ale pouze svátečně. Jinak miluju vodu.

Kulturní událost, která mě v poslední době zaujala?

Právě na stanici Mezzo. Provedení Prokofjevovy opery Láska ke třem pomerančům.

Můj vztah ke sportům...

Pasivně miluji všechny sporty. Naučil mě to můj muž. Ráda se dívám na atletiku, zimní sporty. Sama jsem aktivní turistka.

PRÁCE

Proč dělám to, co dělám?

To kdybych věděla...

Je mi práce koníčkem, nebo „jen“ obživou?

Žádný koníček, a už vůbec ne jen obživa. Je to má celoživotní láska.

Kdy jsem v práci nejšťastnější?

Když jsou šťastní i ti kolem mě.

Kdy mám chuť s tím seknout?

Když se bojím, že nám nebude přáno, nebo když se kují pikle.

Čím bych chtěla být, kdybych se zasnila...

Nemusím snít, jsem šťastná. Své sny proměňuji ve skutečnost.

NA ZÁVĚR

Historka, která mě v poslední době nejvíce pobavila...

Pobavil mě výrok členky sboru, Johanky Juríkové, která na dotaz, s jakými pocity přijela ze zájezdu v New Yorku, odpověděla, že se jí to tady v Karviné začíná zdát všechno malé. Přesně to vystihla.

Co dělám, když na mě přijdou chmury?

Můj muž je rozežene.

DANIELA BUDOŠOVÁ