Colours of Ostrava: Čtyři dny s velmi kvalitní hudbou

Jestliže letošní mezinárodní hudební festival Colours of Ostrava začal smrští balkánských dechovek, pak bluesrockovou smrští v podobě vystoupení Nicka Cavea a jeho projektu Grinderman velkou hostinu hudby s nedělní půlnocí také dovršil.

Nick Cave je zralý hudebník, ale s přibývajícími lety se nezklidnil. Potvrdil to také v Ostravě, kam přijel se svými kamarády ze skupiny Bad Seeds – Warrenem Ellisem, Martynem Caseyem a Jimem Sclavunosem. Syrové, divoké písničky, nezaměnitelný pohyb Nicka Cavea, který si to během koncertu několikrát našlápl přímo mezi posluchače do prvních řad v jakémsi až psychedelickém transu, aby demonstroval svoji neskutečnou energii, i tak lze charakterizovat atmosféru při závěrečném vystoupením jubilejních Colours of Ostrava.

„I když jsem už delší čas nebyl na žádném větším koncertě, myslím si, že Nick Cave má stále invenci a pořád ho něco žene dál a dál, což je dobře," liboval si jeden z náštěvníků Colours of Ostrava, David John Lloyd, anglický výtvarník, který už ale řadu let žije a tvoří na Ostravsku. Nick Cave zanechal v moravskoslezské metropoli velmi dobrý dojem. Ale ještě před ním se na hlavním pódiu uskutečnil rovněž velký nářez. Francouzský hudebník a skladatel Yann Tiersen, který umí svět klasiky obdivuhodně zkombinovat rockem, elektronikou a šansonem, doslova úžasně rozpumpoval se svou kapelou přítomné publikum, byl to uragán, který obecenstvo náležitě ocenilo.

A co dalšího letošní velkolepá hudební hostina přinesla?

Charismatická setkání

Bylo jich mnoho. Irská skupina Clannad a její zpěvačka Moya Brannam vytvořily až rodinnou pohodu (jak jinak) při svém lyrickém vystoupení už první den Colours. Balkan Brass Battle čili „hudební utkání“ dvou nejlepších balkánských dechovek mělo úžasné grády.

Novináři se snad jako první v Ostravě dozvěděli o nových projektech skladatele, zpěváka a kytaristy Brendana Perryho a Lisy Gerrard, které chystají jako comeback se svou někdejší kapelou Dead Can Dance. Částečný comeback jejich společné kapely se odehrál v roce 2005, kdy Dead Can Dance odehráli turné se čtyřicetičlenným orchestrem.

„Tehdy šlo pouze o koncerty, nyní ale chystáme nové album a po jeho vydání odjedeme na turné,“ řekl Perry s tím, že materiál na album už je zčásti hotový. Brendan Perry své příznivce v Ostravě určitě nezklamal.

Pohodový Salif Keita se v sobotu představil na Colours v poněkud jiné image než před několika lety. Ale byl to stále onen pohodový umělec, jehož projev je vždy hudebním okysličením.

Exploze

Pro mnohé milovníky hudby se stalo objevem japonské instrumentální kvarteto, které si říká Mono, v jehož projevu se prolíná inspirace hudebními klasiky s rockem.

Na své si určitě přišli milovníci Johna Lydona alias Johnnyho Rottera, frontmana legendárních Sex Pistols, který přivezl do Ostravy svoji kapelu Public Image Ltd. Měl prý po koncertu a setkání s ostravským publikem tak dobrou náladu, že slavil do časných ranních hodin a málem z Ostravy včas neodjel...

Úžasnou show rozehrála ze soboty na včerejšek na hlavním pódiu americká skupina Apollo 440. „Kvůli této kapele jsme se málem pohádali. Manželka na ně za žádnou cenu nechtěla jít, ale po třetí skladbě už chtěla se mnou tančit,“ přiznal se nám její manžel, když v poněkud chladné noci se posilňoval horkým elixírem během koncertu.

Už po první skladbě hudební partičky The Horrors bylo mnohým posluchačům zřejmé, proč se její členové v poměrně krátké době stali miláčky britských hudebních kritiků. Jsou skutečně objevem a zdá se, že o nich v budoucnu ještě hodně uslyšíme.

Ženská něha

I ta byla na letošních Colours of Ostrava zastoupena. Platí to o křehké irské písničkářce Lise Hannigan, jež má obrovské charisma, podobně jako La Shica, jejíž pódiová show hovoří za vše. Nezklamala ani česká scéna – hudební či divadelní.

Divadlo Sklep si svou legendární hrou Mlýny připomenulo narozeninové kulatiny v plné parádě. K jubilejnímu ročníku festivalu Colours of Ostrava se vrátíme ještě v dalších dnech.