Hvězdy Colours vybíravé většinou nebyly

Jejich pracovní doba byla mnohdy i delší než dvanáctihodinová. „Měli toho fakt dost, a přesto vypadali v klidu. Kapelám museli být k dispozici vždy hodinu před koncertem a také po něm,“ popisoval jeden z mužů starající se o bezpečnost účinkujících.

Stejně v klidu prý byli též muzikanti. „Většinou neměli žádné speciální a nesplnitelné požadavky, jako některé rozmazlené hvězdy. Naopak obvykle působili hodně mile, někdy až familiérně,“ líčili své dojmy lidé v pozadí. Často budou vzpomínat na bezprostřední chování Dona Blackmana anebo Thierryho Arpina, kterého bylo všude plno. „Je to neuvěřitelně aktivní a milý chlapík, jenž snad úplně za všechno děkuje,“ zaznělo z úst mnoha lidí, kteří s ním přišli do styku.

Z pití šla mezi muzikanty na „odbyt“ především balená voda bez bublinek, pochopitelně pivo různých značek (nejen od oficiálního dodavatele, ale také třeba mexická Corona – pozn. red.) a jako tradičně Coca-Cola. Tu doslova po hektolitrech pije basák Fernando Saunders. Naopak u Cranberries letělo mojito.

K jídlu se většinou podávali obložené sendviče. „Myslíme si, že jim chutnaly. Akorát kapela Out To Lunch chtěla vidět na vlastní oči, že je nemažeme majonézou, ale margarinem,“ smáli se ve festivalové kuchyňce. Velké množství účinkujících mělo dnes tolik populární přání – biopotraviny. Na ty si potrpí hlavně Regina Spektor a Dolores O’Riordan (pro náhodné neznalé: zpěvačka irské skupiny The Cranberries – pozn. red.).

Irka měla ještě jedno přání: vyžádala si do šatny řezané květiny. To třeba José James požadoval dvě místnosti, žehličku a žehlící prkno.