Irská písničkářka Lisa Hannigan: „Plinky plonk se už asi nikdy nezbavím..."

S dalším irským songwriterem Richie Eganem, známým spíše pod pseudonymem Jape, se v rámci projektu Solo Colours Concerts představí v akustickém setu již 28. listopadu v klubu Cooltour na Černé louce.

V roce 2007 přestala být s konečnou platností „tou doprovodnou zpěvačkou a muzikantkou od Damiena Riceho", stala se Lisou Hannigan, „tou, která umí napsat skvělé písničky…"

Dvaatřicetiletá písničkářka dosud vydala dvě velmi úspěšná alba Sea Sew (2008) a Passenger (2011) a nominovala se jimi do týmu nejvyhledávanějších světových písničkářů. Můžeme na ni prozradit, že velmi ráda nechává doma kapelu a vydává se koncertovat pouze sama s příležitostnými irskými parťáky například s Glenem Hansardem.

Do Ostravy pro změnu zavítá se zpěvákem a kytaristou Richie Eganem, lídrem dublinské kapely Jape. Přestože je písničkářka velice pracovně a časově zaneprázdněna, ráda si čas na rozhovor nejen pro fanoušky festivalu Colours of Ostrava, ale i kvalitní hudby obecně přece jen našla.

Vaše písničky jsou často velmi křehké a výrazně melodické. Souvisí to s vaším rodným County?

Irsko je velmi muzikální země, takže jsem byla do hudby vtažena od dětství, ale nejsem si jistá, jestli je z mé hudby cítit konkrétní „irství". Nicméně County představuje úžasné místo, kde se naučíte zpívat. Vždycky tu najdete píseň, se kterou se můžete sladit.

Původně jste studovala klasickou hudbu. Proč jste si pak vybrala za nástroje ukulele, banjo, mandolínu a kytaru?

Věnovala jsem se trochu i klasickému zpěvu, protože jsem jako teenager milovala operu. Ale nikdy jsem nezůstala pouze u jedné věci, protože jsem na žádný nástroj nehrála výjimečně, a to pro mě bylo ve finále velmi limitující.

Jak zpětně hodnotíte nastartování vlastní kariéry po náhlém rozchodu s Damienem Ricem? Souhlasíte s tím, že někdy je lepší, když vás hodí do vody a vy se musíte okamžitě naučit plavat?

No, pokud vás do ní nehodí, tak můžete strávit docela dlouhý čas třepáním se zimou na břehu.

Svou hudbu ráda nazýváte plinky plonk rock. Má to něco společného s irskou bezprostředností a chutí si kdykoliv zahrát v hospodě?

Ani náhodou. Udělala jsem kdysi tu chybu, že jsem se o plinky plonk, což můj kamarád myslel jako vtip, zmínila před novináři a vše skončilo na mé stránce Wikipedie. A vypadá to tak, že už tomu jen tak neuniknu.

Jak se irská písničkářka dostane ke spolupráci s jazzmanem Herbie Hancockem na albu Imagine Project? A nepřekvapilo vás, když vám za doprovod zvolil vedle krajanů The Chieftains také uctívaného malijského hráče na koru Toumani Diabateho?

Potkalo mě velké štěstí, že jsem mohla Herbieho poznat přes Damiena. Spolu jsme mu pak na album Possibilities nazpívali skladbu Don't Explain. A díky tomu mě Herbie pozval na příští desku. Byla to pro mě pocta zahrát si se všemi těmi skvělými muzikanty.

Prý obdivujete album Graceland Paula Simona. Takže máte ráda africkou hudbu?

Ano, mám ji ráda. Graceland mi ale hlavně připomíná dlouhé výlety autem s mou rodinou, když jsem byla malá. Poslouchali jsme desku pořád dokola a já si doteď pamatuji většinu textů.

Léta se přátelíte a koncertujete s Glenem Hansardem. Když jsme se ho při jeho prvních návštěvách v České republice vyptávali na zajímavé irské písničkářky, často o vás mluvil jako o té nejlepší. Jak se s ním spolupracuje? Stíháte jeho energii?

Je jedním z mých kamarádů a oblíbených hudebníků. Koncertování s Glenem pro mě byla v uplynulém roce úžasná zkušenost. Tolik jsem se toho od něho naučila! Na jevišti do toho dává absolutně všechno a jeho skládání je neustále lepší a lepší.

Máte okolo sebe hvězdnou kapelu například houslistku Lucy Wilkins. Jak moc kapela ovlivnila hutný zvuk vašeho alba?

Moji hudebníci jsou obrovskou součástí té desky. Lucy například dělala aranže smyčců, které jsou důležitým elementem mého vnímání celého alba.

Vracíte se do České republiky a znovu do Ostravy. Ulpělo vám něco ve vzpomínkách na vystoupení na festivalu Colours of Ostrava?

Ano, na vystoupení si pamatuju! Bylo neuvěřitelně horko a všichni jsme se topili v potu, ale ten dav nám to pomohl zvládnout. Skvělý festival. 

VÍKENDOVÁ SOUTĚŽ DENÍKU