Ve dnech 4. až 6. března se na bývalém ostravském výstavišti Černá louka uskuteční dalších ročník Jarního knižního veletrhu. Jeho ředitelku Markétu Hejkalovou jsme požádali v této souvislosti o rozhovor.
Další ročník Jarního knižního veletrhu v Ostravě se kvapem blíží. Co je jeho letošním hlavním pojítkem, myšlenkou?
Motto veletrhu zní Knížky pro radost a to je výstižné, protože ve všech těch diskusích a kampaních o čtení a čtenářství se někdy zapomíná na to, že čtení je především radost a zábava. Knižní veletrh bude už čtvrtý rok součástí veletržního víkendu, kdy se konají ještě další veletrhy: Dovolená (a region a lázeňství) a Svatba.
A k tomu všemu knihy patří: dovolenou si bez knihy umí asi představit málokdo, a svatbu zrovna tak. Někdy se říká, že všechno už bylo napsáno, a to je do značné míry pravda. Kdybychom pozorně četli krásnou literaturu, dokázali bychom se vyvarovat všech krizí a konfliktů, nejenom těch manželských.
Jeho bohatý program je už připraven. Na co byste chtěla „nalákat" zájemce letos?
Velkou roli v programu bude už tradičně hrát Česká televize, její programy Šotek a atlas zvířat, Bludišťáci, Wifina 2 a další. Jistě přilákají mnoho zájemců. Hodně návštěvníků veletrhu se každý rok těší na setkání s „luštitelem záhad" Arnoštem Vašíčkem ten bude letos mluvit o největším tajemství templářů.
Já sama se hodně těším na tři ostravské programy - velkou literární show s pro mě ne zcela srozumitelným názvem Hury bury jaksik bylo v provedení členů ostravského střediska Obce spisovatelů České republiky, dále představení knihy Černý bod, což je jakási historie hororu v Čechách z ostravského nakladatelství Protimluv, a především na setkání se svou čím dál oblíbenější spisovatelkou Evou Tvrdou a její knihou Pandořina skříňka.
A co doprovodné akce?
Největší doprovodnou akcí bude koncert Básníkům české země Jarek Nohavica zpívá a přednáší své oblíbené básně v sobotu 5. března v 19 hodin v Heligonce. Jarek Nohavica je hned od prvního ročníku pravidelným návštěvníkem Ostravského knižního veletrhu a jako výraz přízně a podpory se rozhodl věnovat koncert výhradně jeho vystavovatelům a návštěvníkům.
Vstupenky na koncert se proto budou prodávat jenom na veletrhu v pátek 4. března od 12 hodin v našem stánku nakladatelství Hejkal. Klub Heligonka není až tak veliký, vejde se tam 160 lidí, proto si vstupenku budou moci koupit jen ti návštěvníci, kteří si na veletrhu koupí aspoň jednu knihu u stánku kteréhokoli vystavovatele, pochopitelně.
Vy sama jako ředitelka tohoto veletrhu jste i spisovatelkou, překladatelkou, vydavatelkou. Téměř na každém jeho ročníku jste se prezentovala s nějakou vlastní novinkou ať už novou knihou či překladem. Bude tomu také letos?
Ano, bude. Letos budu mít sice jenom jednu menší novelu, zato ve „veletržní knize" v antologii pěti novel Divné dny (s podtitulem Láska v pěti novelách), která vychází přímo k ostravskému knižnímu veletrhu. Základem knihy bude novela mojí maminky Hany Pražákové Divné dny. Podle mého názoru je to vynikající próza, ale na samostatné vydání krátká. Proto jsem oslovila několik dalších autorek slovenskou spisovatelku Etelu Farkašovou, oblíbenou autorku Věru Noskovou, mou oblíbenou ostravskou spisovatelku Evu Tvrdou a jednu novelu (která se jmenuje Jednoho dne poznámka autora) jsem napsala já.
I když si uvědomuji, že jako dcera jedné z autorek a sama autorka nejsem moc objektivní, mám z té knihy velkou radost a připadá mi skvělá, jsou to čtivé ženské příběhy, ale ne plytké, jsou o podstatných věcech v životě. A navíc ta kniha svým způsobem vznikla právě na ostravském veletrhu tady jsem poznala Evu Tvrdou, tady mě napadlo vydat antologii. To je důležité, protože na veletrhu se knihy nemají jenom prodávat a kupovat, ale taky tam mají vznikat nápady, inspirace, spolupráce. Knížka Divné dny bude mít na veletrhu i křest v neděli 6. března v 11 hodin ji pokřtí redaktorka Českého rozhlasu Dagmar Misařová.
Jarní knižní veletrh se už v Ostravě zabydlel. Vím, že žijete a tvoříte v Havlíčkově Brodě. Čím si vás Ostrava podmanila, jestli tedy ano, pak čím?
Podmanila, do Ostravy se vždycky těším. Možná nejvíc kvůli lidem, které jsem v Ostravě poznala jsou milí a přátelští, ale na nic si nehrají, říkají věci přímo a právě proto se mi s nimi dobře jedná. A Ostrava má pro mě i kouzlo velkého města. Kouzlo o to větší, že je v tom velkém městě všechno blízko.