VYBERTE SI REGION

Jaroslav Dietl a ostravské televizní studio

/SERIÁL DENÍKU/ Život zkušeného scénáristy se bohužel předčasně uzavřel. Jeho seriály však zůstávají v paměti diváků.

7.3.2016
SDÍLEJ:

Spisovatel a scenárista Jaroslav Dietl u pracovního stolu.Foto: ČTK

Šedesátiny ostravského studia někdejší Československé a později České televize jsou jistě důvodem k malému ohlédnutí za úspěšnými pořady, které se v minulosti na obrazovce objevily, anebo se stále vysílají a těší se divácké přízni.

Deník v této souvislosti připravil malý seriál k tomuto jubileu.

Dnes na téma Jaroslav Dietl a Ostrava. Opět jsme čerpali z publikace Padesát let Televizního studia Ostrava, kterou připravil Milan Švihálek.

Jestliže navážeme na předchozí příspěvek z minulého týdne o velkých dramatických seriálech, nemůžeme vynechat ostravskou éru jednoho z největších tvůrců televizních seriálů Jaroslava Dietla.

Hádej, hádej hadači

Jaroslav Dietl začal s ostravskou televizí spolupracovat v době, kdy se z Prahy vysílala velmi populární soutěž Hádej, hádej, hadači, již byl autorem. Byl konec padesátých let a mezi Ostravou a Prahou ještě neexistovala spojovací retranslační trasa.

A tak vznikl nápad, aby v téže době, kdy Praha vysílala „Hadače"na svém okruhu, připravila Ostrava soutěžní verzi svou. Nápad se ujal a režisér Ivo Paukert prosadil do ostravského vydání „Hadače" jako moderátora Josefa Kobra.

Ten si vedl velmi zdatně a odborníci brzy dospěli k názoru, že ostravská verze je zábavnější a pro diváky přitažlivější víc než verze pražská.

V šedesátých letech pak ale psal Jaroslav Dietl prakticky jenom pro pražské studio. Obrovský divácký úspěch sklízely v té době jeho nezapomenutelné seriály Tři chlapi v chalupě, Eliška a její rod a Píseň pro Rudolfa III.

Posledním ze jmenovaných seriálů se však Jaroslav Dietl příliš u nastupujícího normalizačního politického vedení nezapsal a ocitnul se na seznamu těch, s nimž televize nadále nehodlala spolupracovat.

Havlíčkův nápad

V Ostravě se ale v téže době natáčely oblíbené operety a v nabídnutých scénářích se objevilo dílko skladatele Rudolfa Kubína Děvčátko z kolonie.

„Když mělo dojít k realizaci, pečlivě jsem si scénář přečetl a zjistil, že v předložené podobě je nerealizovatelný," vzpomínal před lety režisér Zdeněk Havlíček. „Tohle by mohl upravit snad jenom Jaroslav Dietl," napadlo tenkrát právě Zdeňka Havlíčka. Dramaturgie pražského autora skutečně oslovila a ten se bez váhání uvolil námět zpracovat.

Dispečer a…

Opereta byla v té době považována za úpadkový žánr, ale Dietlem upravený scénář měl všechny předpoklady, aby mohl být považován za lidovou zábavou pro lid hornický. Příběh popisoval osudy kapelníka hornické dechovky a jeho kamarádů. K tomu byla přimíchána trocha lásky, peprného humoru, trocha řemeslného fortelu i chlapského přátelství… Renomovaný autor ušil hlavní roli kapelníka přesně na míru pro ostravskou operetní hvězdu Josefa Kobra. Možná málokdo ví, že tenkrát se pro tuto postavu uvažovalo o Jaroslavu Marvanovi. Následný ohlas ale potvrdil, že volba byla správná a Josef Kobr byl ten pravý.

Dietl do děje obratně připsal i osobité figurky členů havířské dechovky, v nichž zazářila řada herců pražských i ostravských kteří se jinak na obrazovce objevovali jenom zřídka. A tak pořad Dispečer a děvčátko z kolonie poprvé představil televizní veřejnosti Karla Vochoče, Aloise Müllera, Bohuslava Čápa, Josefa Haukvice a další herce.

Do role kapelníkovy dcery angažovala dramaturgie tehdy málo známou výtvarnici loutek Valerii Chmelovou, což byla volba, která se rovněž ukázala být šťastnou. Umělá jména hudebníků dechovky jako Švidrnoch, Juřica a další si Jaroslav Dietl vypsal z ostravského telefonního seznamu. Ani tuto maličkost nepodcenil.

Z původního záměru natočit původní operetu vznikl seriál, na který vzpomínají televizní diváci dodnes. Začátky ovšem nebyly tak jednoduché, jak by se zdálo. Jaroslav Dietl přes svou vyhlášenou pracovitost nedokázal totiž napsat najednou všech devět dílů, a tak zatímco se pilně natáčelo, seděl v hotelu a rychle psal další pokračování.

Velké sedlo a další

Práce měl pražský scenárista v Ostravě až nad hlavu, protože po Dispečerovi a děvčátku z kolonie následovaly objednávky na další seriály Příběh středního útočníka s Jaromírem Hanzlíkem, Velké sedlo s Vítězslavem Jandákem nebo soutěžní pořad „Studio U tří koníčků.

„Už bylo řečeno, že Dietl psal výhradně hercům na tělo. Dopředu přesně věděl, co je kdo schopen zahrát. Chodil pravidelně do studia, vysedával v režii, a hercům i celému štábu adresoval velmi zasvěcené připomínky.

Stejnou zkušenost s Jaroslavem Dietlem měl i režisér František Mudra , když točil Velké sedlo. Byl to seriál o lidech z přehrady nedaleko Ostravy a Jaroslav Dietl napsal hercům pro tento projekt opět znovu velmi čtivé texty. V průběhu natáčení však bohužel přišla z Prahy smutná zpráva, že srdce velkého autora selhalo a že Jaroslav Dietl už nikdy nic nenapíše…

V Ostravě si našel manželku

Zdeněk Havlíček točil začátkem sedmdesátých let s Jaroslavem Dietlem i soutěžní seriál Studio U tří koníčků. Režisér navrhl, aby štáb pozval k moderování tehdy nepříliš známou Magdu Přikrylovou, hlasatelku ostravského rozhlasu. Kdo tehdy mohl vědět, že se slavný scenárista se začínající hlasatelkou sblíží natolik, že vznikne velice pěkné manželství, které Magdě a Jaroslavovi naplní dlouhá léta života?

„Dal mi všechno, co mohl… svůj vtip, svůj čas, svou lásku a nekonečnou důvěru v náš vztah. A dvě další děti. Vtahoval mě nenápadně i do svého psaní a svých projektů. Těch dvanáct let, co jsme spolu prožili, uteklo strašně rychle," vzpomněla před časem v příloze Deníku Senior Magda Dietlová. A jaké byly její začátky v ostravském televizním studiu?

„Vzpomínám…v ostravském Divadle hudby, kde jsem uváděla pořady s písničkami, za mnou po představení přišel televizní dramaturg Vladimír Kotmel a pozval mě do studia, abych zkusila mimo obraz namluvit komentář ke zpravodajskému magazínu. Když blikla červená, Ivan Šedivý, zkušený moderátor, mi při tom čtení začal pomalu sjíždět palcem po dlouhém zipu na zádech tak, že jsem si byla jistá, že mi ho rozepíná… Dočetla jsem bez chyby až do konce, červená zhasla a Ivan ohlásil do režie vydržela… tu berem…A pak se mi krásně omluvil."

Jaroslav Dietl měl velmi špatně vyvinutý orientační smysl. Byl třeba už celý měsíc v Ostravě, ale pořád nedovedl najít tu správnou cestu z redakce do hotelu, kde bydlel. „Obvykle jsem ho našel sedět někde na lavičce v Komenského sadech," vzpomínal Zdeněk Havlíček, který mu vždy ukázal, kam má jít. Svou milovanou Magdu si však Jaroslav Dietl v Ostravě našel zcela neomylně. A napsal také jednu velkou a nezanedbatelnou kapitolu v dosavadní historii ostravského televizního studia.

Autor: Břetislav Uhlář

7.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kubík vodného a stočného podraží v Ostravě o 56 haléřů

Za kubík vodného a stočného zaplatí od ledna příštího roku zákazníci Ostravských vodáren a kanalizací (OVAK) o 56 haléřů více než letos. U kubíku vodného se cena zvýší o sedm haléřů, u stočného o 49 haléřů.

Dřisty fifejdskeho Ofila: Na Upadnici se chystala akce Mikulaš 2016

/SERIÁL DENÍKU/ Přinášíme další díl nového seriálu Deníku.

Letní dovolené: lidé mají zájem o „first minute"

Cestovní kanceláře zahájily prodeje zájezdů v předprodejích už v říjnu. Výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (ACČKA) Kateřina Petříčková pro Deník uvedla, že aktuálně zaznamenávají rostoucí zájem v jednotkách procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies