Nejpůvabnější evropská varhanice pochází z Havířova

Pocházíte z Havířova, z rodiny, kde váš otec je špičkový chirurg a maminka herečka. Proč jste si zvolila varhany a cembalo?

Odmala jsem hrála na všechno, co vydávalo zvuk, nejčastěji na nervy. Máma sama studovala konzervatoř, ale mě nikdy do ničeho netlačila. Když viděla, že jsem blázen do hudby, pořídila mi první piano a plně mě podporovala. Můj táta excelentní neurochirurg má hudbu rád a hrozně mi fandí.

Je-li to v jeho možnostech, snaží se mě v mém novém projektu jakýmkoliv způsobem podpořit a pomáhat mi. To, že jsem si zvolila varhany a cembalo, bylo dílem osudu a jsem velmi šťastná, že se tak stalo. Jsem velmi úzce spjata s oběma nástroji, i když se nyní více věnuji varhanám.

Jak vzpomínáte na dětství?

Máma mě často brala do divadla na zkoušky. Svého prvního Shakespeara jsem viděla ve čtyřech letech. Nezapomenutelným zážitkem bylo, jak maminku jakožto Desdemonu škrtil Othelo. Rozbrečela jsem se, a ostatní mě začali hned uklidňovat a dali mi čokoládu, čehož jsem pak pravidelně využívala. Když táta dělal atestaci na neurochirurga, vylepil si doma na stěny barevné fotografie otevřených hlav. Možná právě díky tomu mám otevřenou mysl.

Jste ještě poměrně mladá, ale už jste mohla vyzkoušet studia ve Švýcarsku a nyní v Paříži. Jak se žije umělkyni z oblasti vážné hudby na volné noze?

Jak říká pan Werich, jednou jste nahoře, jednou dole. Nevýhodou je finanční nejistota, která je však vyvážena velikou svobodou. To mi v této fázi velmi vyhovuje. Tento model však může pouze fungovat, jste-li zcela bez závazků a nemáte zodpovědnost vůči rodině.

Varhany a cembalo jsou spojovány se sakrální hudbou, jste věřící?

V kostele jsem velmi často, protože tam chodím hrát a cvičit na varhany. Respektuji různá náboženství, ale zajímá mě spíše esence podstaty toho „nepopsatelného". Proto se k žádným konkrétním náboženským směrům nehlásím.

Prý se pokoušíte o nezvyklé moderní projekty. Můžete být konkrétnější?

Začalo to při mých studiích v Holandsku, kde jsem měla možnost vidět netradiční hudební produkce. Šlo o kombinaci hudby s další uměleckou formou, jako například tancem či multimédii. To mě lákalo, protože jsem v tom viděla způsob, jak přiblížit tento klasický nástroj i lidem, kteří by na tradiční varhanní koncert nepřišli. Je to také téma mé doktorandské práce Varhany v novém kontextu. Z toho pak vyplynul můj vlastní projekt Inside the Apple.

Můžete nám tento projekt přiblížit? Znamená to žánrový posun ve vaší umělecké činnosti?

Chtěla jsem vždy vytvořit něco vlastního. Hudbu, texty i zpěv vymýšlím a skládám sama. Doposud jsem interpretovala pouze hudbu jiných skladatelů, což mě nesmírně bavilo, ale vytvořením něčeho vlastního jsem poznala nový rozměr. Vyjádřím tak nejlépe sama sebe. Protože jsem vyrůstala v tomto regionu, jsem fascinovaná všudypřítomným industriálem. Podařilo se mi dostat se do spousty místních továren, kde jsem si nahrála zvuky různých strojů. Tyto zvuky pak s kamarádem Mrošem v ostravském studiu mícháme a vkládáme společně s dalším elektronickým podkladem do hudby.

Chtěla bych touto cestou poděkovat všem ředitelům místních továren a kompetentním pracovníkům zodpovědným za bezpečnostní provoz v nich. Jsem ráda, že mi vyšli vstříc a neposlali mě rovnou do zdejšího blázince.

V tisku vás prý nazvali nejpůvabnější evropskou varhanicí. Podřizujete tomu svoji image oblečení?

Určitě mi tyto komplimenty lichotí, ale také si uvědomuji, že fyzická krása je věc pomíjivá. Čl

ověk stárne a je nahraditelný dalšími mladými, perspektivními a atraktivními.

Co zůstává, je vnitřní vyzařování, což je v důsledku pro koncerty mnohem důležitější. Pokud umělec nemá charisma, tak mu pěkná tvář nepomůže. Je to pak jen prefabrikovaný byznysový kalkul, který je jak říkají Angličané pouze vůně letošní sezony.

Máte vážnou známost? Jste zamilovaná?

Ne. Momentálně se řadím ke generačnímu fenoménu takzvaných singles.

Plánujete do budoucna rodinu?

Nepatřím k těm, pro které je kariéra alfou a omegou jejich života. Jak už jsem řekla, všichni jsme nahraditelní. Myslím, že něčemu tak vrtkavému, jako je kariéra, nemá cenu obětovat veškerý osobní život. Děti bych chtěla, ale nejsem typ, co si něco plánuje dopředu. Co se má stát, stane se.

Jak byste se sama charakterizovala?

Můžu citovat, jak mě vidí druzí: nepolapitelná, akční, zapálená, šílená blondýna.

Herci či operní pěvci mají během představení třeba „okno", vypadne jim text. Stal se vám nějaký trapas během koncertu či televizního natáčení?

Tak to já mám spoustu zážitků… Více než noty zapomínám boty (speciální varhanickou obuv) a další věci, které ke koncertu patří. Ještěže existují strážní andělé a dobré duše, díky kterým vše vždy dobře dopadne. Akorát je to občas adrenalin.

Na čem „ujíždíte"?

Jééééé, toho je… Teď asi nejvíc na kolečkových bruslích. To ujedu i průměrnému chodci.

Chcete se v budoucnu natrvalo usadit v cizině, anebo zůstat v České republice?

Cestování mě moc baví. Jsem velmi vděčná za všechny zkušenosti, které jsem při pobytu a životě v různých zemích Evropy získala. Teď se pohybuju více v České republice a vyhovuje mi to. Příští rok bych měla být v Paříži. Nicméně, když si něco plánuju, tak to téměř vždy dopadne jinak. Uvidíme, kam mě vítr zavane.

Váš nejbližší koncertní a další umělecký program?

V současné době mě čeká vystoupení na mezinárodním varhanním festivalu v Bratislavě (23. srpna) na Slovensku. V České republice budu hrát opět v září na festivalu v České Lípě (22. září). Na podzim budu hrát v Německu a pak v mém milovaném Mexiku.

Jsem také uměleckou dramaturgyní varhanního festivalu Vox Organi, který začíná 18. září v Havířově.

VIZITKA

KATEŘINA CHROBOKOVÁ je výraznou osobností na dnešní hudební scéně

Studium: Janáčkova konzervatoř v Ostravě, JAMU, Brno obor hra na varhany a cembalo, Vysoká škola umělecká Utrecht Holandsko Master degree varhany, Lemmens Instituut Leuven, Belgie koncertní diplom obor hra na varhany, Schola Cantorum postgraduální studium obor hra na cembalo, momentálně doktorandské studium na JAMU, Brno a Université 8 v Paříži.

Svou mezinárodní kariéru zahájila vítězstvím na Oundle International Organ Festivalu v Anglii. Součástí tohoto ocenění bylo pět recitálů na mezinárodních varhanních festivalech ve Warwicku, Coventry, St. Albans, Cambridgi a ve slavné St. Paul´s Cathedral v Londýně. Od té doby koncertovala již v mnoha zemích Evropy i v zámoří. Představila se na koncertních pódiích v Anglii, Belgii, České republice, Holandsku, Litvě, Lucembursku, Německu, Polsku, Portugalsku a Mexiku.

Pravidelně účinkuje s významnými českými a zahraničními orchestry na prestižních festivalech. Kromě profilového CD v roce 2009 natočila s orchestrem Anima Eterna pod vedením světově proslulého dirigenta Jose Van Immerseela album s hudbou Francise Poulenka. Tato nahrávka byla oceněna prestižní cenou Diapason d'or.