VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nový předseda ostravské Obce spisovatelů: Dát v krajích větší finanční pravomoce

"Blbá nálada? Nikoliv. Dát v krajích větší finanční pravomoce…," říká v rozhovoru pro Deník prozaik Miroslav Sehnal, nový předseda ostravského střediska Obce spisovatelů České republiky.

10.5.2017
SDÍLEJ:

Miroslav Sehnal Foto: archiv

Mezi literáty ze severní Moravy a Slezska hlásícími se k Obci spisovatelů České republiky, nejpočetnější a nejstarší stavovské organizaci u nás, došlo na nedávné členské schůzi v Ostravě k zásadní obměně funkcí.

Do čela jejího ostravského střediska byl jednohlasně zvolen prozaik Miroslav Sehnal, který tak na tomto postu vystřídal básnířku a prozaičku Lydii Romanskou, která zůstává místopředsedkyní Obce spisovatelů České republiky a má na starosti Nadační fond Obce spisovatelů ČR. V této souvislosti jsme Miroslavu Sehnalovi položili několik otázek.

Na dubnové výroční členské schůzi Obce spisovatelů ČR střediska Ostrava jste byl jednoznačně zvolen do jejího čela. Proč jste se rozhodl tuto funkci vzít, když současná situace Obce není úplně růžová, pokud jde o finanční situaci? Máte nějaká řešení, jak ještě lépe shánět finance v krajích pro literáty?

Není to jen o penězích, čímž nechci tvrdit, že je pro svou činnost nepotřebujeme. Už několik let sleduji, jak naši spisovatelskou obec čítající okolo osmi set členů pohlcuje, řečeno slovy Václava Havla, blbá nálada, a ta podle mě pramení ze zastaralé struktury centrálního řízení. V dobách reálného socialismu měla tato forma své opodstatnění, soudruzi chtěli mít pod palcem, o čem literáti píší i přemýšlí, ale naštěstí je už pryč, a není tedy důvod, aby měl náš spolek nadále takovouto ekonomickou hierarchii. Můj diskusní příspěvek na členské schůzi byl tedy jakousi žádostí o zvýšení pravomocí Obce spisovatelů v jednotlivých krajích , přičemž jako první krok jsem navrhoval zavedení vlastních finančních účtů. Vyslovil jsem nahlas, o čem ostatní zřejmě dávno přemýšleli, jinak si neumím vysvětlit své následné jednomyslné zvolení do čela oblastní pobočky. V nejbližších dnech mě ještě čeká přesvědčit o mém návrhu i naši pražskou centrálu a doufám, že se i zde setkám s pochopením.

V čele Obce spisovatelů České republiky stojí už několik let Tomáš Magnusek, který se prezentuje především jako autor spíše komerčních filmových projektů. Dalo by se říci, že je to úžasný marketingový počin spojit filmového producenta a režiséra s literáty, ale pokladna Obce spisovatelů ČR se přesto údajně jaksi povážlivě vyprázdnila. V čem vidíte příčiny této krize?

Nevyprázdnila se povážlivě, nýbrž do mrtě, přičemž mnohé, co nám bylo panem Magnuskem při jeho inauguraci slibováno, se nenaplnilo. Chybí nám dokonce i smysluplně fungující webové stránky, a co je opravdu alarmující, přišli jsme o kancelářské prostory v centru Prahy, byť byly takřka za hubičku. O příčinách mohu jen spekulovat, zhruba před měsícem se sice konala valná hromada členů Obce spisovatelů České republiky v Praze, ale kdo se na ni dostavil, zjistil, že vlastně o valnou hromadu nejde, bylo to spíš neformální setkání, kde nezazněly vůbec žádné informace.

V žádném případě si nemyslím, že nás vedou nějací zlotřilci, ale každý z nich je natolik zahlcen svou běžnou profesí, že na dobročinnost pro blaho celku už většině nezbývá čas. Nemíním je osočovat, chci jim jen navrhnout jak z bludného kruhu ven.

Obec spisovatelů České republiky nyní vydala almanach pro rok 2017, v němž jsou hojně zastoupeni literáti ze severní Moravy a Slezska. Na druhé straně Obec spisovatelů ČR už nemá ani adresu, kde by se její členové scházeli. Co to signalizuje?

Možná jde o labutí píseň, a budu-li fakt škarohlíd, tak posmrtnou křeč. Almanach se jmenuje Duše plné slov, a vzhledem k tomu, že jde po mnoha letech o první vskutku literární počin Obce spisovatelů, by mohlo se zdát, že se blýská na lepší časy. Bohužel je to jen zoufalý výkřik do tmy a to říkám i s vědomím, že almanach je jinak zdařilý. Máme schopné literáty a mě těší, že řada z nich je ze severní Moravy a Slezska, ale nemáme už ani svou domovskou adresu, což jen o to víc podtrhuje fakt, že kraje by měly samostatně hospodařit a určovat své pražské reprezentaci, za co chtějí utrácet.

Už několik let vy sám pořádáte mezinárodní workshopy, kterých se zúčastňují nejenom literáti, ale také výtvarnici, hudebníci a filmaři. Můžete nám některé z nich přiblížit?

Nenazýval bych to tak vzletně, jedná se spíš o setkání lidí, které jejich profese svedly natolik, že se z nich stali přátelé. Scházíváme se ve Veselí, což je vesnička na Veselském kopci u Oder, kde se kromě literatury necháváme oblažit i panenskou přírodou, ale také u příležitosti konání Ostravského knižního veletrhu nebo filmového festivalu Kino na hranici pořádaném v Českém Těšíně a polském Těšíně. Právě zde jsem na začátku května jeden takový, jak vy říkáte, workshop absolvoval, zúčastnil jsem se ho spolu se svým přítelem básníkem a novinářem Břetislavem Uhlářem, přičemž partnery nám dělali například věhlasný polský bohemista Jan Stachowski nebo mezinárodními poctami ověnčená polská filmová režisérka Kinga Debska či dramaturgyně polské scény Těšínského divadla Joanna Wania.

Jste úspěšný prozaik, kterému se daří publikovat svá díla i v zahraničí. Vaše knížky byly přeloženy do polštiny, němčiny i arabštiny a nyní vám prý má vyjít také něco v čínštině…

Vynechal bych úspěšný, k literatuře mi tohle slovo tak nějak nesedí. Úspěch plyne ze soutěže a já nesoutěžím, chci prostě jen sdělovat. Ale ano, nějaké překlady knížek, v nichž se vedle mé prózy svými básněmi prezentoval také Břetislav Uhlář, už v zahraničí vyšly. Nedělal bych z toho vědu, i když mě pochopitelně těší, že se setkaly s ohlasem čtenářů i přízní kritiků. Jednalo se o knihy Hodinu pod drnem a Hodinu v nebi, což jsou dva díly z celkem šestidílného prozaickopoetického cyklu. Hodinu pod drnem je nyní v rukou čínské překladatelky, takže dá-li Bůh…

V současném vedení Obce spisovatelů České republiky jsou známé osobnosti jako třeba sexuolog Radim Uzel nebo bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, což jsou shodou okolností lidé, kteří mají své kořeny na Ostravsku. Myslíte si, že budou ochotní přijmout vaši „ekonomickou reformu" kterou nabízíte?

Nevidím důvod, proč by neměli. Přenesením finanční zodpovědnosti na kraje získají prostor pro přemýšlení o celku, pravda, budou muset s krajánky každý svůj počin konzultovat, ale to mi přijde normální, tak by to mělo podle mě správně fungovat.

Autor: Radim Šlezingr

10.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čivava na místě, kam dopadla po vyhození z okna.
3

Kvůli zabité čivavě si Skoupý za Havířov už nekopne

Ilustrační foto.

Cestování do Hlučína komplikuje výluka

Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm: skončí chátrání?

Frenštátský hotel Vlčina se možná opět stane vyhledávaným cílem turistů, kongresmanů a třeba i hráčů. Komplex chce koupit skupina Synot.

Hodiny se vrátily na „Alšák“

Třístranné klasické ciferníkové hodiny jsou od úterý zpět na Alšově náměstí v Porubě. Byť už ne jako dříve na jeho severní straně, nýbrž na opačné u nástupní stanice autobusů.

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Startuje podzimní TIP liga. Vyhrajte pivo či celosezonní permanentku na Baník!

Kromě klasického tipování o atraktivní ceny si pro vás redakce Moravskoslezského deníku připravila i jednu novinku – soutěž týmů!

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení