Do kin vstoupí příští týden nový český snímek Ostravak Ostravski v režii Davida Kočára (scénář Vladislav Kučík), který byl natočen podle námětu knižních bestsellerů Deníků Ostravaka legendárního a veřejnosti stále utajeného a neznámého blogera. Slavnostní premiéra filmu se uskutečnila v pondělí v ostravském kině Luna za účasti filmových tvůrců a některých hereckých protagonistů.

HRDINA

Jarek Ostravski je horník, který fárá do podzemí (ztvárnil ho Igor Chmela). Když ale v dole bouchne jedna ze štol a on zachrání spoustu svých kamarádů ze závalu, stane se hrdinou a rázem se mu život obrátí naruby. Vedením firmy je povýšen z dolu do kanceláře, aby se staral o horníky, dostane se do zorného úhlu médií, rodiny, přátel, ale především se znásobí jeho kredit u žen. Ti všichni ale netuší, jak to s tou záchranou doopravdy bylo…

Dlouho očekávaný snímek, jehož průběh natáčení se protáhl údajně kvůli chybějícím financím přinesl, zřejmě nejenom mně, velké zklamání.

ZKLAMÁNÍ

Znovu se v tomto případě potvrdilo, že některé specifické literární texty, k nimž určitě Deníky Ostravaka patří, není dost dobře možné převést na filmové plátno. A asi jen sami tvůrci vědí, koho by měl snímek oslovit. Vždyť poslední důl se v Ostravě zavřel už před více než dvaceti lety a děj se odehrává paradoxně v současnosti. Reálie moravskoslezské metropole jsou sice patrné a patří k nim také zpěvačka Věra Špinarová, která hraje samu sebe, ale to je asi tak všechno…

A co chybí nejvíce?

Onen svérázný humor, kterým si havíři v podzemí ulevovali od těžké dřiny. A ani časté užívání slova cyp rozhodně nedokázalo navodit tu pravou atmosferu havířského prostředí. A tak lze pochybovat, že dnešní mladé lidi zaujme film, který je rozsekán na nepříliš nápadité epizody, chybí mu pevné dramaturgické uchopení a už v polovině začíná nudit. Celkový dojem nezachrání ani výborní herci Igor Chmela, Jitka Smutná, Pavel Kikinčuk, Zuzana Kajnarová a mnozí další.

Pochvalu zaslouží hudební složka filmu, v níž se blýskli Dalibor Mráz a skupina Lake Malawi.

Když jsem opouštěl v úterý večer kino Luna, zaslechl jsem povzdech jednoho z návštěvníků zhlédnuté filmové premiéry.

„Deníky Ostravaka jsem četl. Ale z toho filmu chytrý nejsem. A diváci v Praze? Tak ti už tomu nebudou rozumět vůbec. A nás budou mít zase za ty cypy." Co k tomu dodat?