Ostravské návraty herce Zdeňka Žáka jsou příjemné
Ostrava /ROZHOVOR/ - Známého herce Zdeňka Žáka jsme potkali v těchto dnech v Ostravě, kde ve zdejším televizním studiu, ale také v exteriérech vytváří jednu z hlavních rolí v televizním filmu Doktor pro zvláštní záležitosti, který natáčí režisér Ivan Pokorný.
Břetislav Uhlář
Diskutovat (0) 3.9.2010 13:51
Zdeněk Žák je rodilý Pražák, který miluje přírodu a nyní žije s rodinou na vesnici nedaleko Českého Brodu. Vyučený nástrojař se k divadlu a herectví dostal před lety úplnou náhodou, když po jedné směně v továrně ve Kbelích uviděl s kamarádem vývěsku, kde ochotníci hledali nové tváře. Zdeněk Žák se přihlásil, později vystudoval pražskou DAMU.
V současné době je na volné noze, hraje v Divadle Bez zábradlí. Má na svém kontě desítky divadelních, filmových a televizních rolí. Namátkou připomeňme některé snímky a seriály – Paleta lásky, Synové a dcery Jakuba Skláře, Zdivočelá země, Pojišťovna štěstí či Ordinace v růžové zahradě. Střihl si i menší roli v Menzelově filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Už řadu let vyprodávají s Veronikou Freimanovou divadelní představení Každý rok ve stejnou dobu.
Vaše první angažmá byla ostravská – v Divadle Petra Bezruče a krátce v tehdejším Státním divadle. Jak se cítíte, když nyní hostujete v tomto městě?
Výborně, pravidelně sem zajíždíme s divadlem. Při poslední návštěvě jsem si prohlížel město a hodně se Ostrava změnila, samozřejmě k lepšímu.
Jakou postavu vytváříte v televizním filmu Doktor pro zvláštní příležitosti, který teď natáčíte?
Je to poměrně větší role vězeňského dozorce a je to hodně „chytrý“ člověk.
Setkal jste už s takovou či podobnou postavu už v minulosti?
Ne, takovou hraji poprvé.
Co prozradíte svým někdejším ostravským fanynkám o své současnosti?
O seriálech mluvit nebudu, ty znají vaši čtenáři z obrazovky. Jinak se cítím moc dobře v Divadle Bez zábradlí, kde je náš principál Karel Heřmánek a hraji tam asi v jedenácti inscenacích.
Proč jste odešel z Prahy na vesnici?
Museli jsme z Prahy utéci, přece jenom začíná být hodně hektická. Cítím se v přírodě velmi dobře, žijeme v okolí Českého Brodu, kde není žádná továrna, takže úžasně čistý vzduch, kdy jste za chvíli v lese. Mám nejmladší dceru, které je teprve dvanáct, vyrůstala už tam. Chovali jsme v minulosti také koně, dneska už máme pouze jednoho poníka, přece jenom člověk už je v letech, šedesátka na krku...
Žijete tedy zdravě?
Snažím se, ale při našem zaměstnání to někdy dost dobře nejde.
Před lety – kdy jste byl ve svém prvním angažmá v Ostravě – jste mi prozradil, že jste náruživý akvarista. Platí to dodnes?
Máme akvária, baví mě to, ale není na to příliš moc času. I když se dobře založí akvárium, tak se člověk o něho nemusí třeba rok starat, jenom se dolévá voda. Ale v poslední době mě baví chodit docela na ryby, tam si odpočinu, nic nechytnu a jedu zase domů.
Vraťme se k herectví. Je pro zralého člověka těžké učit se nové texty?
Když člověk nedělá nic jiného a jenom se učí, tak to kolikrát jde samo.
Měl jste někdy tvůrčí ambice něco psát, anebo něco režírovat či učit mladé adepty herectví?
Učil jsem na Vyšší herecké škole v Praze jeden ročník, ale časově jsem to velmi špatně zvládal. Možná v budoucnu bych se pokusil něco zrežírovat v divadle.
-4°C
-2°C
