VYBERTE SI REGION

Pedagog o Chodúrovi: Už odmalička pořád na něco hrál a skládal písničky

/ROZHOVOR/ Martin Chodúr, historicky první vítěz soutěže Česko Slovenská SuperStar z roku 2009, pořádá valentýnský koncert s názvem Martin Chodúr zpívá pro zamilované, který se uskuteční 14. února v divadelním sále Domu kultury města Ostravy.

9.2.2016
SDÍLEJ:

Martin Chodúr na jednom ze svých prvních dětských vystoupení.Foto: archiv Martina Chodúra

Jaké byly hudební začátky tohoto úspěšného zpěváka, skladatele, hudebníka a textaře? Pro odpovědi na tyto otázky jsme si zašli na Lidovou konzervatoř a Múzickou školu v Ostravě za Mikulášem Ďurkem, zkušeným hudebním pedagogem, který učí hru na akordeon, keyboard, zobcovou flétnu, klarinet a saxofon, a byl u prvních Martinových krůčků s tóny (na snímku níže společně s ředitelkou Lidové konzervatoře a múzické školy v Ostravě Miloslavou Soukupovou).

Martin Chodúr o vás velmi hezky hovořil při našem setkání jako o svém výborném pedagogogovi. Kdy jste ho poznal vy?

Miloslava Soukupová, ředitelka Lidové konzervatoře a múzické školy v Ostravě a Mikuláš Ďurko, někdejší učitel Martina Chodúra.S Martinem jsem se poprvé setkal již v jeho předškolním věku. Nastoupil ve třech letech do naší dopolední estetické školičky, v té době jsem tam vyučoval zobcovou flétnu, a už tehdy ho vše kolem hudby zajímalo. Postupně navštěvoval zpěv, zobcovou flétnu, kytaru, a když se rozhodl, že se chce věnovat hudbě, tak začal naplno se studiem klarinetu v mé třídě. Vedle teorie, která ho zajímala, jsme také společně skládali drobné skladbičky a celé jeho skladatelské úsilí v té době vyvrcholilo tím, že na absolventském koncertě mi předal svou prvotinu pro klarinet a klavír, kterou v letošním roce budeme společně s jedním ze současných žáků poprvé veřejně prezentovat. Aby toho nebylo málo, tak si půjčil mou heligonku a po velmi krátké době se na ní naučil hrát pár písniček. Byl trošku odlišný od svých vrstevníků, kteří po škole doma odložili batoh a vyrazili ven, ale on zůstal doma a hrál na všechny ty nástroje, skládal první písničky a poslouchal hudbu. Už v té době založil svou první kapelu a začal zpívat.

Vím, že začínal jako hudebník instrumentalista. Kdy u něho začal převládat zájem o zpěv?

V průběhu studia na naší škole opravdu přičichl téměř ke všem hudebním nástrojům a pochopitelně i ke zpěvu. Kdy převážil zpěv nad instrumenty se těžko dá říct, bylo to natolik provázané, že není pevná hranice, kdy došlo k této změně.

Zřejmě jeho vztah k vaší škole musí být velmi srdečný, když chce výtěžek ze svého valentýnského koncertu věnovat právě tam, kde začínal…

V naší škole se snažíme všem žákům předat to nejlepší, co můžeme, a neoddiskutovatelnou výhodou je pak to, že zdraví jedinci navštěvují společně s různě handicapovanými všechny obory, které nabízíme. Vzájemně se ovlivňují a obohacují. Ti bez postižení táhnou ty méně obdařené a naopak, zdraví se učí, jak se chovat k lidem s handicapem a jak s nimi žít. Myslím si, že ho to od útlého dětství velmi ovlivňovalo a filozofie naší školy v něm zanechala hlubokou stopu.

Konzultuje s vámi dodnes své pěvecké představy? Chodí se za vámi radit?

Běžný život se dá přirovnat ke každodennímu životu hudebníka. V případě, že chcete něčeho dosáhnout, musíte na sobě tvrdě pracovat, chcete-li být dobrým muzikantem, tak musíte poslouchat ostatní spoluhráče, musíte se umět vcítit do jejich pocitů a to pomáhá i v životě samotném. Martin se už dnes neradí o své práci, ale ano, jsme v kontaktu. Samozřejmě že sleduji pozorně jeho pěvecké úspěchy a mám vždy radost z další nové písničky a z dalšího cédéčka. Co především u něj oceňuji, je to, že popularita nezměnila jeho povahu. Velmi často se na něj obracíme s prosbou, aby vystoupil na našich akcích, benefičních koncertech, a nikdy se mi nestalo, že by odmítl. Vždy jen odpoví: podívám se, co mám v tom termínu, a ozvu se. A nikdy se nestalo, že by nepomohl. Pro spoustu našich žáků, kterým slouží naše škola jako „program pro život" a navštěvují ji více než dvacet let a zažili ještě Martina, zůstává pro ně právě on velkým vzorem. Pamatují si totiž, že s ním vyrůstali a hráli na jednom pódiu. A tak se stal součástí jejich životů. Vyrostl z něho slušný člověk se srdcem na pravém místě. Bývalý žák je dnes kolega hudebník a jsme přátelé.

Autor: Břetislav Uhlář

9.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Amatérský vařič pervitinu je jako časovaná bomba

Při výrobě drog jde někdy o život. Nebezpečí hrozí zejména ve věžových domech.

Syn dostal osm let, rodiče, kteří mu měli s konopím pomáhat, vyvázli s podmínkou

Rodičovská láska a snaha pomoci svým potomkům je krásná věc, nic se ale nemá přehánět. Zejména tehdy, pokud jsou ve hře drogy.

Drzá krádež ve vlaku: Zloděj spícímu cizinci rozřízl kapsu kalhot

O hotovost v přepočtu za 150 tisíc korun přišel ve středu cizinec cestující vlakem na trati mezi Břeclaví a Bohumínem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies