VYBERTE SI REGION

Pedagog o Chodúrovi: Už odmalička pořád na něco hrál a skládal písničky

/ROZHOVOR/ Martin Chodúr, historicky první vítěz soutěže Česko Slovenská SuperStar z roku 2009, pořádá valentýnský koncert s názvem Martin Chodúr zpívá pro zamilované, který se uskuteční 14. února v divadelním sále Domu kultury města Ostravy.

9.2.2016
SDÍLEJ:

Martin Chodúr na jednom ze svých prvních dětských vystoupení.Foto: archiv Martina Chodúra

Jaké byly hudební začátky tohoto úspěšného zpěváka, skladatele, hudebníka a textaře? Pro odpovědi na tyto otázky jsme si zašli na Lidovou konzervatoř a Múzickou školu v Ostravě za Mikulášem Ďurkem, zkušeným hudebním pedagogem, který učí hru na akordeon, keyboard, zobcovou flétnu, klarinet a saxofon, a byl u prvních Martinových krůčků s tóny (na snímku níže společně s ředitelkou Lidové konzervatoře a múzické školy v Ostravě Miloslavou Soukupovou).

Martin Chodúr o vás velmi hezky hovořil při našem setkání jako o svém výborném pedagogogovi. Kdy jste ho poznal vy?

Miloslava Soukupová, ředitelka Lidové konzervatoře a múzické školy v Ostravě a Mikuláš Ďurko, někdejší učitel Martina Chodúra.S Martinem jsem se poprvé setkal již v jeho předškolním věku. Nastoupil ve třech letech do naší dopolední estetické školičky, v té době jsem tam vyučoval zobcovou flétnu, a už tehdy ho vše kolem hudby zajímalo. Postupně navštěvoval zpěv, zobcovou flétnu, kytaru, a když se rozhodl, že se chce věnovat hudbě, tak začal naplno se studiem klarinetu v mé třídě. Vedle teorie, která ho zajímala, jsme také společně skládali drobné skladbičky a celé jeho skladatelské úsilí v té době vyvrcholilo tím, že na absolventském koncertě mi předal svou prvotinu pro klarinet a klavír, kterou v letošním roce budeme společně s jedním ze současných žáků poprvé veřejně prezentovat. Aby toho nebylo málo, tak si půjčil mou heligonku a po velmi krátké době se na ní naučil hrát pár písniček. Byl trošku odlišný od svých vrstevníků, kteří po škole doma odložili batoh a vyrazili ven, ale on zůstal doma a hrál na všechny ty nástroje, skládal první písničky a poslouchal hudbu. Už v té době založil svou první kapelu a začal zpívat.

Vím, že začínal jako hudebník instrumentalista. Kdy u něho začal převládat zájem o zpěv?

V průběhu studia na naší škole opravdu přičichl téměř ke všem hudebním nástrojům a pochopitelně i ke zpěvu. Kdy převážil zpěv nad instrumenty se těžko dá říct, bylo to natolik provázané, že není pevná hranice, kdy došlo k této změně.

Zřejmě jeho vztah k vaší škole musí být velmi srdečný, když chce výtěžek ze svého valentýnského koncertu věnovat právě tam, kde začínal…

V naší škole se snažíme všem žákům předat to nejlepší, co můžeme, a neoddiskutovatelnou výhodou je pak to, že zdraví jedinci navštěvují společně s různě handicapovanými všechny obory, které nabízíme. Vzájemně se ovlivňují a obohacují. Ti bez postižení táhnou ty méně obdařené a naopak, zdraví se učí, jak se chovat k lidem s handicapem a jak s nimi žít. Myslím si, že ho to od útlého dětství velmi ovlivňovalo a filozofie naší školy v něm zanechala hlubokou stopu.

Konzultuje s vámi dodnes své pěvecké představy? Chodí se za vámi radit?

Běžný život se dá přirovnat ke každodennímu životu hudebníka. V případě, že chcete něčeho dosáhnout, musíte na sobě tvrdě pracovat, chcete-li být dobrým muzikantem, tak musíte poslouchat ostatní spoluhráče, musíte se umět vcítit do jejich pocitů a to pomáhá i v životě samotném. Martin se už dnes neradí o své práci, ale ano, jsme v kontaktu. Samozřejmě že sleduji pozorně jeho pěvecké úspěchy a mám vždy radost z další nové písničky a z dalšího cédéčka. Co především u něj oceňuji, je to, že popularita nezměnila jeho povahu. Velmi často se na něj obracíme s prosbou, aby vystoupil na našich akcích, benefičních koncertech, a nikdy se mi nestalo, že by odmítl. Vždy jen odpoví: podívám se, co mám v tom termínu, a ozvu se. A nikdy se nestalo, že by nepomohl. Pro spoustu našich žáků, kterým slouží naše škola jako „program pro život" a navštěvují ji více než dvacet let a zažili ještě Martina, zůstává pro ně právě on velkým vzorem. Pamatují si totiž, že s ním vyrůstali a hráli na jednom pódiu. A tak se stal součástí jejich životů. Vyrostl z něho slušný člověk se srdcem na pravém místě. Bývalý žák je dnes kolega hudebník a jsme přátelé.

Autor: Břetislav Uhlář

9.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Útok, anebo nedbalost? Vlak narazil v Kunčičkách do nábytku v kolejišti

Do překážky v podobě kusu nábytku narazil v pondělí večer na trati v Kunčičkách osobní vlak přepravující na padesát cestujících. Nikomu se sice nic nestalo, incident se obešel i bez škody na majetku, ale policisté ho přesto vyšetřují jako obecné ohrožení!

Ostrava chce oživit prázdné objekty dočasnými pronájmy

Nalákat nové živnostníky do centra města chce magistrát dočasnými pronájmy nevyužívaných objektů, za které by nájemci platili například jen cenu spotřebovaných energií.

Baník míří po sedmi letech do Petřkovic

„Bude to velká oslava fotbalu," říkají zástupci Odry, která má osmdesát let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies