VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stará skříň je ideálním materiálem pro dřevomalbu

Ostrava – Autor netradičního umění Tomáš Záborec vystavuje v útrobách Slezskoostravského hradu. Jeho doménou jsou takzvané dřevomalby, tedy olejomalby na dřevěném podkladu. Instalace jeho děl bude k vidění do 31. října. V rozhovoru pro Deník promluvil Tomáš Záborec o svých námětech i procesu práce.

14.8.2015
SDÍLEJ:

Tomáš Záborec, autor dřevomaleb s přírodní tematikou, vystavuje až do konce října na Slezskoostravském hradě. Foto: Deník/Lukáš Kaboň

Svou tvorbu označujete za dřevomalbu. Jak vypadá proces vytváření vašich děl?
Mé obrazy jsou na hranici mezi vyřezáváním, řezbářskou prací a malováním. Pojmenování jsem tedy zvolil příhodně – dřevomalby. Práce začíná hledáním vhodného materiálu, na který můžu své nápady zachytit. Následně vyryji obrysy výsledného obrazu a na ně nanáším olejové malby.

Proč jste zvolil právě tento netradiční materiál?
Když se něco nezdaří, můžu kus dřeva ubrat nebo naopak něco přidat. Je to hodně variabilní a svobodné.Některá má díla nejsou určená pouze na zeď, ale mohou stát samostatně v prostoru nebo viset od stropu dolů. Rozhodl jsem se pro techniku, která mi dává více svobody. Není podstatné, jak pracuji, ale výsledný efekt, který dílo v lidech zanechá. Prostředky, které používám k vytvoření díla nejsou důležité, ale mnohdy také lidi zaujmou.

Kde berete dřevo, které používáte jako podkladový materiál?
Je to velmi nahodilé. Nejraději mám starší nábytek – kus skříně, deska starého stolu, nějaký trám z půdy nebo kousek střešní lávky. Většinou se snažím, aby dřevo bylo vyzrálejší a dále nepracovalo. Barvy si zachovají svůj odstín, nehrozí praskání a loupání nátěru a vše přežije dlouhá léta.

Jaké druhy dřeva si vybíráte?
Je to různé, ale mám rád hlavně měkčí typy jako například smrk nebo borovice. Jde o to, aby to dřevo něco vydrželo, ale zároveň musí být dobře tvárné.

Tomáš Záborec, autor dřevomaleb s přírodní tematikou, vystavuje až do konce října na Slezskoostravském hradě.

Často se tématům věnujete opakovaně i máme mnoho obrazů ztvárněné jako tématické pásy. Co vás k tomu vede?
Naprostá většina mých děl nese přírodní tematiku. Snažím se, aby i mé obrazy byly stejně nedokončené, jako příroda sama. Chci, aby to bylo původní. I formáty mých děl nejsou klasicky hranaté, ale nepravidelné a tím i přirozené. Pokud se podíváte kolem sebe, také nenajdete přesné linie, v přírodě vše žije, mění se s časem a neustále pokračuje. Stejné jsou i mé obrazy. Rozměr a tvar obrazu evokuje přírodu v její nevázané podobě.

Jak dlouho trvá vytvořit jeden obraz?
Pokud vím, co chci ztvárnit, trvá to několik dní. Hledání nového námětu zabere i několik let. Často se vracím k obrazům, se kterými nejsem úplně spokojen, takže se práce na jednom díle protáhne i na několik měsíců. Obrazy, které působí jako jeden celek nesou data i několika let. Neznamená to, že bych pracoval na jednom díle takto dlouho, ale postupně se k němu vracím.

Na jakých tématech budete pracovat do budoucna?
V posledních letech jsem se věnoval rostlinné tématice nebo větru. V současnosti mi učarovala voda a život v ní. Nově zkouším do svých děl zapracovat i drobná zvířata a ryby.

Všechny vaše náměty jsou spojeny s přírodou. Pořádáte speciální výlety za inspirací?
Do práce jezdím na kole a s rodinou vyrážíme často na výlety. Od dětství se věnuji turistice a mám k přírodě blízko. Nic zvláštního pro svou inspiraci nedělám. Stačí se rozhlédnout kolem a nápadů je plno. Všechno máme stále před sebou.

Jak jste se dostal k tvůrčí tvorbě?
Vždycky jsem k tomu tíhnul. Jako kluk jsem chodil do lidové školy umění, poté do ateliéru akademického malíře Vlastimila Šíka, který mě velmi ovlivnil. Kromě klasických rutinních technik mě naučil o umění přemýšlet jinak.

Co vás vedlo právě k této technice dřevomalby?
Byla to spíše z nouze ctnost. Postupně jsem zkoušel různé věci - plátno, papír, ale dřevo mi vyhovuje nejvíce. Ostatní materiály se musí koupit a připravit, ale dřeva je doma stále dost. Ze začátku jsem se pokoušel i rámovat, ale postupně jsem došel k tomu, že nepravidelnost je krásnější.

Kromě toho, že jste vystavující výtvarník, tak také pomáháte s dotvářením interiérů. Jak probíhá tato práce?
Snažím se navázat spolupráci s architekty a přímo na míru vytvořit do daného prostoru dílo, které se tam hodí. Někdy se podle mého kusu dotváří celý byt nebo dům, jindy už dostanu vymezenou část, kde se musím vejít. Jsou to různé dělící stěny nebo paravány. Pokaždé je to jiné. Většina lidí, kteří mě oslovili, už znali mou práci, takže věděli, co očekávat. Je to věcí dohody a vzájemného porozumění.

Jak se těšíte na výstavu v Ostravě?
Už jsem v Ostravě byl v roce 2008 a moc se mi tady líbilo. Je to z mého rodného města Slaného daleko a nikoho tady neznám, ale o to mám větší radost, když někoho má díla zaujmou. Prostor Slzeskoostravského hradu je velmi příjemný a jsem rád, že tady mohu vystavovat.

MARKÉTA HUMPLÍKOVÁ

Autor: Redakce

14.8.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Deník - Naši prvňáci

Tento týden představíme školáky z ostravských ZŠ Ukrajinská a Na Mlýnici

Ilustrační foto

Laser ukázal, že firma šetřila na asfaltu. Silnici zřejmě opraví znovu

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

VOLEBNÍ GULÁŠ: Babiš do Ostravy nepřijel aneb Malé politické faux-pas s úsměvem

Volební dvojka regionální TOP 09 dorazila v pondělí na porubské Alšovo náměstí dříve, než moravskoslezští lídři hnutí ANO, které zde pořádalo setkání s občany.

VOLEBNÍ GULÁŠ: Komunisté z 36 kandidátů vysílají „do boje“ hned 11 žen

Do Ostravy na závěrečný tiskový brífink KSČM nedorazil předseda Ústředního výboru (ÚV) Vojtěch Filip ani jednička krajské kandidátky Leo Luzar. Právě na návrh komunistů se totiž v pondělí konalo mimořádně zasedání poslanců v otázce lithia, respektive umožnění dobývání dobývání této rudy na Cínovci prospektory z Austrálie.

Po tragické nehodě zůstávají Dlouhé stráně mimo provoz

Těžkým technickým ořiškem zůstává vyproštění havarovaného jeřábu z dolní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení