Začínající The Places: od rokenrolu k alternativě

Jeden takový chystá přesně na výročí svého již zmíněného prvního velkého hraní a doufá, že zábava bude i tentokrát.

Podle slov Martina Hampela, bubeníka kapely, existuje ještě jeden důvod, proč nejbližší akce 18. února v Klubu Futra v Orlové bude stát za to: „Těšíme se, protože tam budeme hrát poprvé a zvučit to bude mistr Žik s ním jsme nahrávali ve studiu,“ a tam se jim podle všeho líbilo. O pár dní později si The Places zahrají na Rockovém plese ve Velké Polomi a v březnu taky v Akordu v Ostravě- -Zábřehu, což bude pro kapelu poněkud netradiční.

Hudební seskupení The Places jako takové vzniklo na přelomu srpna a září roku 2010, a jako u většiny mladých kapel nebyly ani u něho začátky jednoduché. „Trvalo nám asi pět měsíců, než jsme se vyhrabali ze zkušebny na pódia a na nich začali aktivně hrát,“ vysvětluje Martin. Zároveň dodává, že s rostoucím počtem koncertů rostly i zkušenosti a kapela byla čím dál více sehranější. Sám však příznává, že je stále co vylepšovat. The Places hrají v klasické rockové sestavě: zpěv, dvě kytary, basa a bicí. Baskytaristu mají od května 2011 v pořadí již třetího a snad také posledního.

Hodně muzikantů nemá škatulkování rádo, a ani Martin není výjimka. Do zvuku jeho kapely se podle něj promítá především tvorba Coldplay a taky Oasis: „Nebýt Oasis, tak bych asi nikdy nenapsal žádné skladby.“ Rovněž konstatuje jistý vývoj v hudbě: „Dřív jsme hráli se syrovějším zvukem, dnes už používáme víc efektů a méně zkreslený zvuk.“ Přičemž „povinné“ žánrové zařazení uzavírá takto: „Když řeknu, že se z rokenrolu stala alternativa, nic tím nezkazím.“

I když, jak Martin uznává, není jejich EP dokonalé, sklidilo a pořád sklízí pozitivní ohlasy. Základ všech skladeb vymyslel on sám, stejně jako texty. Ty jsou napsané anglicky. Podle něj záleží na tom, co se do konkrétní muziky více hodí. „Když už naše hudba vychází z Oasis a Coldplay, víc mi do toho ta angličtina sedí,“ doplňuje. Stejně tak přiznává, že napsat dobrý smysluplný český text, který se dá zpívat, není lehké.

Plány a také sny do budoucna jsou u The Places podobné (někdy až identické) jako u většiny mladých kapel: mít možnost vystoupit na letním festivalu, zahrát si ve Wembley a v koutku duše doufat v kariéru profesionálního hudebníka. Vše je ale podle Martina složité a především o penězích. Primárním cílem je momentálně úspěšná maturita. Wembley až později...

VOJTĚCH MRÁZEK

VIZITKA