Kovář: Manželku jsem potkal v basketbalové hale

Košíkové se věnovala iKovářova manželka Jana, starší syn Martin hraje rovněž basketbal v NH Ostrava, mladší Tomáš hokej ve vítkovickém dorostu.

Absolvent Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava, který dnes řídí městskou společnost Sareza spravující bazény, koupaliště či sportovní haly, říká v Dotazníku Deníku: „Od mládí jsem obdivoval sportovce, kteří něco dokázali, a chtěl jsem být jedním z nich. Věřím, že se mi to alespoň částečně podařilo.“

DĚTSTVÍ

Má nejhezčí vzpomínka z dětství…

Vánoce.

Jaký jsem byl žák?

Na základní škole jsem měl většinou vyznamenání, na vysoké škole bylo poměrně náročné skloubit přednášky s dvoufázovým tréninkem, ale jak jsem postupně dostával rozum, tak byly studijní výsledky stále lepší.

Nejoblíbenější a nejnenáviděnější předmět?

Oblíbená byla matematika, největší odpor jsem měl k chemii.

Moje první láska?

Asi ve druhé třídě, ale bohužel se to nikdy ani nedozvěděla.

Čím jsem chtěl být?

Od mládí jsem obdivoval sportovce, kteří něco dokázali, a chtěl jsem být jedním z nich. Věřím, že se mi to alespoň částečně podařilo.

RODINA

Jak potkal svého životního partnera?

Svoji manželku jsem potkal, jak jinak, v basketbalové ha­le.

Děti, to jsou starosti i radosti…

Říká se, že čím větší děti, tím větší starosti, a já to můžu jen potvrdit, přesto zatím převažují ty radosti. Oba naši synové, Martin a Tomáš, studují střední školy a věnují se sportu, basketbalu a lednímu hokeji.

Kdo je u nás pánem domu?

Chtěl bych věřit tomu, že to jsme oba dva s manželkou Janou.

Co mě dokáže totálně vytočit?

Závist a pomluvy, kterým se nedá bránit.

Domácí práce nenávidím, či miluji?

Domácí práce mi nevadí, ale nanejvýš se jedná o mytí nádobí, úklid, případně menší pomoc při vaření.

KONÍČKY A TAK

Když si chci oddechnout, dělám…

Při pasivním odpočinku je to četba, poslech hudby. Většinou se ale snažím kompenzovat nedostatek pohybu v práci – a tedy spíš psychickou zátěž – sportem. Přece jen mé tělo je po 20 letech profesionálního sportu zvyklé na fyzickou zátěž.

Mé nejoblíbenější jídlo?

V jídle nejsem vůbec vybíravý, chutná mi česká kuchyně, ale i například italská, mám hodně rád sladké. Nejoblíbenější jídlo je asi řízek a bramborový salát.

Pivo lahvové, nebo točené?

Pivo si dám opravdu pouze výjimečně. Z alkoholu piju občas víno, nejradši portské.

Kulturní událost, která mě v poslední době zaujala?

Na kulturu moc času nemám, i když bych jí chtěl věnovat víc času. Občas se ale dostanu do divadla nebo na nějaký koncert. V poslední době se mi nejvíc líbil koncert slovenského zpěváka Richarda Műllera.

Můj vztah ke sportu…

Velmi pozitivní, hlavně aktivně, současně jsem rád, že jsem dostal důvěru České televize spolukomentovat utkání basketbalové ligy.

PRÁCE

Proč dělám to, co dělám?

Díky své dlouholeté sportovní kariéře mám v sobě kladný vztah ke sportu, vystudoval jsem průmyslovou školu stavební, pak Ekonomickou fakultu VŠB-TUO a všechny tyto oblasti se snažím ve své práci skloubit.

Je mi práce koníčkem, nebo „jen“ obživou?

Práce ve společnosti Sareza je pro mě velmi zajímavá, není stereotypní, přicházejí stále nové výzvy a můžu říct, že je pro mě opravdu koníčkem.

Kdy jsem v práci nejšťastnější?

Když mám pocit, že moje práce má smysl, když se nám podaří vybudovat něco, co pomáhá našim návštěvníkům si odpočinout a strávit příjemně svůj volný čas v zařízeních Sareza, a pokud dají najevo svoji spokojenost.

Kdy mám chuť s tím seknout?

Zatím se mi to ještě nestalo ani jednou a věřím, že se to ani nestane.

Čím bych chtěl být, kdybych se zasnil…

Nemám žádný zvláštní sen. Pokud něco chci, snažím se toho dosáhnout.

NA ZÁVĚR

Historka, která mě v poslední době nejvíce pobavila…

Směji se velmi rád, pozitivní přístup k životu je nutný, žádnou konkrétní historku si ale nevybavím.

Co dělám, když na mě přijdou chmury?

Pokud už nějaké přijdou, jdu se projít na čerstvý vzduch někam do přírody a přemýšlím o tom, jestli ty chmury jsou opravdu tak podstatné, aby stálo za to se jimi zabývat.