Její tvář se rozzáří, když dá gól, když na nějaký přihraje, ale třeba i v momentě, kdy si uvědomí, že velkou šanci promarnila.

„Těch šancí zasmát se v utkání proti Olomouci, které jsme vyhrály 12:1, bylo fakt hodně. Možná až moc," zajiskřilo se v očích devatenáctileté Denise Ratajové, která si i díky dvěma brankám a stejnému počtu gólových přihrávek po zápase odnášela do kabiny dort určený nejlepší hráčce zápasu.

Bylo pro vás překvapení, že jste si s Olomoucí, která o dva dny dřív trošku potrápila Chodov, poradily tak jednoduše? Vždyť už po čtvrthodině v podstatě nebylo o co hrát…

To bylo překvapení, i když jsme věděly, že půjde o to, abychom hrály svou hru. Jejich předchozí zápas s Chodovem jsem sledovala a viděla jsem, že holky z Olomouce s favoritkami i v první třetině držely krok. Jasně, pak se Pražanky zvedly a jak začaly hrát to své, Olomouc už moc šancí neměla.

I po devíti zápasech mají mistrovské Vítkovice na svém kontě nulu v kolonce porážek. Dá se tedy říct, že jste rozjely sezonu podle předpokladů?

Nějak tak to bude. A abych řekla pravdu, vlastně to asi moc velké překvapení není. Je totiž určitě super, že jediný bod jsme ztratili jen v souboji se silným Chodovem. To byl v podstatě pro nás jediný zápas, kde jsme mohly ztratit, což se třeba nakonec zúročí v konci základní části. Jasně, měly jsme ještě jeden těsný zápas s Libercem, v něm jsme si to ale pokazily samy. Jinak to však zatím jde docela v pohodě.

Výsledkově určitě ano, ale trenéři občas kritikou nešetří…

Jinak to ani jít nemůže. Musejí nás pořád motivovat, abychom neusnuly na vavřínech. Ale je taky fakt, že to občas nevypadá úplně ideálně i kvůli tomu, že zkoušíme novou taktiku, způsob rozehrávky na silnější soupeře, a proto nám to někdy vázne. Ale uvidíme, jak to bude vypadat teď o víkendu, v nedělním utkání s Herbadentem, který dokonce v osmi zápasech neztratil ani bod.

Nastoupíte do něj v silnější sestavě? Přece jen v posledních zápasech se tým trochu lepí, teď proti Olomouci vám chyběly reprezentantky Anna Niemcová, Zuzana Halfarová, Veronika Enenkelová či Slovenka Michaela Šponiarová…

To je dost nepříjemné. Halfi (Halfarová) už nám chybí delší čas, Gedža (Enenkelová) brala antibiotika… Je to takové slátané. Jasně, lidí na hru je dost, ale ses-tava ustálená není. A na Herbadentu v Praze nám v neděli některé z nich asi znovu chybět budou.

Chystáte na souboj, který bude reprízou jarního Superfinále, něco speciálního?

Zatím ne, je to jen utkání základní části. To přijde na řadu asi až v play-off. Ale je fakt, že třeba já sama se na něj hodně těším. Zpočátku to vypadalo a říkalo se, že Herbadent tým hodně omladí, kompletně změní a třeba že nebude tak silný. Nakonec tam ale některé zkušené hráčky, třeba Eliška Krupnová, zůstaly. Navíc se má vracet i Denisa Billá. Takže to pořád bude hodně kvalitní a silný soupeř.