Denisa Rosolová: Bylo to těsné, ale skalp Sanyi mám

Jaké jsou první pocity po překonání osobního rekordu – a znovu na Zlaté tretře?

Jsem opravdu moc ráda, že jsem sezonu na čtvrtce rozjela osobákem a navíc jsem zaběhla hned napoprvé ostrý limit na MS, takže jsem splnila všechno, co jsem si před závodem předsevzala.

Vnímala jste povzbuzování zaplněného stadionu?

No to určitě. Na nic si nemůžu stěžovat (úsměv). Lidi mi pomáhali už před startem a já jen doufám, že se tady s nimi ještě někdy uvidím.

Nepřekvapil vás, že to Sanya Richardsová-Rossová rozběhla tak svižně?

Abych řekla pravdu, tak jsem si všimla, jak to rozbíhala v Římě. A proto jsem si tady řekla, že to poběžím podle sebe. Abych to nepřepálila, jako se mi to už jednou stalo. Tehdy jsem si říkala, že udělám všechno pro to, aby se mi to nestávalo. Zpočátku jsme si nechala doběhnout tu Američanku, co běžela pode mnou (Keshiu Bakerovou – pozn. red.).

Byl to dobrý výběr běžet ve čtvrté dráze a obě nejvážnější konkurentky mít před sebou?

Ano. Chtěla jsem je mít pokud možno nad sebou, takže jsem si vybrala čtvrtou dráhu. A mám dojem, že jsem po Sanyi byla druhá při volbě dráhy.

Říkala jste, že Sanya Richardsová-Rossová je podle vás momentálně nejlepší čtvrtkařka a váš vzor. To musí být asi příjemný pocit, když jste ji porazila…

Určitě ano. A o to víc jsem ráda, že jsem ji v Ostravě dokázala předběhnout. I když to bylo těsné, ale ten skalp mám.

A není to divné? Porazit Sanyu a přesto skončit druhá?

Určitě je to zvláštní. Ale já jsme v prvé řadě teď moc spokojená s tím výkonem. Ale doufám, že v tom trendu – step-by-step (krok za krokem) – budu i nadále pokračovat. A taky věřím, že letos ten čas stlačím k 50,5 a třeba ještě níž. To je teď můj nový postupný cíl.