I když florbalovým Vítkovicím chyběl ve třech zápasech základní části, stal se s přehledem nejproduktivnějším hráčem týmu. A Lukáš Hájek, dvaadvacetiletý útočník a nejužitečnější hráč loňského Superfinále, byl i jednou z hvězd základní části probíhajícího ročníku. V kanadském bodování skončil čtvrtý a dvaatřicet branek jej vyneslo na pozici třetího nejlepšího zakončovatele.

Tohle všechno je už jen historie. „Teď jdeme do play-off, což je nová soutěž. A my v ní chceme jako tým uspět," říká usměvavý forvard 1. SC Vítkovice Oxdog.

Vítkovice do vyřazovacích bojů vstupují jako třetí nejlepší tým základní části. Jak tohle postavení vnímáte?

Je to škoda, protože jsme určitě v Boleslavi chtěli poslední kolo vyhrát. Věděli jsme, že hrajeme možná i o první místo, a vlastně kdybychom vyhráli, tak bychom první i byli. To ale nevyšlo, jsme třetí, určitě se však nic neděje. Nějak extra nám to nevadí. Jestli chceme vyhrát, a to my určitě chceme, musíme uspět ve dvou sériích a pak i v Superfinále.

Ve čtvrtfinále jste nakonec ve zúženém výběru sáhli po Chodovu. Změnilo by se něco, kdybyste skončili výš?

Určitě, do čtvrtfinále bychom sáhli po Pepinu (FBC Ostrava pozn. red.). Třeba už jen proto, že bychom nemuseli nikam cestovat. A nejspíš by to pro nás byl o něco lehčí soupeř do čtvrtfinále a navíc bychom si mohli vybírat i v semifinále. Jenže jsme skončili třetí, o tyhle výhody jsme přišli, takže to bereme, jak to je. Bereme to tak, že sezona doma pořádně začíná až teď, máme před sebou sérii s Chodovem, na tu se musíme připravit a nemyslet už na to, co bylo.

Play-off začíná už v sobotu. Je v tak krátkém čase šance na něčem výrazném i vzhledem k soupeři zapracovat?

V podstatě už budeme jen pilovat to, co potřebujeme. Budeme se chystat na jejich možnou taktiku a hru. Ovšem taky se budeme připravovat na to, co sami budeme chtít hrát a co musíme hrát, abychom v sobotu a v neděli (vždy od 18 hodin pozn. red.) doma uspěli.

Co si myslíte, že bude na Chodov platit?

V první řadě obrana. Ta naše osobka je pro úspěch hrozně důležitá. Musíme ji mít dobrou, třeba i jen proto, že to, co jsme směrem dozadu předvedli v Mladé Boleslavi v posledním kole základní části, nebylo zcela to nejlepší, co jsme schopni podat. Ale taky si musíme oživit to, jak brání Chodov, jak musíme postupovat v útoku do jejich obrany, tak abychom byli schopni poznat, co na ně může platit.

A co to tedy podle vás může být?

To se teprve uvidí. Ale i kdybych to teď už věděl, stejně bych to do novin veřejně nevytruboval (úsměv).

Vítkovice v sezoně v podstatě porazily až na řídké výjimky všechny soupeře, které jako úřadující mistři porazit měli. Ovšem s Mladou Boleslaví a Tatranem Střešovice uhrály jen dva z dvanácti možných bodů…

Je to dost zajímavé, když to takhle říkáte (úsměv). Jasně, s těmi dvěma soupeři jsme měli získat určitě víc bodů, ale třeba pro mě osobně to neznamená vůbec nic.

Je to i tím, že jste si před play-off od florbalu odpočinul? Na začátku února jste nejen vy, ale i Lukáš Řezanina na chvíli zmizeli ze sestavy a prý jste si užívali dovolenou…

(úsměv) Naskytla se nám šance jet za dobré peníze na dva týdny na Havaj se známýma, kteří to celé domlouvali a nám to ve finále nabídli. Se Žigym (Lukášem Řezaninou) jsme si řekli, že do toho půjdeme. Jsme mladí a byl by hřích necestovat, dokud bezstarostně můžeme.

A co na to řekli ve Vítkovicích?

Určitě byli naštvaní, protože jsme přece jen zasáhli tým. A druhá věc byla, že jsme to vedení klubu řekli docela pozdě, jen asi měsíc před odjezdem, takže určitě na jedné straně to nebylo správné vůči týmu, ale na druhé straně se taková příležitost jen těžko odmítá.

Jaký nejsilnější zážitek jste si z Havaje přivezli?

V první řadě jsme si všechno pořádně užili. Na Havaji je to totiž celé jiné. Nejzajímavější bylo zjištění, jak se tam lidé chovají. To ani nejde popsat slovy, oni jsou úplně jiní. Nikdo nikam nespěchá, nikdo není nervózní, jsou pozitivní… To je jako jiný svět, aspoň mi to tak přišlo.

A setkali jste se tam s něčím, co by vám třeba připomnělo florbal?

Ne, vůbec nic takového jsme tam neviděli. Florbal tam podle mě nikde není a asi ani nebude. Co jsem viděl lidi, ti všichni jsou akorát na a ve vodě. Hodně z nich surfuje, ale třeba taky hrajou beach volejbal. Je to tam spíš o moři, o oceánu a o sluníčku.

Ale když se na vás člověk dívá, moc opálený nejste?

Tak to víte, už jsem se jednou celý sloupal (smích).