V extralize kvůli problémům s kolenem v této sezoně neodehrál ani minutu. I když po operaci menisku je libero Jan Václavík, který byl sedm let největší bojovník, hecíř i duše volejbalového družstva a poslední dva roky fungoval také jako hrající asistent trenéra, zdravotně v pořádku, v ostravském dresu letos už nenastoupí. V klubu po vzájemné dohodě skončil.

„Minulý týden přišlo neúplné vedení na trénink a řeklo, že budou velké změny v celém realizačním týmu," vrátil se na začátek celé události zkušený 30letý volejbalista.

„Nejdřív to, že mě odvolávají z funkce hrajícího asistenta trenéra a místo mě okamžitě dosazují Marka Tomáše (bývalý ostravský smečař – pozn. red.), oznámili mi a potom i celému týmu.

Uvedli samozřejmě pár důvodů, za nejvážnější z nich považuji to, že jsem zodpovědný za negativní atmosféru v týmu a ponižuji hráče, což úzce souvisí se špatnými výsledky, které jsme měli, a že nezvládám spojit obě dvě role v týmu, což má negativní vliv na můj výkon jako hráče," neskrýval zklamání Jan Václavík.

Vedení klubu si vás cení jako jednoho z nejlepších liber v extralize a chtělo, abyste pokračoval na tomto postu, ale vy jste se dohodl na ukončení hráčské smlouvy. Neunesl jste své odvolání z funkce asistenta?

Už jsem taky slyšel, že je to jenom moje ješitnost. Pro mne ale byly zásadní důvody, které mi sdělili. Zjistil jsem, co si o mě vedení myslí a jak nahlíží na mou práci, na kterou jsem byl poměrně hrdý a měl z ní čisté svědomí. Všechny důvody, někdy až fámy a pomluvy, které v novinách ani nechci řešit, jsem neskousl natolik, abych mohl dál pokračovat a spolupracovat s vedením.

Předstoupil jsem před kluky a řekl jim, že pan Ivan Cap (předseda současné správní rady – pozn. red.) u mne ztratil morální kredit a v téhle atmosféře pod ním nedokážu ani hrát, takže končím i jako hráč. Smlouva mi úplně nedovolovala dát výpověď, takže jsem se na jejím ukončení dohodl s vedením klubu, které řeklo, že to vidí stejně, a souhlasilo s tím.

Dál už jste opravdu nemohl fungovat ani jako libero?

Ani jako hráč, protože kopete za jedno vedení a ani tím, že bych nebyl asistent trenéra, se to, jak nahlíží na mou práci, neodpáře.

Jak vaše sdělení přijali spoluhráči?

To, že končím, jsem jim řekl druhý den před tréninkem a toho jsem se pak už nezúčastnil, takže nevím, jak na to kluci zareagovali. Zpětnou vazbu nemám, nejsme v kontaktu.

Složení realizačního týmu je pro kouče dost důležité. Jak se k vašemu odvolání z pozice asistenta postavil trenér Zdeněk Šmejkal?

Druhý den po tom, co mi to oznámili, jsme svolali správní radu a chtěli jsme si to tam vyříkat. Trenér se za mne postavil a řekl, že plnění mé asistentské role bylo v pořádku a nesouhlasí s mým odvoláním i s tím, že mu bude dosazen nový asistent bez toho, aniž by to s ním někdo zkonzultoval.

Cítil jste v šatně vůči sobě nějakou negativní atmosféru?

Právě že vůbec ne. Odvolání jsem nečekal, ale důvod, který je k tomu vedl, byl pro mne velký šok. Hrozně mne to zaskočilo a minulý týden jsem z toho byl poměrně dost smutný, protože ze své práce jsem měl čisté svědomí. Nevím, nakolik je pravda, že to kluci tak vnímají, nebo zda je to celé „přifouknuté".

Nad spoluhráče jste se tedy jako asistent nepovyšoval?

Dvouměsíční zodpovědnost, kdy byl trenér Šmejkal u nároďáku, mne v létě bavila a naplňovala. Těšil jsem se na sezonu, protože výsledky 
v přípravě byly docela dobré a všechno jakž takž klapalo. Pak jsem se zranil, přišly špatné výsledky v extralize a všechno se začalo otáčet.

Pořád jsem ale měl čisté svědomí v tom, že nepotřebuji někoho ponižovat nebo se nad něj povyšovat. Myslím si, že tohle je výsada lidí, kteří mají problém se sebevědomím. Takhle to vůbec nebylo a doufám, že kluci to ani tak nevnímali.

Údajně jste měl donášet informace trenérovi…

Také jsem to slyšel. Myslím, že kluci ví, že jsem trenérovi nic nepředal, protože si uvědomuji, že jsem i hráč a některé věci musí zůstat 
v šatně. V tom mám také čisté svědomí.

S žádným spoluhráčem jste neměl konflikt?

Měl jsem určitou zodpovědnost, kterou asistentský post přináší, zvlášť když u týmu nebyl trenér Šmejkal. 
Ve sportu občas dojde k tomu, že musíte být důslední, takže nějakou důslednost jsem vyžadoval, ale odmítám, že bych někoho ponižoval nebo se snažil někomu zbytečně nadávat, abych si něco dokazoval a honil své ego. Tak to určitě ne!

V klubu v současnosti působí dvě správní rady – původní 
s předsedou Pavlem Žurkem a manažerem Tomášem Zedníkem řídí mládež, nová s Ivanem 
Capem muže. Mělo to podle vás, který jste z hráčů v Ostravě nejdéle, dopad na situaci 
v družstvu?

Ze začátku, když přišel nový manažer Roman Kozák, se musela vyřešit spousta věcí. Lhůty, kdy se něco splnilo, byly samozřejmě delší, ale pořád si myslím, že to bylo všechno v pohodě. Občas jen něco zaskřípalo, ale žaloby a soudní spory obou správních rad na tým až tak nedoléhaly.

V současnosti už to cítit je a nějaký vliv to mít může. Málokdo z lidí, kteří tady byli roky předtím, s novým vedením spolupracuje v dobrém. Nechci ale mluvit za ostatní, jen si myslím, že můj názor není ojedinělý.

Na začátku sezony jste musel na operaci. Už jste v pořádku?

Normálně trénovat jsem začínal minulý týden, kolenu už věřím a myslím, že je v pohodě. Byla hypotetická varianta, že bych v nějaké situaci mohl nastoupit v zápase proti Kladnu, ale libero Petr Dohnal to zvládl výborně, takže nebyl důvod. Navíc v té době už jsem u týmu nebyl.

Jako hráč jste volný. Dostal jste už nabídku angažmá?

Nějakou náhodou jsem se 
k něčemu dostal, ale vůbec neuvažuji, že bych teď šel jinam. Pomáhám trenéru Luboši Vašinovi s juniory VK Ostrava. Chodím na jejich tréninky a dělám, co je potřeba, ale nejsem tam žádný asistent, jen pomocná síla. Žádné „zaječí" úmysly odejít 
z Ostravy zatím nemám a nehledám angažmá jako hráč.

Tím se teď živíte?

Ne, to vůbec ne, dělám to zadarmo. Zatím budu žít z toho, co jsem si našetřil. Uvidíme, jak dlouho celá situace potrvá, pak se k tomu budu muset postavit. Myslím, že je dobrý výhled na to, aby se situace kolem správních rad klubu vrátila zpátky. Nebudu však vůbec předjímat, protože nevím, co se stane a jaký to bude mít vliv na mne, ale atmosféra by pro mne byla přijatelnější.

Družstvo mužů je po 7. kole extraligy se dvěma výhrami v tabulce deváté. Co by mu, kromě uzdravení univerzála Šmídla, mohlo podle vašich zkušeností pomoct k lepším výsledkům?

Myslím, že kluci ví, že dobrý a pěkný volejbal, který funguje, hrát umíme. Jenom teď od krku nahoru nemáme sebevědomí a to je to nejhmatatelnější, co je na našem výkonu vidět. Těžko říct, jak ho vrátit, možná už pomohla domácí výhra s Kladnem 3:2. Ale když budou kluci pracovat, tak si myslím, že to ještě může být dobré.