VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kouč volejbalistek Pommer: První krok se povedl. Teď to nesmíme pokazit

Na jaře 2012 vyvedl volejbalistky TJ Ostrava z baráže a od té doby se každou sezonu zlepšily o dvě místa. V novém roce si trenér Zdeněk Pommer přeje hodně bodů.

3.1.2016
SDÍLEJ:

Trenér volejbalistek TJ Ostrava Zdeněk Pommer.Foto: DENÍK/Lukáš Kaboň

V minulé sezoně se staly černým koněm extraligy a obsadily čtvrté místo, v té současné si volejbalistky TJ Ostrava zvykají na roli favorita. Po třinácti kolech základní části jsou s jedenácti výhrami a jedinou porážkou, kterou inkasovaly v Prostějově od sedminásobných českých mistryň, v tabulce druhé.

„Jsem moc rád za to, kde jsme. Je to důsledek práce celého týmu a party, která se tady vytvořila. Proti minulé sezoně jsme trošku obměnili kádr a ukazuje se, že to byl dobrý tah," vysvětlil ostravský zázrak jednačtyřicetiletý trenér Zdeněk Pommer mladší, který v minulosti vedl extraligové ženy Slavie Praha, ligové muže Dobřichovic i Aera Odolena Voda a byl asistentem u extraligových volejbalistů Opavy. K současnému družstvu přišel před čtyřmi roky.

Co se změnilo od prosince 2011, kdy jste neúspěšný ostravský tým převzal?

To nevím, musíte se zeptat manažera Miloše Matuly, který má srovnání. Já po hráčkách požaduji, aby byly pracovité, každá znala svoji roli a všichni jsme šli za jedním cílem dopadnout co nejlépe v tabulce. Tak to bylo od prvních chvil. Nemá cenu trénovat na nějaké sedmé osmé místo, vždycky musí mít hráči vysoké cíle, aby něco dokázali.

Po baráži jste řekl, že je to běh na dlouhou trať. Už se Ostrava blíží k cíli?

To si nemyslím, ale už uběhl nějaký čas, máme systém, který funguje, a je vidět, že hráčky pracují. Není to jenom o trénování, ale i trochu o alchymii družstva, motivaci, nastavení řádu a také o získání sebevědomí. Když jsem přišel a hrála se baráž, tak to nebyl moc sebevědomý mančaft. Trvalo nějakou dobu, než se to zlepšilo, holky si víc věří, makají, táhnou za jeden provaz, parta se potvrdila výhrami. Vždycky to ale bude běh na dlouhou trať, protože kádr se mění.

Po každé sezoně Ostravu dřív hodně hráček opouštělo, teď je to naopak, za poslední tři roky ji posílily zkušené volejbalistky Iva Nachmilnerová, Kamila Červenková (Spáčilová), sestry Helena a Petra Kojdovy i reprezentantka Marie Toufarová. Víte, co je lákalo změnit dres?

Je přirozené, že vám hráčky přetáhne jiný klub nebo jdou někam studovat, ale v tuhle chvíli se odcházení za lepšími podmínkami u nás omezilo. Za to jsem rád, z pohledu dlouhodobější a koncepční práce není dobré každý rok měnit dvanáct lidí. Jsem spokojený s tím, jak holky, které tady jsou déle, výkonnostně rostou, a nové sem chtěly přijít. Ač nejsme z ekonomického hlediska nejsilnější klub jako Prostějov, spíš jsme takový střední nebo dokonce nižší rozpočtový tým, pro hráčky to není úplně největší priorita a to je dobře. Ukazuje to totiž tu práci a partu všech lidí, kteří volejbal dělají. Když se vám podaří udržet pár skvělých hráček a mít svoji základnu, kterou doplňujete o juniorky, je to cesta, jak se dá konkurovat velkým klubům, které si hráče koupí. Musím poděkovat vedení TJ Ostrava, že nám vytvořilo takové podmínky a prostor pro práci.

Od záchrany extraligy na jaře 2012 se tým každý rok posunul o dvě místa výš, naposledy byl čtvrtý. Může tato hezká tradice pokračovat medailí?

Pro mančaft je to obrovská motivace, přeji mu to a udělám všechno pro to, abychom to zmákli. V minulém ročníku extraligy jsme zvládli čtvrtfinále s KP Brno, ale pak nám trochu utekl závěr play-off s Frýdkem, který měl kvalitní tým a nabitou sestavu se spoustou zahraničních hráček. Série o třetí místo také nebyla typická, jen na dva zápasy, a tam už to potom jde hrozně rychle, přesto si myslím, že jsme mohli kousat víc. Z každého takového utkání se musíme poučit a připravit se na klíčové období.

Mohlo by se to tedy podařit?

Vůbec bych nebyl proti (smích). Teď je to ale strašně moc předčasné a my nesmíme zaspat v klíčových momentech, které nás čekají v novém roce dohrát základní část a v nadstavbě získat co nejlepší pozici do play-off. Máme teď důkaz, že jsme na dobré cestě, ale znovu opakuji, že ta je dlouhá. Myslím, že to zase bude bitva.

Dřív jste byli zvyklí dívat se ze spodní části tabulky soupeřům na záda, teď nahánějí oni vás. To je určitě příjemná změna…

Je to ošemetné. Když jste dole, tak chcete předběhnout ty, kteří jsou nad vámi, zkoušíte je přehrát a můžete víc riskovat. Pohled shora je jiný a ten se všichni musíme naučit. Myslím, že tenhle mančaft má v sobě obrovský potenciál, a když to zmákneme, můžeme se dostat daleko.

Znamená to, že si zvykáte na roli favorita?

Ano. Už musíme v podstatě potvrzovat nějaké zápasy, které jsou jednoznačné. Nejlepší je vždycky porážet ty, kteří jsou v tabulce kolem vás, s tím jsme do toho vždycky šli. Pak, když se vám podaří porazit někoho ze silných, jako nám v prvním kole Prostějov, je to taková třešnička na dortu.

Nevydržíte sedět na lavičce, všechna utkání dost prožíváte. Jste „bláznivý" trenér, jak vás nazvali někteří fanoušci soupeřů?

Trenér by měl působit emočně i při zápase a svoji hranici si určí sám. Takže máte nějakého kyselého „prdeláka", na kterém vůbec nepoznáte, že se hraje volejbal. No a pak máte takovou skupinu raplíků, do které možná patřím i já tím, že to hodně prožívám. Myslím, že to patří ke sportu a správná míra emocí mančaft posune.

Kolik karet jste za svůj bouřlivý projev u hřiště od rozhodčích už dostal?

Hodně. Naštěstí to nepočítám, ale počítá to naše libero, které má na starosti klubovou pínu a vždycky mi oznámí, za kolik to mám. Žlutá karta je tuším za stovku. A červená? To si radši ani nepamatuji (směje se). Ale to platím rád.

Byl jste stejný i jako hráč?

Jo, ale menší než teď (smích). Chci vidět emoce i na hráčkách. Může se někdy nedařit, ale vždycky to musí skončit tím, že jsou celek a jdou k sobě. Jsou chvíle, kdy to člověk musí vzít na hřišti na sebe, zařvat si o balon, komunikovat, a nejenom hrát a mlčet. Musí prostě projevit nějakou emoci, kterou ti ostatní rozpoznají, a to si myslím, že družstvu pomůže.

Jste z volejbalové rodiny, váš otec Zdeněk Pommer se s jedenácti mistrovskými tituly v extralize mužů stal trenérskou legendou. Sleduje vaši kariéru?

Tabulku extraligy žen sleduje. Byl se letos v Praze podívat na náš zápas s Olympem a myslím, že je rád, že se Ostravě daří.

Radíte se s ním někdy?

Občas spolu jdeme na pivo, bavíme se i o volejbale, ale tak úplně nezávisle. Ví, že jsme teď na tom docela dobře, a drží nám palce.

O půlnoci začne rok 2016. Dáte si do něj nějaké předsevzetí?

Ano, mít spoustu bodů. Máme dobře nakročeno a musíme v tom vydržet. V novém roce nás čekají těžké zápasy začínáme na Olympu, pak hrajeme s KP Brno a Olomoucí, to jsou silní soupeři. Kolotoč se začíná znovu rozjíždět a náš cíl je jít do nadstavby z první čtyřky. Tým se přesvědčil o tom, že jdeme správnou cestou, ale opravdu jsme na začátku. Blíží se krizové momenty nadstavba, kde budou čtyři vyrovnané mančafty, a nevyzpytatelné play-off. Pokud chceme uspět celkově, musíme tyhle kroky zmáknout. První, když jsme dobře naskočili do sezony, se nám povedl úplně jednoznačně. Teď to nesmíme pokazit, naopak nás to musí nakopnout, je to olej do našeho motoru.

Autor: Marie Rodovská

3.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

I. liga, 4. kolo, FC Baník - FK Teplice: 3 : 3, na snímku uprostřed Milan Baroš, vpravo Aleksandar Šušnjar
32

Baník předvedl parádní obrat, nakonec ale o výhru přišel

Ilustrační foto.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

OBRAZEM: Jaký byl poslední letošní Vaňkáč Čelindž?

/FOTOGALERIE/ Na start třetího z letošních závodů seriálu Vaňkáč Čelindž se postavilo pár desítek závodníků.  

Svůj první nůž vyrobil v sedmi letech. Dnes je autorem zajímavých výtvorů

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ V životě se neobejde bez manželky, přírody a tvůrčí práce. Musí něco vyrábět, aby se nezbláznil. Nožíř, výrobce hlavolamů i vyznavač šrot artu Vašek Skopek říká: „Mlácení palicí do žhavého železa je obrovská relaxace. Člověk ničí a tvoří zároveň“

Čtyřleté děvčátko v Jablunkově vypadlo ze třetího patra

U vážně zraněného dítěte v Jablunkově, které vypadlo z okna, zasahovaly v pátek vpodvečer posádky zdravotnické záchranné služby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení