VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Region si stadion i zápasy reprezentace zaslouží, myslí si brankář Tomáš Vaclík

/ROZHOVOR/ V dresu národního týmu „doma" ve Vítkovicích. Brankář Tomáš Vaclík o tom dlouho snil, v pátek proti Srbsku se mu to splnilo. Po utkání pak poskytl Deníku obsáhlý rozhovor.

18.11.2015
SDÍLEJ:

Tomáš VaclíkFoto: DENÍK/Pavel Sonnek

Psalo se léto roku 2010 a mladý fotbalový brankář opouštěl vítkovický stadion. Možná se za sebou ohlédl, možná ne, ale věděl, že ve svém mateřském (a skomírajícím) klubu skončil. Byť neměl daleko do konkurenčního Baníku, vydal se nakonec na pražský Žižkov, kde pod vysílačem čekalo nové dobrodružství.

Čas se posunul o pět let dopředu, v kalendáři je čtvrtek 12. listopadu 2015 a do areálu už moderního stánku ve Vítkovicích vjíždí autobus. V něm sedí největší české hvězdy – Petr Čech, Tomáš Sivok či Vladimír Darida -, a míří na oficiální trénink.

Mezi nimi je však také ještě jedna osoba, pro kterou bude tento, ale i následující, večer speciální. Ano, je to onen mladík. Mezitím se přes Žižkov a Spartu dostal do nejlepšího švýcarského klubu FC Basilej. O kom je řeč? Samozřejmě – o Tomáši Vaclíkovi.

Zahraniční angažmá, reprezentace, zápas v barvách národního týmu ve Vítkovicích? O tom se mu tehdy mohlo zdát. Postupně se ale vše stalo realitou. A minulý pátek došlo i na poslední bod. „Nikdy mě nenapadlo, že bych se domů vrátil s reprezentací. Neuvěřitelné," líčil šestadvacetiletý brankář po výhře nad Srby 4:1.

Vybavujete si ještě podobu stadionu, když jste ho opouštěl?

Jo, jo. Byly tady ještě betonové ochozy. Prakticky stejná jako dnes byla hlavní tribuna, kabiny i zázemí naproti jsem zažil ve stávající podobě. To se nezměnilo. Jinak je ale úplně jiný.

A líbí se vám?

Je krásný. Myslím si, že se to povedlo, byť i s atletickou dráhou, takže není jen na fotbal. Přesto vypadá výborně. Region si to určitě zaslouží.

Jaké máte pocity z pátečního zápasu proti Srbsku, které je vašim teprve druhým vítězným v A-týmu reprezentace?

Poprvé jsem vyhrál proti Slovensku hned svůj první zápas, ale pak jsem na další výhru čekal trochu déle (pousměje se). Pocity jsou jen ty nejlepší. Přece jen vrátil jsem se domů, vyhrálo se a předvedli jsme proti hvězdnému týmu, jakým Srbsko podle jmen je, dobrý výkon. Výsledek 4:1 je hezký. Já osobně si zápas velmi užil a jsem rád, že jsem po dlouhé době v „nároďáku" vyhrál.

Muselo vás určitě potěšit, že fanoušci nezapomněli a skandovali vaše jméno.

Slyšel jsem, bylo to moc příjemné. Jinak byly i mexické vlny, ale to jsem vnímal jen odpočítávání. Na tribuny jsem nekoukal, snažil jsem se soustředit na zápas.

Reprezentace se v Ostravě představila po patnácti letech, hlavně ve druhé půli bylo na stadionu hlučno, nemyslíte?

Atmosféra byla vynikající. Myslím, že si to lidé užili. Asi to bylo příjemné po těch potížích, které tady okolo fotbalu v poslední době jsou. Ukázalo se, že si region zápasy reprezentace zaslouží. Za celou kabinu chci poděkovat a jsme rádi, že jsme mohli nabídnout dobrou podívanou a udělat lidem radost.

Věřil jste, že když pocházíte z Vítkovic, tak vám Pavel Vrba umožní nastoupit v základní sestavě?

Moc jsem si to přál a jsem samozřejmě rád, že se trenéři takto rozhodli a důvěru mi dali. Za to bych jim chtěl moc poděkovat, protože nevím, zda dostanu ještě možnost odchytat takto velký zápas na stadionu, kde jsem vyrůstal a s profesionálním fotbalem začínal. Přece jen jsem ve Vítkovicích byl od žáků až do dospělé kategorie. V podstatě jsem tady prožil celé dětství, byť to tady, jak jsem řekl, tehdy vypadalo výrazně jinak.

Kdy jste se dozvěděl, že budete chytat?

Až v pátek ráno. Trenéři to oddalovali, ale jsem rád, že rozhodnutí padlo na mě. Celý den jsem se pak připravoval, abych odvedl kvalitní výkon a pochopitelně jsem se moc těšil.

Hlavně proto, že jste měl na tribunách hodně příbuzných.

To je pravda. Musel jsem shánět opravdu hodně lístků, takových čtyřicet nebo padesát. Sbíral jsem je různě od kluků a s trenérem Vrbou jsme se pak podělili (smích).

Potkal jste na stadionu někoho známého ještě z dob vašeho působení v Ostravě?

Když jsme přijeli, tak na mě vyrukoval pořadatel, který tady byl na bráně už v době, kdy jsem chytal za Vítkovice. Potkal jsem i trenéry mládeže a spoustu známých, se kterými jsme se střetávali od mých osmi devíti let.

Nakonec mohli být oni i vy poměrně spokojeni. Za gól jste nemohl a naopak jste jednou tým podržel.

Zákrok na začátku byl pro mě důležitý. Zaprvé jsem předtím neměl míč, snad kromě dvou odkopů, a zadruhé jsme o chvíli později dali gól na 1:0. Inkasovat jako první, mohl se zápas vyvíjet jinak. Jsem rád, že jsem střelu chytil a mohl tak k vítězství přispět.

Dalo se s gólovou hlavičkou Škuletiče něco dělat?

To nevím, budu muset potom kouknout na video. Kolarov ale kopl tu standardu dobře a střelec tam někoho z našich přeskočil. Hlavičkoval k zemi, navíc se míč svezl po trávníku a proklouzl mi pod rukama. Myslím, že akce snesla nejpřísnější měřítka.

Co říkáte na to, že vám gólmanům je pod Pavlem Vrbou zatím zapovězeno udržet čisté konto?

Je to škoda, protože by si člověk přál, aby mu to vyšlo zrovna v takovém zápase. Už jsme se ale o tom bavili s Čechínem (Petrem Čechem) v kabině, že si nuly necháváme až na EURO. Kdyby začaly naskakovat až tam, tak by se to nám líbilo ze všeho nejvíce. I když máme před šampionátem ještě pár přátelských zápasů, tak to vypadá, že je udržíme až ve Francii. Doufám.

Co vám zápas se Srbskem osm měsíců před Eurem ukázal?

Asi kdyby nám někdo řekl, že vyhrajeme 4:1, tak by tomu málokdo věřil. Nechtěl bych to zakřiknout, ale myslím, že se tento tým může měřit s těmi nejlepšími. Sice do šampionátu chybí ještě hodně času, ale přípravu jsme začali nejlépe, jak to bylo možné.

Vraťme se na chvíli ještě ke stadionu. Co říkáte na to, že zde hrají oba ostravští rivalové – Baník i Vítkovice?

Je to zajímavé. Stadion je asi přizpůsobený k tomu, aby to zvládl… Jinak se mi na to ale těžko odpovídá. Každopádně pro Vítkovice, kterým se daří, je to super. Co tak sleduji, tak výsledky mají povedené a vypadá to nadějně…

To ligový Baník je v opačné situaci?

Co vím, tak Baník moc lidí na stadionu nepodporuje, nenachází si zde cestu. I skandování dalo jasný obrázek, jaké mají baníkovci o vedení mínění. Dál bych to ale nerad komentoval, zvlášť když jsem v klubu nepůsobil. Ale mám na to svůj názor.

Přitom jste ale k přesunu do slezské části Ostravy neměl daleko, je to tak?

Byl jsem k tomu blízko, ale v době, kdy mě Baník lákal, tak tam byl Radim Mokrohajský. A my navíc byli největší rivalové. Možnost byla i v době, kdy jsem odcházel do Žižkova, ale nedomluvilo se to. Tak jsem se vydal jinou cestou a sem se vrátil až v pátek.

Zřejmě byste nebyl proti, kdyby se ve Vítkovicích měl hrát i významnější zápas, že?

No… moc ani nevím, jaký významnější? Možná kvalifikace.

To mám na mysli.

Nebyla by to špatná možnost, protože jak jsme viděli, tak lidé by určitě přišli. A pokud mám dobré informace, tak v Ostravě hrál „nároďák" dvakrát či třikrát a všechny zápasy vyhrál. V pátek jsme tak tuto sérii opět prodloužili. Jak říkám, region si takový stadion i zápasy reprezentace zaslouží. Bylo to fajn se tady zase vrátit.

TOMÁŠ VACLÍK

fotbalový brankář
Datum a místo narození: 29. března 1989 v Ostravě
Kariéra: FC Vítkovice (1999 – 2010), Viktoria Žižkov (2010 – 2012), Sparta Praha (2012 – 2014), Basilej (2014 – současnost)
Největší úspěchy: vítěz švýcarské ligy 2015, vítěz české ligy a Poháru FAČR 2014
Ocenění: objevil se v ideální sestavě švýcarské ligy i základních skupin Ligy mistrů
Reprezentace: 5 zápasů / 0 gólů (2012 – současnost).
Prvoligová bilance: 95/0 v české lize, 47/0 ve švýcarské Super League
Rodina: s manželkou Martinou má dceru

Autor: David Hekele

18.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adrenalin, vodní boj, výkony na plno, ale také výborná zábava, relax, humor a nadsázka. To vše přináší atmosféra závodů dračích lodí v Bohumíně.
12

Tvrdé boje, krásné bubenice, sympatičtí lidé. Dračí lodě na start!

Generální manažer a trenér Vítkovic Jakub Petr.

Jakub Petr před turné po Švýcarsku: Jako generálku to nebereme

Baník myslí na výhru, Kučera nevyloučil změny v sestavě

Není to sice Slavia, ale i Teplice, které už delší čas drží kádr pohromadě, mají obrovskou kvalitu. Druhé domácí vystoupení Baníku Ostrava v rozbíhající se HET lize může být hodně zajímavé. Hrát se začne dnes v 17 hodin.

Pohádkou o pohřbívání zvířátek seznamují děti s koncem života

Kamarádky Ester a Oli nacházejí mrtvého čmeláka a je konec nudě, hledají a pochovávají další tvorečky, zakládají si vlastní „pohřebářskou“ firmu. Smrt se v představení Jany Peřinové a Jordany Blažkové zdá srozumitelnější i těm nejmenším.

Od sbírání toulavých psů ke „čmuchací“ disciplíně

Hledej! a poté Ukaž! Těmito povely diriguje Ivana Kollárová z Proskovic fenky australského ovčáka jménem Ketty a Iris při noseworku. Tedy v současné době nejrychleji se rozvíjejícím psím sportem, který zapouští kořeny i na Ostravsku.

Borůvky u Pradědu mizí pod křovinořezy

Do nejvyšších partií Jeseníků vyráží v těchto týdnech parta s křovinořezy. V chráněných lokalitách sekají borůvčí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení