O svou šestou medaili v kariéře bude v nadcházejícím českém play off bojovat házenkářka Romana Chrenková, která kromě titulu s Olomoucí má ve své sbírce i dvě bronzové a stříbrné medaile. „Ale letošní vyřazovací boje jsou pro mě výjimečné, protože je budu hrát v porubském dresu. Vždycky jsem si se svým mateřským klubem tyhle zápasy chtěla zahrát," říká Romana Chrenková před víkendovými duely s Pískem.

Play off jste si zahrála i v minulém roce, kdy jste těsně před koncem dlouhodobé části posílila Slavii.

Loni jsem si play off vůbec neužila, protože to ve Slavii nebylo ono. Nyní to bude o něčem jiném.

Znamená to, že byste už těsně před play off do jiného klubu nepřestoupila?

Nikdy se nemá říkat nikdy. Ale asi bych už do toho doopravdy nešla. Byla strašně krátká doba na to, abych se s novými spoluhráčkami sehrála a vůbec si zvykla na jiné prostředí. I vůči holkám, které tam hrály celý rok, to nebylo úplně férové. Vlastně jsem zabrala místo holce, která v něm hrála celou sezonu. Ale přes to všechno jsem ráda, že jsem si tím prošla, byla to dobrá zkušenost.

To letošní play off bude asi o něčem jiném…

To si teda pište. Těším se na něj doopravdy hodně, protože to bude právě s Porubou. Celý rok jsme dřely a nyní nás čekají zápasy o všechno. Kvůli tomu házenou hrajeme, moc se na to těšíme.

Čekala jste, že s Porubou hned po dvou letech budete hrát o titul?

Já myslím, že i loni jsme odehrály několik dobrých zápasů. Na to, jaký jsme měly tým, tak výsledky nebyly špatné. V létě se kádr dobře doplnil, přišly zkušené hráčky, což nám hodně pomohlo. Předtím jsme předváděly takovou žákovskou házenou, chyběly nám zkušenosti, které v klíčových chvílích v Interlize rozhodují.

Mladé hráčky Poruby se nyní mají od koho učit, na druhé straně tolik nehrají…

Ale to je přece normální. Konkurence je hodně důležitá. I já jsem v Olomouci čtyři roky seděla a byla ráda za každou minutu na palubovce. Tak to prostě je, každý si tím musí projít.

Jste před semifinále nervózní?

Minulý rok jsem ještě byla, teď už ne. Spíše už cítím, jak to ve mně vře. Je to takový ten správný adrenalin.

Favoritem na zisk titulu je Veselí, se kterým jste všechny tři zápasy prohrály. Dojde na další souboje?

Máme motivaci si to s nimi o titul rozdat. Na druhé straně nás to může i trošku srážet dolů, protože jsme z gólmanky Lenky Černé trošku podělané. Na finále ale ještě rozhodně nemyslíme. Nyní je před námi Písek, který musíme třikrát porazit.

V čem vidíte největší sílu Písku?

Silný je hlavně doma, kde těží ze svého specifického prostředí. Ta hala je malá. Hodně jim bude chybět zraněná Borovská, která ostatně prokazovala své kvality i v reprezentaci. Já věřím, že doma o víkendu oba duely zvládneme a nejlépe rozhodneme hned ve třetím souboji. Čím dříve do finále postoupíme, tím lépe.

V play off přichází na řadu i nejrůznější rituály. Jak na tom je celek Poruby?

Společný zatím nemáme, ale třeba ještě něco vymyslíme. Spíše to má ale každý individuální.

Jaký máte vy?

Já musím mít na pravé ruce bílé potítko a na levé černé. Jinak to nejde (směje se).

To vás dokáže rozhodit?

Kdybych je tak neměla, tak určitě. Jsem na to zvyklá (zase se směje). Týmový rituál vlastně taky máme.

Prozradíte ho?

Lakujeme si všechny holky nehty.

Stejnou barvou?

Ne, to si může každá holka vybrat.