Na nohou byl deset dní, z Bratislavy do Ostravy ušel přes 300 kilometrů, a stále neměl dost. Výtah odmítl a na závěr svého pochodu ještě zdolal 292 schodů na radniční věž. Nahoru a pak i zpět dolů.

„To byla příjemná třešnička, pěkně jsem si protáhl plíce," s úsměvem tvrdil v sobotu odpoledne padesátiletý Slovák. Z výšky se pokochal pohledem na město a pak se poprvé v životě vydal do Stodolní ulice, kde svou dlouhou cestu zakončil.

Do závěrečné desáté etapy svého pochodu, který začal v Bratislavě, vyrazil Ivan Husár z Brušperku. Na sebe si oblékl bílé triko s fixem napsanou prosbou: Zaplaťte Ostravě Ligu mistrů! a číslem účtu klubu.

Ve společnosti manažera, trenéra a nahrávače VK Ostrava. Kvůli nim celou túru absolvoval. „Když budete mistry, půjdu k vám z Bratislavy pěšky," napsal Husár v e-mailu volejbalistům během semifinále play-off s Libercem. Ostravský tým postoupil a v boji o titul si poradil i s favorizovanými Českými Budějovicemi.

Slovenský ředitel se proto 23. května s batohem a dvěma hůlkami v rukou sám vydal směrem na Ostravu. „Ivan mi udělal obrovskou radost. Slíbit je jedna věc a dodržet druhá," ocenil výkon svého volejbalového kolegy Zdeněk Šmejkal, trenér českých šampionů.

Trasu si Husár naplánoval do deseti etap s třicítkou kilometrů denně. Prošel Bílé a Malé Karpaty, státní hranici překročil 26. května na Velké Javorině a do cíle pak putoval přes Uherský Brod, Luhačovice, Vizovice, Vsetín, Rožnov, Frenštát a Brušperk.

„V den, kdy jsme vyhráli titul, jsem panu Husárovi napsal. Trošku jsem ho hecoval a ptal se, jestli už vyrazil," přiznal nahrávač Zdeněk Haník. „Prožil jsem s ním v Bratislavě krásná volejbalová léta, hodně mi toho v začátcích kariéry dal jako trenér, takže si ho vážím, a proto jsem s ním vyrazil," vysvětlil ostravský nahrávač, proč se k řediteli VKP v posledním úseku připojil.

Do závěrečné desáté etapy svého pochodu, který začal v Bratislavě, vyrazil Ivan Husár z Brušperku. Na sebe si oblékl bílé triko s fixem napsanou prosbou: Zaplaťte Ostravě Ligu mistrů! a číslem účtu klubu.

„Pochod byl v pohodě, ale za Brušperkem jsme dost zmatkovali. Nikdo přesně nevěděl, kudy máme jít, takže jsme to vzali přes nějaké pole a kopřivy, kde to náš trenér a manažer v krátkých kalhotách měli docela těžké," se smíchem líčil Haník, kterého teď čekají státnice na vysoké škole a v červenci univerziáda.

„Tuhle část cesty do Nové Bělé jsem vůbec neznal, proto jsem je vedl i přes pole, ale pak už to bylo v pohodě," potvrdil manažer Tomáš Zedník, jediný rodilý Ostravák ve čtyřčlenné skupině. „Bylo to fajn, jen mě trošku bolí záda. Bylo by ale hloupé si stěžovat na něco, když jsem šel jen jednu etapu a Ivan deset. Tak dělám, že se nic neděje a že jsem čerstvý," žertoval v cíli trenér Šmejkal.

Do závěrečné desáté etapy svého pochodu, který začal v Bratislavě, vyrazil Ivan Husár z Brušperku. Na sebe si oblékl bílé triko s fixem napsanou prosbou: Zaplaťte Ostravě Ligu mistrů! a číslem účtu klubu.

„Nejvíc mě bolí paty a trošku achilovky, protože jsme skoro celý den šli po asfaltu a tvrdý povrch je pro nohy velice nepříjemný, ale kolena a kyčle jsou v pořádku," hlásil v sobotu před ostravskou radnicí slovenský turista. Domů se však pěšky vracet nehodlal. „Chvilku jsem o tom přemýšlel, napadlo mě to v čase slivovice, ale mám práci a povinnosti," smál se Husár.

Oplatit mu návštěvu v Bratislavě neplánuje ani ostravské trio. „Nad tím jsme neuvažovali, ale je pravda, že kolem Ivanova pochodu se strhla tak velká kampaň, která určitě pomohla celému volejbalu," konstatoval Zedník, manažer nejlepšího českého týmu.