„Sucho to odstartovalo, pak přišla v červnu tropické vedra. Porosty šťovíku tak byly nejen menší, ale i řidší, takže se mohly rozšířit různé druhy plevelů. Část jich stačila dokonce vysemenit, takže by se mohly stát problémem i pro příští úrodu,“ vysvětlil Czeslav Sikora, který pěstuje krmný šťovík v Třanovicích na Frýdecko-Místecku. Zemědělec také odhaduje, že mu letos sucho způsobilo na úrodě šťovíku škody v řádu desetitisíců korun. Podle Sikory suché a teplé počasí způsobily, že se letos krmný šťovík začal sklízet už počátkem července.

Obdobně slabou úrodu měli i v Beskyd Agru Palkovice. „Krmný šťovík byl letos hodně slabý. To letošní suché jaromu hodně uškodilo,“ uvedl agronom zemědělského podniku v Palkovicích Vladimír Koza. Šťovík je vytrvalá bylina, která na jednom místě vydrží deset až patnáct let. Byl vyšlechtěn na Ukrajině jako objemové krmivo. Sklízí se ještě před úplnou zralostí, než začnou vypadávat semena, ve kterých je nejvíce energie.

Podle některých odborníků je krmný šťovík perspektivní rostlinou například pro podhorské oblasti, kde by mohl nahradit dosud pěstované obilí, řepku či brambory. Dost náročné je ale skladování velkoobjemové rostliny. U nás se však pěstuje pro energetické účely. Někteří odborníci uvádějí, že výhřevnost této byliny je srovnatelná s hnědým uhlím. Šťovík z hektarového pole by měl stačit na vytápění jednoho až dvou rodinných domků po dobu jednoho roku.