VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Lepší je spokojený řemeslník než nešťastný inženýr"

/POMOZME LIDEM, POMOZME KRAJI/ Říká v rozhovoru pro Deník prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje pro Deník Pavel Bartoš.

6.12.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Nedívat se na region příliš černě a rozvíjet to, co tady funguje a má pevné kořeny. Pavel Bartoš podnikatel, šéf Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a také viceprezident Hospodářské komory České republiky vnímá na jedné straně ohrožení, kterým nyní zdejší lidé musí čelit, na druhé straně ale zdůrazňuje, že se tady dělá spousta dobrých věcí.

Prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.„Zavírání Dolu Paskov může být spouštědlo nepříjemných věcí, i kolem Evrazu se točí něco špatného a mohl by skončit. Na druhé straně se vždy snažím říkat, že v tomto kraji je stále hodě pozitiv. Že tady je pořád spousta podnikatelů, spousta podniků, které dobře fungují a které nejsou v ohrožení. Ale potřebují mít kvalitní zaměstnance, technicky vzdělané lidi, protože náš region byl, je a bude průmyslový a bez lidí, kteří budou tyto profese ovládat, se neobejdeme," míní Pavel Bartoš, který poskytl rozhovor pro projekt regionálního Deníku s názvem Pomozme lidem, pomozme kraji!

Jak vnímáte současnou situaci v Moravskoslezském kraji jako člověk, který je v úzkém kontaktu s představiteli mnoha zdejších firem?
Rád bych řekl, že se na to dívám nejen z pohledu našeho sdružení, ale i jako člověk, který sám podniká. I naše firma se dostala v letošním roce do dost velkých potíží, protože OKD je náš významný odběratel a některé zakázky nám klesly doslova k nule. Díky tomu, že máme odběratele i v zahraničí, tak jsme ale nějakým způsobem letošní rok překonali. A podobné problémy má řada dalších firem, není to jednoduché. Myslím si, že politická reprezentace neplní ve vztahu k podnikatelům dlouhodobě svou roli.

V čem třeba konkrétně stát podnikatelům „ztěžuje život"?
Je třeba totálně nezodpovědné, že se dneska stále ještě diskutuje, jestli bude od 1. ledna platit nový občanský zákoník. Jak mají podnikatelé fungovat, když neví, jakým právem se mají příští rok řídit? To je šílené. A politici jsou v pohodě scházejí se jednou za týden a diskutují. Ta zodpovědnost mi úplně chybí. Navíc se bojím, že funkce v nové vládě obsadí lidé, kteří nebudou nejvhodnějšími odborníky. Pro nás je přitom důležité, aby třeba ministr průmysl byl člověk, který bude chápat zdejší situaci a dokáže prosadit změny, podpořit technické vzdělávání, výzkum a inovace.

Současný ministr průmysl v demisi Jiří Cienciala je podle vás člověk na správném místě? Pohnul aspoň on s věcmi dopředu?
Samozřejmě, za tu krátkou dobu ve své funkci udělal, co mohl. Je to technik tělem i duší, rozumí oblasti průmyslu, je to vzdělaný člověk takových lidí je minimum. Asi se příští rok nedostane do vlády, to chápu, ale měl by tam být místo něj člověk, který prošel něčím podobným, a ne někdo, kdo není s průmyslem vůbec spjatý, ale politicky bude vyhovovat. Ministr Cienciala se v problematice dobře zorientoval a co vím, rádi bychom viděli jeho pokračování ve funkci nejen my tady, ale třeba i v Ústeckém kraji, protože i tam znají jeho kvality.

Co by se tedy podle vás mělo udělat, aby se Moravskoslezský kraj zase nastartoval, aby zdejší firmy dobře fungovaly a lidé měli práci?
Jsou to v podstatě dvě věci. Za prvé jde o opatření na celostátní úrovni, protože podnikatelské prostředí dnes není nejšťastněji nastavené. Stát přenáší čím dál více povinností na podnikatele, místo toho, aby jim pomáhal. Rána pod pás jsou třeba poplatky na obnovitelné zdroje energie, kvůli kterým firmy ztrácejí konkurenceschopnost a kvůli kterým i stát vyhazuje miliardy korun ročně, za které by mohly být třeba postaveny cesty i s pozlacenými svodidly. A takových zbytečných poplatků je celá řada, je to takové další zdanění. My u nás máme poměrně vysoké daně, a protože s nimi stát není schopen vyjít, tak nás zatíží poplatky za další služby. S tím je třeba něco dělat zlepšit na celostátní úrovni podnikatelské podmínky.

A ta druhá věc, která by pomohla?
Druhý problém je tady u nás v regionu lidem se nechce samostatně podnikat, raději chodí někam do práce, skončí ve dvě hodiny a nenesou za sebe zodpovědnost. Samozřejmě, když chce někdo podnikat, tak musí něco umět. A s takovou výukou se musí začít už na základních školách. Kdysi byly ve školách dílny, práce na pozemku, holky vařily to se všechno se bohužel zrušilo a dneska ti mladí neumí ani „rozdělat ohýnek". Může se zdát, že to s tím podnikáním nesouvisí, ale ono to souvisí, protože to vedlo k získání schopnosti dělat něco samostatně, něco tvořit. I v těch živnostenských oborech je člověk vlastně sám za sebe. To jsou věci, které se musí zlepšit. Jsem rád, že se kraj jako zřizovatel středních škol teď snaží, aby se podpořily technické obory, které jsou u nás nejvíce perspektivní.

Teď je třeba ještě přesvědčit rodiče, aby na technické obory své děti dávali. Přece jen je to pro mnohé málo prestižní, a tak stále volí raději gymnázia či obchodní akademie…
Já si dokonce myslím, že by se měl například prosadit systém školného jako nástroj, kterým by se daly školy dobře regulovat. Na technických oborech je zájem studovat menší, tam by i školné mohlo být menší. Na oborech, které jsou atraktivní, ať je školné větší. Tím bychom ta děcka dostali tam, kde je potřebujeme. Musí se více plánovat, jaké absolventy do budoucna budeme potřebovat, aby pak ti, kdo opouštějí školy, měli šanci nacházet práci. V oblasti školství jsem přesvědčen, že musíme udělat systémové změny, ale ty musí začínat už na základní škole. Musíme těm dětem ukázat, co je to technika a že jde o zajímavý a perspektivní obor. Já vždycky říkám, že lepší je spokojený řemeslník, který svou práci ovládá a baví ho, než nešťastný inženýr, který se sice něco naučil, ale najednou přijde do práce a zjistí, že na to nemá.

Aby byli lidé v práci spokojeni, musí ji nejprve mít. Tady spíš v poslední době převažují obavy z toho, jestli bude kde a pro koho pracovat.
Proto musíme vytvořit podmínky, abychom nejen podporovali stávající firmy, ale také přilákali nové investory, kteří se tady usadí dlouhodobě a budou těžit z toho, že zde najdou schopné zaměstnance. Je dobře, že teď třeba do Opavy přichází investor, který bude dělat oplatky, na druhé straně nejde do místa, kde je nezaměstnanost největší. My bychom nové společnosti potřebovali spíš kolem Karviné, ale tam asi těžko budeme dělat oplatky. I tam ale určitě brzy někdo přijde.

Nové investice by tomuto kraji bezpochyby pomohly. Pokud vím, tak jsme minulý týden v Ostravě jednali s představiteli agentury CzechInvest. Rýsuje se něco nového?
Zatím se drží všechno pod pokličkou, ale musím říct, že se CzechInvest hodně snaží, aby tady noví investoři přišli. Nicméně, když budeme upřímní, tak není možné všechno soustředit jen na Ostravsko. Jsou tady i jiné kraje, které potřebují pracovní místa, které by měly zaplnit své připravené průmyslové zóny. Na druhé straně by se ty investici měly řídit schopnostmi lidí v daném regionu. Investice, která bude úspěšná na Ostravsku nebo na Ústecku, nemusí být úspěšná v Českých Budějovicích. Tady jsou lidé připraveni na těžší práci.

Zase bychom ale neměli stavět jen na tom, že budeme region dělníků a chytré hlavy budou odcházet za prací jinam.
Vylidňování tohoto kraje je věc, která mě velmi trápí. Možná že to souvisí s otázkou životního prostředí, s otázkou negativního vnímání tohoto regionu. Spousta lidí, kteří vystudovali třeba v Praze nebo v zahraničí, se tady nerada vrací, protože už během studia si nacházejí práci. Takoví migranti jsou bohužel ti nejschopnější z mladé generace a oslabují svým odchodem kraj jako celek, což taky není dobré a je to určitý problém. Přitom jsou tady velmi dobré podmínky k životu, z města máme blízko do hor, i to ovzduší je už mnohem mnohem lepší než před několika lety. Nejsme ani chudý kraj podívejte se, jak jsou plné obchody, jak jsou plné popelnice to jsou jasné signály, že se tady nežije nejhůře. Určitě by se ale mělo pomoct té skupině lidí, která na tom až tak dobře není.

Jak by se tedy mělo lidem v tomto kraji pomoci?
Kraj se sám nenastartuje, to musí udělat lidé, osobnosti. Podívejte se třeba na Třinecko, které má nezaměstnanost jen pět a půl procenta. Jak je to možné? Třinecké železárny dlouhodobě fungují, protože tam byl schopný ředitel, je tam i teď schopný ředitel, je tam i dobré vedení města. Majitelé Třineckých železáren mají pochopení pro spolupráci firmy a města a i lidé to začínají chápat a řídí se tím. Z toho by si i jinde měli vzít příklad. Ti, kdo jsou zvolení do funkce, by si měli uvědomit, že jejich první a poslední úkol by mělo být pracovat pro veřejnost.

Nejen politici, ale i podnikatelé by se ale měli snažit o to, aby tento kraj fungoval, protože bez toho ani oni nebudou mít dobré zaměstnance.
Ano, je pravda, že i podnikatelský sektor má máslo na hlavě, taky se mu všechno nedaří. Někteří podnikatelé se chovají strašně, občas se za ně stydím. Ale mnoha jiným se tady daří dobře, je to podle oboru podnikání a podle individuálních schopností. Musím k vašemu seriálu v Deníku podotknout, že jsem rád, že vytahujete právě ty pozitivní případy, protože jinak v médiích spíše vidím, kdo koho zabil, kdo koho přejel, nebo že je zase smog, ale strašně málo se píše, co dobrého kdo udělal. A já si myslím, že je důležité ukazovat lidem, že jsou tady i pozitiva a že jich není vůbec málo.

Autor: Martin Pleva

6.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Fakultní nemocnice Ostrava. Ilustrační foto
18

Agresivních pacientů stále přibývá, někteří vyhrožují, další dokonce útočí

I. liga, 4. kolo, FC Baník - FK Teplice: 3 : 3, na snímku uprostřed Milan Baroš, vpravo Aleksandar Šušnjar
32

Baník předvedl parádní obrat, nakonec ale o výhru přišel

V pondělí se rozhodne, co s flekatým ledem na havířovském zimáku

Situaci s ledem na havířovském zimním stadionu budou řešit na společném setkání zástupci Správy sportovních a rekreačních zařízení a hokejového klubu HC AZ Havířov v pondělí.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

Dolní Lomná - Pokud všechno vyjde, bude Ski areál Severka prvním v Těšínských Beskydech (nepočítáme-li Javorový), kde budou mít lanovou dráhu. O její vybudování majitel usiluje už několik let. Zdá se, že by se stavba konečně mohla pohnout kupředu.

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

OBRAZEM: Jaký byl poslední letošní Vaňkáč Čelindž?

/FOTOGALERIE/ Na start třetího z letošních závodů seriálu Vaňkáč Čelindž se postavilo pár desítek závodníků.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení