VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pracovat rukama? Všichni by raději maturitu

Ostrava /TÉMA + ROZHOVOR/ -Zedníci, pokrývači, malíři, zámečníci. To jsou obory, do kterých se dnes mladí lidé příliš nehrnou. Školy i firmy na Ostravsku se potýkají s nedostatkem učňů.

8.4.2011 8
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Jan Jelínek

Výuční list? Ne, chci mít aspoň maturitu. To je heslo, kterým se teď deváťáci řídí. Střední školy v Moravskoslezském kraji se v posledních letech navíc potýkají s nedostatkem žáků, často tak přijmou i ty, kteří by jinak na maturitu dosáhli jen stěží. Šikovné mladé lidi, kteří by chtěli pracovat rukama, marně shánějí i firmy.

„Jsme v každodenním úzkém kontaktu se zástupci firem, ale i středních technických škol v kraji. O tomto palčivém problému víme již delší dobu. Podle našich informací je také více než pravděpodobné, že se tato nepříznivá situace, která má následně závažný negativní dopad na fungování mnoha firem, bude i nadále zhoršovat,“ sdělila Hana Simonová, projektová manažerka Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje.

Zkreslené představy
Vedle demografického poklesu počtu žáků hraje podle Simonové velkou roli i to, že školáci, jejich rodiče a veřejnost vůbec mají nedostatečné informace o uplatnitelnosti učňů na trhu práce.

„Mnohdy nevědí, co které profese obnášejí, často mají zkreslené a negativní představy o řemeslných oborech. Rodiče se mylně domnívají, že absolvováním školy s netechnickým zaměřením získá dítě při nástupu do zaměstnání lepší možnost uplatnění. Opak je přitom pravda. Po kvalitních řemeslnících a šikovných absolventech technických oborů je stále velká poptávka. Mnohem snáze seženou dobrou práci a také finanční ohodnocení bývá větší, než si veřejnost uvědomuje,“ míní Simonová a dodává: „I přes osvětové akce nemají řemesla stále u veřejnosti zdaleka takovou prestiž, jakou si ve skutečnosti zaslouží.“

Co se vyplatí studovat.

Zájem je o svářeče
Neustále klesající zájem dětí o řemeslnické obory potvrzuje i ředitel Střední školy stavební a dřevozpracující v Ostravě.
„Už dlouhou dobu klesá zájem o učební obory, a to obzvláště ty, kde je značná manuální zátěž. Jde například o stavební profese,“ uvedl ředitel školy Jan Štursa.

Podle mluvčí ostravského úřadu práce Martiny Kubínové je z celkového počtu volných pracovních míst necelých čtyřicet procent právě pro uchazeče s výučním listem.

„Vycházíme z údajů, které nám zaměstnavatelé nahlásí. Největší zájem je o svářeče, montážní dělníky nebo seřizovače a obsluhu fréz, soustruhů a jiných strojů,“ vyjmenovala mluvčí. Podle jejích dalších slov se nejhůře obsazují profese jako zedníci, montážní dělníci, zámečníci, kovodělníci a svářeči. Průměrná mzda u volných pracovních míst nabízených pro učně je podle Kubínové 14 200 korun. „Výše nabízené mzdy se pak v některých oborech značně liší podle délky praxe a nejsou v ní započteny benefity a další odměny,“ zmínila Kubínová.

Nejsou manuálně zruční
Jeden z dalších důvodů, proč stále klesá zájem o tradiční řemesla, je podle Hany Simonové z Krajské hospodářské komory i dramaticky se snižující manuální zručnost dětí.

„Děti nemají přirozený vztah k řemeslům a manuální práci. To je způsobeno nejen měnícím se životním stylem rodin, ale také úbytkem dílen a předmětů rozvíjejících šikovnost a praktičnost dětí na základních školách. V pozdějším věku se pak tento problém již těžko napravuje,“ dodává Hana Simonová.

Jak to vidí výchovné poradkyně?

Blanka Palacká, Základní a mateřská škola Krásné Pole
U chlapců převládá zájem o informatiku, gymnázia a obchodní akademie. Děvčata se pak nejčastěji hlásí na gymnázia, zdravotní lyceum, střední školu chemickou, sociální činnost. Většina žáků si podala přihlášky na střední školy s maturitou, pouze devět přihlášek šlo na učební obory. Chlapcům s průměrem známek nad dvě celé jsem se snažila doporučit jakékoli řemeslo, ale stejně jako v minulých letech to bylo ve většině případů marné. Děvčata mají užší výběr škol, pokud nejsou technicky založená. Většinou jdou na gymnázia.


Hana Kimerová, Základní škola Ostrčilova, Ostrava
Žáci naší školy mají největší zájem o maturitní obory, především o gymnázia a střední odborné školy (IT, ekonomické, zdravotnické nebo dopravní obory). Zájem o střední odborné školy s výučním listem je každoročně velmi malý.
V současné době eviduji pouze šest přihlášek na střední odborná učiliště z celkového počtu padesáti žáků devátých tříd. Převážně jde o děvčata, která si vybírají obory jako kosmetička, kadeřnice, kuchařka nebo prodavačka.
Chlapci se o výuční obory příliš nezajímají. Pouze jeden se přihlásil na obor truhlář. Žáci dávají přihlášky na maturitní obory bez ohledu na prospěch, školy nedělají přijímací zkoušky a studenti jsou často přijímáni pouze z důvodu nedostatku zájemců o daný obor. Pokud má žák velmi slabý prospěch, řeší to podáním přihlášky na maturitní obor na soukromé škole. Spolu s třídními učiteli doporučujeme slabším žákům učiliště a to především nedostatkové profese jako truhlář, zedník, zámečník a podobně. Rodiče většinou považují pro své děti výuční list jako něco zcela nemyslitelného.


Eva Fialová, Základní a mateřská škola Mitušova 8, Ostrava
V letošním školním roce pozoruji zvýšený zájem o technické obory, stále také převažuje zájem o elektrotechnické vzdělání a informatiku. Většina žáků devátých tříd si vybírá střední školy ukončené maturitní zkouškou. V rámci předmětu Volba povolání se svým žákům snažím pomoci se správným výběrem a plánováním budoucí kariéry. Není dobré je orientovat jednostranně na jeden studijní obor, ale pomáhám jim se zjišťováním dostupných informací k vybraným oborům, včetně informací o preferovaných technických oborech.
Jak vzbudit zájem o řemesla?

Podpořit řemeslné obory se dlouhodobě snaží krajská hospodářská komora. Podporuje akce typu Řemeslo má zlaté dno, jejímž hlavním cílem je aktivní zapojení žáků osmých a devátých tříd základních škol do interaktivní soutěže zaměřené na řemeslné a odborné činnosti. Dalším z projektů je například Střední škola – brána k technické kariéře, jehož cílem bylo zlepšení podmínek pro výuku technických oborů, prohloubení provázanosti odborné výuky na potřeby praxe, motivování žáků k setrvání v těchto oborech a zvýšení počtu absolventů nastupujících do technických profesí, na které je připravila střední škola.
„Projekt se setkal s velmi kladným ohlasem jak u studentů, vyučujících a vedení středních technických škol, tak i u zástupců zaměstnavatelů z našeho kraje,“ říká Hana Simonová z krajské hospodářské komory a dodává: „Vzhledem k tomu, že si uvědomujeme závažnost situace ve středních technických školách a učilištích i její negativní dopad na podnikatelskou sféru, bude Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje i nadále vyvíjet a podporovat aktivity vedoucí ke zvýšení prestiže technických a řemeslných oborů, zlepšení informovanosti o skutečné situaci na trhu práce a zvýšení provázanosti odborné výuky s praxí.“

Ředitel Střední školy stavební a dřevozpracující v Ostravě Jan Štursa pro Deník říká:
„Myslím, že v oblasti stavebnictví se dá uplatnit i v době krize“

Jak je to s poklesem zájmu o studium na vaší škole?
Zájem o učební obory klesá už dlouho. Malý zájem je obzvláště o ty obory, kde je značná manuální zátěž. Jedná se zejména o stavební profese. V minulosti byla v Ostravě čtyři stavební učiliště, po roce 1999 došlo k dokončení optimalizace sloučením do jediné školy s 1120 žáky a dnes, v roce 2011, má škola 670 žáků.

Čím je podle vás tento pokles způsoben?
Dochází k souběhu několika negativních vlivů – populačního poklesu, klesající prestiže řemesel ve společnosti a široké nabídky maturitních oborů, kam se lze dostat bez přijímacích zkoušek.

Když už se žáci na vaši školu přihlásí, které obory si nejčastěji vybírají?
Nejžádanější jsou obory jako truhláři, instalatéři, obkladači a na chvostě zájmu jsou zedníci, tesaři i malíři.

Najdou absolventi vaší školy v dnešní době uplatnění?

Škola nemá zpětnou vazbu o uplatnění absolventů, ale myslím, že ve stavebnictví se mohou absolventi uplatnit i přes období krize. V předchozích letech nebyl problém, firmy nabízely místa již během studia. Z informací úřadů práce převažují mezi nezaměstnanými absolventy především kuchaři a číšníci, ne stavaři.

Dá se podle vás nějak zvýšit zájem mladých lidí o řemesla?
To je velmi složité, měla by se především správně nastavit síť škol a jejich kapacita, případně reformovat celý systém. Společnost si musí uvědomit, zda potřebuje odborně připravené řemeslníky nebo značné množství všeobecně připravovaných mladých lidí, kteří se budou dále specializovat (učiliště, odborné školy až vysoké školy). V současném systému se zájem o řemesla obtížně zvyšuje. Bylo by zapotřebí vytvořit soustavu opatření.
Mám na mysli například více propagovat řemeslné profese – pořádat různé exkurze, využít média. Další věcí jsou stipendia pro obory s malým zájmem nebo direktivní nastavení kapacity všech typů škol s ohledem na populační pokles, obzvláště v Moravskoslezském kraji, kde je nejvyšší pokles počtu mladých. V minulých letech se rozšiřovala výuka všeobecně vzdělávacích škol – víceletá gymnázia, lycea, gymnaziální třídy na odborných školách. Jednou z dalších možností, jak věc podpořit, jsou úlevy firmám podporujícím výuku řemeslných profesí.

Jak vidíte budoucnost vaší školy?
Jsem přesvědčen, že v regionu Ostravy by měla zůstat jedna škola zaměřená na stavební a dřevozpracující řemesla. V současné době se škola snaží modernizovat výuku novými stroji i vybavením, objekty procházejí revitalizací. Navíc je zapotřebí dát příležitost získat kvalifikaci i žákům se slabšími studijními předpoklady, případně se speciálními vzdělávacími potřebami. Chtěli bychom zachovat i příležitost pro nejúspěšnější absolventy v nástavbovém studiu.

Autor: Tereza Krumpholzová

8.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fakultní nemocnice Ostrava. Ilustrační foto
18

Agresivních pacientů stále přibývá, někteří vyhrožují, další dokonce útočí

I. liga, 4. kolo, FC Baník - FK Teplice: 3 : 3, na snímku uprostřed Milan Baroš, vpravo Aleksandar Šušnjar
32

Baník předvedl parádní obrat, nakonec ale o výhru přišel

V pondělí se rozhodne, co s flekatým ledem na havířovském zimáku

Situaci s ledem na havířovském zimním stadionu budou řešit na společném setkání zástupci Správy sportovních a rekreačních zařízení a hokejového klubu HC AZ Havířov v pondělí.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

Dolní Lomná - Pokud všechno vyjde, bude Ski areál Severka prvním v Těšínských Beskydech (nepočítáme-li Javorový), kde budou mít lanovou dráhu. O její vybudování majitel usiluje už několik let. Zdá se, že by se stavba konečně mohla pohnout kupředu.

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

OBRAZEM: Jaký byl poslední letošní Vaňkáč Čelindž?

/FOTOGALERIE/ Na start třetího z letošních závodů seriálu Vaňkáč Čelindž se postavilo pár desítek závodníků.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení