Vyplývá to z průzkumu, který exkluzivně pro projekt Navigátor bezpečného úvěru připravila agentura GfK.

Čtvrtina obyvatel kraje přiznala, že nedokáže rozlišit mezi bezpečným poskytovatelem úvěru a lichvářem, 32 procent respondentů neví, kde zjistit, zda je daný poskytovatel úvěru bezpečný, 8,4 procenta přiznalo, že nezná rizika, který jejich úvěr má.

Navigátor

„Jedním z nástrojů, který může spotřebitelům pomoci při orientaci na trhu, je například právě projekt Navigátor bezpečného úvěru, který jednou za rok hodnotí úvěrový trh v České republice a poskytuje tak návod a doporučení, u koho je bezpečné podepsat úvěrovou smlouvu," říká profesor Michal Mejstřík, člen vládního NERV, ředitel poradenské společnosti EEIP a jeden ze spolutvůrců tohoto projektu.

Podle Mejstříka je také alarmující, že se obyvatelé Moravskoslezského kraje příliš nezajímají o to, jaké sankce jim hrozí za předčasné splacení úvěru (devět procent dotázaných). „Opatrnější jsou naopak k sankcím za nesplacení úvěru to dopředu nesleduje jen pět procent z nich," řekl Zdeněk Soudný, tiskový mluvčí projektu.

Čtou smlouvy

Velmi dobrých výsledků dosáhli obyvatelé kraje v parametru „trvám na prostudování smlouvy před tím, než ji podepíšu". Celých sto procent respondentů uvedlo, že by smlouvu bez přečtení nepodepsalo. „V tomto ohledu patří Moravskoslezský kraj mezi několik málo krajů v republice s takto dobrým a jednoznačným výsledkem. Domnívám se, že se zde již projevila podpora finanční gramotnosti, která se právě do tohoto regionu dlouhodobě soustřeďuje," uvedl Mejstřík. Problémem ale zůstávají komplikované smlouvy se skrytými hrozbami. „Lidé si tak sice smlouvy prostudují, ale rizika v nich neodhalí a podepíšou tak i nevýhodné, nebo dokonce přímo nebezpečné smlouvy," upozornil Mejstřík, který zdůraznil, že poznat lichváře není na první pohled vůbec jednoduché.

„Moderní lichvář mnohdy nesplňuje klišé, pod kterým si jej představujeme," varoval Mejstřík s tím, že se v současné době jedná o solidně vypadající „manažery", kteří nabízejí produkt na první pohled bezpečný. „Nebezpečí se ale skrývá v detailech, například v netransparentní smlouvě se skrytými sankcemi," uvedl Mejstřík.

Rodina

Více než 35 procent oslovených obyvatel kraje přiznalo, že nemá přehled o tom, jaké půjčky mají jejich rodinní příslušníci. „Přitom neschopnost splácet se může výrazně negativně dotknout celé rodiny, obzvláště půjčí-li si u lichvářů," vysvětlil Mejstřík. Vysoké procento rodičů (28,5 procenta) v kraji se navíc o úvěrech nebaví se svými dětmi „I to je velmi špatně. Finanční gramotnost by vždy měla začínat doma, v rodině, pokud se rodiče později nezajímají o to, jaké úvěrové smlouvy jejich děti podepsaly, je to špatná vizitka celé společnosti," uzavřel Mejstřík.

Během průzkumu lidé v Moravskoslezském kraji odpovídali i na otázku, podle čeho by poznali lichváře:

- podle 27 procent jednají lichváři rychle, arogantně a nátlakově

- pro 21 procent z nich je základním charakteristickým rysem vysoký úrok

- 19 procent respondentů uvádí, že lichvář zneužívá sociální situace spotřebitelů

K čemu slouží spotřebitelské úvěry občanům Moravskoslezského kraje?

Vysoké procento obyvatel Moravskoslezského kraje uvedlo, že úvěr využilo k vyřešení finanční situace svých blízkých (28 procent), stejný počet lidí na vybavení domácnosti či pro zlepšení zdraví. Třiadvacet procent z oslovených úvěr použilo na nákup vozu či motocyklu, necelých 19 procent pak na zajištění podnikání. Vysoké procento (11,5 procenta) obyvatel kraje se přiznalo, že spotřebitelským úvěrem řešilo refinancování stávajících půjček. „Refinancování půjček může být dobrou cestou k úspoře. Mělo by se ale vždy jednat o nahrazení nevýhodného či nebezpečného úvěru za úvěr bezpečný," řekl Petr Teplý, výzkumný pracovník Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.