Dráhy a město se shodly na podobě dopravního terminálu

Stavba terminálu počítá s demolicí stávající nádražní haly, stavbou nové odbavovací haly, modernizací nástupišť a vybudováním autobusového stanoviště a parkovacích ploch před nádražím.

Přípravné práce běží tak, aby investoři - České dráhy a město Havířov – dosáhli na přislíbené dotace. Celková investice se předpokládá ve výši 160 milionů korun s většinovým pokrytím z dotace. Projekt je rozdělen na dvě části, kdy nádraží budou za zhruba 90 milionů realizovat ČD a přednádražní prostor za 70 milionů město.

V ideálním případě bude nádražní hala zbourána na jaře roku 2013 a nové nádraží by mohlo být hotovo o rok později. Stát už odmítl žádost mladých architektů, aby nádražní hala byla prohlášena památkou.

„Jako občanské sdružení nejsme účastníkem řízení. Můžeme podat pouze návrh na přezkumné řízení a je pouze na ministryni kultury, zda ho přijme a nechá provést," řekl architekt a aktivista za záchranu havířovské nádražní haly Adam Guzdek.

Dopravní terminál zastřeší plachta

Dráhy a radnice se mezitím shodly na podobě celého terminálu. Projektanti zveřejnili vizualizaci, která podle očekávání budí rozporuplné reakce. Architekti navrhli zastřešení v podobě membránové konstrukce s tím, že použitým materiálem bude plachta ze speciálního vyztuženého plastu.

„Projekt nám byl představen a pokračuje se v přípravě jeho realizace. Pokud jde o zastřešení terminálu, to je část projektu, který má na starost město. Nejsem odborník přes materiály, ale věřím, že i u takto řešené střechy se pamatuje na její nosnost při zatížení sněhem nebo čištění. Dobře víme, kolik prachu v tomto regionu je v ovzduší a že se usazuje všude," řekl ekonomický náměstek havířovského primátora Eduard Heczko.

Projektanti z kanceláře KOHL ARCHITEKTI žádný strach z použitých materiálů nemají. „Jedná se o velmi sofistikovaný materiál, který už byl použit na několika podobných stavbách nejen u nás, ale také v Evropě a ve světě. Konstrukce je pochozí, takže se po ní dá pohybovat a udržovat. Ve žlábcích budou elektrické topné kabely, aby bylo zajištěno rozmrazování v zimě," vysvětlil architekt Daniel Labuzík.

Autoři projektu se museli vypořádat s několika oříšky. „Zatímco stávající nádražní hala bude odstraněna, nová bude využívat sousedící dvoupodlažní provozní budovu. Bude využívat její konstrukci a museli jsme se vypořádat s tím, že v budově jsou zařízení důležitá pro provoz železnice, která musela zůstat zachována. Jestliže dosud je přístup do podchodu k nástupištím z nádražní haly, nově bude podchod přístupný z venkovního zastřešeného prostoru. Podchod máme projektovaný s prodloužením až na Šumbark," doplnil architekt Labuzík.

S přípravou projektu jsou i železničáři. „Naším hlavním požadavkem bylo mít moderní nádraží pro odpovídající počet cestujících a s menšími provozními náklady. To současná nádražní hala nesplňuje, protože je předimenzovaná a její provoz je nehospodárný," řekla mluvčí ČD Radka Pistoriusová.

Nová lávka, prodloužený podchod nebo opravený podjezd?

Spojení nového nádraží se Šumbarkem měla zajistit lávka nad kolejištěm. Kvůli finanční náročnosti se od ní upustilo. Jako druhá varianta přicházelo v úvahu prodloužení podchodu, který nyní vede z nádražní haly k nástupištím. Po prodloužení by podchod ústil u prodejny Lidl. S touto variantou počítá i aktuální projekt terminálu.

Ani na prodloužení tunelu však nejsou peníze a nebude proto součástí stavby. „Finanční prostředky vyčleněné pro stavbu terminálu s prodloužením tunelu nepočítají. Přesto s prodloužením do budoucna počítáme. Do té doby ale chceme zajistit bezpečnější přístup cestujících silničním podjezdem. Známe jeho slabiny a chceme je co možná nejvíce odstranit, aby cesta pěších i cyklistů byla bezpečná," řekl náměstek primátora Petr Smrček.

Tunel pod železnicí je skutečnou slabinou ve spojení mezi centrální částí města a lidnatým Šumbarkem. Mnozí lidé se bojí jej procházet pěšky ze strachu z přepadení. Velké problémy nastávají při velkých deštích, kdy vodu nestačí odvádět kanalizace. Podjezd už kvůli tomu musel být několikrát uzavřen.

„Projednáme možnosti úprav. Je možné, že ve spolupráci s dopravními odborníky najdeme řešení. V úvahu přichází vytvoření jen jednoho jízdního pruhu v každém směru jízdy, čímž by se vytvořil prostor pro rozšíření chodníku a případně i pruhu pro cyklisty. Chodník by přitom měl být ještě vyvýšen, aby byli chodci chráněni před vodou a dopravou. V možnostech je samozřejmě i instalace moderního osvětlení nebo bezpečnostních kamer," dodal náměstek Smrček.