VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Atmosféra a příběhy při odsunu Němců

Před sedmdesáti lety odsun radikálně změnil etnické složení obyvatelstva na Krnovsku i Bruntálsku. Co o této době vypovídají dokumenty v archivu?

25.6.2016
SDÍLEJ:

Archiváři připravili návštěvníkům zajímavý výběr dokumentů, ze kterých lze vyčíst, jaká atmosféra panovala na Krnovsku v prvních poválečných měsících. Foto: Deník/Gabriela Mathiasová

To, čemu říkáme „odsun německého obyvatelstva", můžeme vnímat jako nudnou statistiku strohých čísel, jako epizodu našich i mezinárodních dějin, ale také jako tisíce jedinečných lidských příběhů. Můžeme odsun vnímat jako definitivní tečku za druhou světovou válkou i za staletími společného soužití Čechů a Němců v jednom regionu. Pro naše města a obce je to jedna z nejvýznamnějších událostí v jejich historii. Jak odsun vnímalo německé obyvatelstvo v našem okrese? Jaké byly vztahy místních Němců s českými dosídlenci? Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově dal zájemcům příležitost nahlédnout do písemností, které vznikly během těchto událostí před sedmdesáti lety.

ARCHIV A KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA

Na Mezinárodní den archivů připravili krnovští archiváři prohlídkou svého sídla i výstavu dokumentů z prvních poválečných měsíců. „Letos jsme považovali za vhodné připomenout, že v průběhu roku 1946, tedy před 70 lety, došlo ke zcela zásadní změně národnostního složení zdejšího regionu. Tato oblast, která na konci války představovala území osídlené téměř výhradně německým obyvatelstvem, se proměnila v etnicky české území. Pomineme-li nechvalně známé živelně prováděné transporty Němců v červnu a červenci 1945, hlavní organizovaná odsunová vlna proběhla na Krnovsku během roku 1946. Bylo při ní vypraveno asi 33 transportů, kterými bylo z oblasti Krnovska odsunuto téměř 37 tisíc osob," otevřel téma ředitel státního okresního archivu Branislav Dorko.

JAK POVÁLEČNOU DOBU VNÍMALI NĚMCI A ČEŠI?

V archivech se dochovala spousta dokumentů, ze kterých lze vyčíst, co se asi odehrávalo v hlavách německých obyvatel a jak tuto dobu prožívali.

Naopak zcela minimálně jsou zdokumentovány vzpomínky českých pamětníků. Divoké odsuny v létě 1945 nebyly prakticky vůbec písemně podchyceny. „Víme, že proběhly minimálně tři divoké odsuny, které se týkaly tisíců lidí. Umírali při tom dospělí i děti, ale existuje k tomu jen minimum dokladů. Ti, kteří za to nesou zodpovědnost, si zřejmě byli vědomi, že není v pořádku, když vykonávají spíše mstu a odplatu než spravedlnost podle zákona," uvedl Dorko.

CO NAJDEME V ARCHIVU

Archiváři připravili pro zájemce pestrý výběr dokumentů, na kterých ukázali nejen poválečné fungování institucí, justice, firem, armády či internačních táborů, ale i příběhy konkrétních lidí, do kterých se každý může snadno vcítit a srovnat jejich situaci s vlastními životními zkušenostmi. Archiváři ukázali článek Krnovští automatčíci v časopise Stráž pohraničí, který vydával pubertální hru na vojáky za hrdinský čin, deníkové zápisky Čecha, který se nastěhoval do domu k Němce a už se nemohl dočkat jejího odsunu, potravinové lístky, dokládající nižší příděly pro Němce, různá udání a vyšetřovací spisy, Služební řád pro dozorce ve sběrných táborech pro Němce i kartotéku se jmény a adresami odsunutých.

Tyto dokumenty a řadu dalších archiválií představili pracovníci archivu během dvou exkurzí asi šedesáti návštěvníkům.

DISKUSE O PŘÍČINÁCH A NÁSLEDCÍCH I DOTAZY

Rozpoutala se při tom zajímavá diskuse o řetězci příčin a následků, které vedly k válce a k odsunu. Zazněla i řada dotazů: Kde přesně byly sběrné tábory? Kolik v Krnově žilo Čechů? Jak to bylo se záchranou krnovské synagogy? Proč byli odsunuti i němečtí sociální demokraté, kteří nacistický režim odsuzovali? Jak probíhaly konfiskace? Musí archivář umět švabach a kurent?

Odpovědi na tyto otázky, ale i jednotlivé příběhy zaznamenané z archivu budeme přinášet na stránkách Deníku či Regionu i v dalších dnech.

ODSUNUTÍ BYLI OBYČEJNÍ LIDÉ

Kdo vlastně byli lidé, na které tak tvrdě dopadly protiněmecké nálady a zákony?

„Mnozí Němci se konfiskacím i dalším restriktivním opatřením pokoušeli bránit. Z velké části dopadly na lidi, kteří byli naprosto obyčejní a se zločinným nacistickým režimem si příliš nezadali. Jen se snažili nějak proplouvat s většinou. Zdůrazňuji, že nacističtí pohlaváři většinou opustili Krnov ještě před příchodem fronty. Také mnozí movití Němci zavčasu utekli a byli schopni si zajistit dobrou existenci někde jinde," vysvětlil Branislav Dorko.

„Každý osud byl jiný. Někteří Němci, přestože byli členy NSDAP či jiných nacistických organizací, Čechům nikdy neublížili, a někteří je dokonce podporovali.

Velmi zajímavý je případ bruntálského továrníka Emmericha Macholda, který zachránil asi 350 židovek před smrtí podobně jako mnohem známější továrník Oskar Schindler.

Ke konfiskaci majetku ale nebylo potřeba konkrétní provinění. Stačila německá národnost," konstatoval kolega archivář Jakub Mamula.

GABRIELA MATHIASOVÁ

Autor: František Kuba

25.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Houbař ztratil v lese zbraň, policisté ji našli

DVĚ DERBY V TÝDNU. Hokejisté Třince a Vítkovic si to příští týden v rámci extraligy rozdají hned dvakrát. V úterý 24. října budou hrát doma Oceláři, v pátek 27. října se derby přesune do Ostravy.

Vítkovice se zadrhly, Třinec se drží na špici

Devětadvacetiletá zlodějka másla skončila ve vazbě

Žena, která ukradla v jednom z ostravských obchodů pět balení másla v hodnotě 300 korun, putovala nejprve do policejní cely.

Aleš Juchelka o Kalouskovi a Babišovi: Jsou si dost podobní, mají buldočí povahy

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ Oblíbený moderátor a současně politik Aleš Juchelka má za sebou zkušenost spolupráce s Miroslavem Kalouskem i Andrejem Babišem. V rozhovoru pro Deník nesrovnával jen jaká byla. Má za sebou také jedno z nejtěžších období v životě, kdy se musel vypořádat se smrtí svého těžce nemocného syna Olivera. Přesto v sobě našel sílu a odvahu jít v životě dále.    

Kajínek v Ostravě: 100% sympatií a extrémní zájem. Podívejte se

/FOTOGALERIE/ Přátelsky až obdivně naladěné nejméně dvě stovky lidí v pondělí přišly na besedu s Jiřím Kajínkem. Nejznámější český vězeň dorazil v tričku se jménem světově mnohem proslavenějšího kolumbijského narkobarona Pabla Escobara.  

Tento týden představíme školáky z ostravských ZŠ Ukrajinská a Na Mlýnici

Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka - pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení