Detailní monitorování zbytkového výskytu nejohroženější sovy v ČR bude zahájeno nejen v Moravskoslezském, ale také ve Zlínském a Olomouckém kraji. Pozorování dravce bude běh na dlouhou trať, trvat bude od ledna letošního roku až do dubna roku příštího.

Zvukové záznamy a analýza

Projekt na záchranu sýčka obecného bude podle informací hlavního koordinátora projektu Petra Orla spočívat především v pořizování zvukových záznamů ve vybraných lokalitách a v jejich následné počítačové analýze, v monitoringu pomocí hlasových nahrávek hlasů samců sýčků.

„V lokalitách, kde bude výskyt sýčka hlasově potvrzen, se chystáme nainstalovat fotopasti a budeme se snažit dohledat jejich hnízda. Mezi plánované aktivity patří také vytipování míst pro instalaci speciálních hnízdních budek pro tento druh, kterých bude vyrobeno celkem tři sta kusů," prozradil Petr Orel.

Aby veřejnost o projektu na záchranu tohoto druhu sovy věděla co nejvíce, chystají se lidé zapojení do projektu zprovoznit speciální webové stránky, kde budou zveřejňovány aktuality, fotografie a videozáznamy.

„K pomoci při dohledávání lokalit s výskytem sýčka bude vyzvána také veřejnost, a to formou letáků a již zmíněných webových stránek. Výsledky projektu budou využity pro zpracování záchranného programu tohoto druhu a budou prezentovány na konferenci v dubnu příštího roku," nastínil plány koordinátor.

Ohrožený druh

Sýček obecný patří v současné době k nejohroženějším druhům sovy.

„V padesátých a šedesátých letech minulého století přitom obýval sýček všechny naše nížinné a středně položené oblasti a patřil k vůbec nejhojnějším druhům sov," uvedl alarmující skutečnost Petr Orel a pokračoval: „V současné době se odhaduje jeho populace na pět desítek hnízdních teritorií v celé republice!"

Mezi hlavní příčiny úbytku sýčka obecného patří podle ochránců přírody bezesporu nejen změny v krajině a v minulosti používané pesticidy.

„Aktuálně je to především vliv dopravy, tlak přirozených predátorů, ale i vliv moderní architektury. Naše organizace se tímto druhem sovy intenzivně zabývá již patnáct let," dodal na závěr Petr Orel.

Projekt, který získal mimo jiné podporu ministerstva životního prostředí, je financován z prostředků norských fondů a také záchranného programu pro zvláště chráněné druhy.