Sami psychologové a pedagogové však říkají, že dárek či jeho velikost nejsou podstatné, důležitější je ocenění rodičů a gesto obdarování.
„Je jedno, jestli školák či student dostane příspěvek na kolo, lístek do kina nebo perfektně uvařený oběd. Pro dítě je hlavní samotné gesto rodičů a slavnostní atmosféra; to, že si jeho výkonu cení a váží si jeho práce. Cena či velikost daru by pak měly odpovídat tomu, jak moc se ve škole snažil a s jakým úsilím se v průběhu roku učil,“ vysvětluje karvinský psycholog a výchovný poradce Zbyněk Domin.
Podle něj je tou nejlepší odměnou ze strany rodičů kladná motivace a přátelský přístup, a to i v případě, že známky na vysvědčení neodpovídají jejich představám.
Strach není řešení
„Je potřeba, aby dítě mohlo na konci školního roku přijít domů v klidu a ne se strachem. I na horších výsledcích se dá zapracovat – vše pak záleží na komunikaci,“ vysvětluje dále Domin, podle kterého je nejdůležitější přátelský vztah rodičů a dětí, vlastní dárek je už jen takovým „bonusem“.
S tím souhlasí i českotěšínská pedagožka Karolína Mrázková. Problém však podle ní může nastat v situaci, kdy školák ve velmi mladém věku začne dostávat nepřiměřeně hodnotné dárky. Brzy se pak zjistí, že dítě vlastně všechno má a nedostává tak možnost po něčem toužit. S tím může přijít i pokles jeho motivace ve škole prospívat.
V hlavní roli dítě
„Konec školního roku by se měl oslavit v každé rodině školáka či studenta, vysvědčení by ale nemělo být jen dnem materiálních statků. Z vlastní zkušenosti vím, že děti mnohdy více osloví zajímavý výlet či společná večeře speciálně pro ně, při kterých mohou strávit čas se svými rodiči,“ dodává pak Mrázková s tím, že dárek za vysvědčení zcela jistě není výchovnou chybou, neměl by však být jedinou vidinou dítěte.
„Pokud by pak dítě přistupovalo na konci školního roku k rodičům s požadavkem „dlužíš mi dárek“, je v rodinné komunikaci, hodnotách a ve vztahu rodič-dítě něco v nepořádku,“ dodává na závěr Domin.
Pavla Krůčková