Kliknutím zvětšíteOdpověď na tuto otázku hledáme spolu se čtenáři v letní hlasovací soutěži Deníku. Nejprve jsme vám stručně představili všech padesát nominovaných osobností z jednotlivých kategorií, které jsou: 1) Sportovci; 2) Osobnosti kultury; 3) Vědci, myslitelé a lékaři; 4) Bojovníci za svobodu; 5) Osobnosti veřejného života.
Teď už se každý pátek podrobněji díváme na každou desítku, ze které můžete vybírat v hlasování na www.msdeník.cz své favority pro závěrečné velké finále. Které tři osobnosti kultury se díky vašim hlasům probojují do finálové patnáctky, z níž pak vzejde na konci prázdnin celkový vítěz?
Hlasování pro zástupce druhého kola – VĚDCI, MYSLITELÉ A LÉKAŘI – bude na webu probíhat do čtvrtka do 12 hodin.
O celkovém vítězi soutěže Nej osobnost kraje pak v závěru léta rozhodnou čtenáři Deníku už nejen pomocí hlasování na internetu, ale i přes papírové kupony, které v novinách několikrát otiskneme. Věříme, že vám tato letní soutěž přinese nejen hodně zábavy, ale i zajímavých informací o lidech, kteří mohou mít napsaný před jménem titul výrazná osobnost Moravskoslezského kraje.
1) Armin Delong (1925)
Rodák z Bartovic, český vědec, světově uznávaný fyzik a zakladatel elektronové mikroskopie v Československu. Výrobě elektronových mikroskopů se věnuje od 50. let 20. století. V roce 1958 dostal na světové výstavě EXPO v Bruselu za svůj prototyp stolního elektronového mikroskopu BS242 zlatou medaili. Byl dlouholetým ředitelem Ústavu přístrojové techniky ČSAV v Brně, polistopadovým místopředsedou ČSAV (dnes AV ČR) a místopředsedou vlády České a Slovenské federativní republiky pro vědeckotechnický rozvoj. V roce 2005 mu byla za celoživotní vědecký přínos udělena cena Česká hlava za rozvoj elektronové mikroskopie v Československu a přenos oborového know-how do průmyslového využití.
2) Rajko Doleček (1925)
Český lékař česko-srbského původu, profesor zaměstnaný ve Fakultní nemocnici Ostrava, patří k nejdéle praktikujícím lékařům, lékařskou praxi vykonává 66 let. Je autorem více než 200 odborných publikací, popularizoval endokrinologii, diabetologii, zdravou výživu a dietologii. Od 70. let 20. století prezentoval v Československé televizi vzdělávací cykly zaměřené na problematiku nadváhy, cukrovky, hormonálních poruch a stárnutí. Nejznámější byl Nebezpečný svět kalorií, který se zaměřil na nadváhu a zdravou životosprávu. Na stejná témata vydal několik populárně naučných knih.
3) Sigmund Freud (1856–1939)
Sigismund Šlomo Freud, tak zní rodné jméno lékaře-neurologa, psychologa a zakladatele psychoanalýzy. Narodil se v moravském Příboře v německy mluvící židovské rodině pocházející z Haliče. Během jeho dětství se rodina přestěhovala do Vídně, kde prožil takřka celý život. Zemřel v emigraci v Londýně, kam se krátce před smrtí uchýlil před nastupujícím nacismem. Vytvořil psychoterapeutickou metodu založenou na volných asociacích pacienta, vytvoření přenosového vztahu s ním a na interpretaci jeho promluv, snů, přenosových emocí a odporu během terapie.
4) Jiří Grygar (1936)
Astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal řadu ocenění včetně ocenění od UNESCO Kalinga Prize (1996). Celý život se věnuje popularizaci astronomie a příbuzných oborů fyziky. Publikoval více než dvě stě odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika) a řadu populárně-naučných publikací. Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzdělávacích pořadů a autorem příspěvků v časopisech, novinách či na internetu.
5) Gregor Johann Mendel (1822–1884)
Řehoř Jan Mendel se narodil v Hynčicích, přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Věnoval se křížení hrachu a sledování potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. V roce 1869 se mu dostalo za života jediné pocty: byl zvolen viceprezidentem Přírodovědeckého spolku v Brně. Působil jako mnich a později opat augustiniánského kláštera na Starém Brně. Rodný dům Gregora Mendela v Hynčicích je kulturní památkou
6) Eduard Orel (1841–1892)
Rakouský důstojník a polárník se narodil v Novém Jičíně, zúčastnil se expedice, která objevila souostroví Země Františka Josefa. V letech 1872–1874 se jako důstojník zúčastnil rakousko-uherské severopolární expedice. Po opuštění lodi trpěl sněžnou slepotou, která mu zřejmě natrvalo poškodila zrak. Na Rudolfově ostrově pojmenoval dva mysy po novojičínských občanech: dr. Josefu Habermannovi a Josefu Prorokovi. Za účast na výpravě mu byl udělen Řád železné koruny 3. třídy a později byl také povýšen do rytířského stavu.
7) František Palacký (1798 – 1876)
Narodil se v Hodslavicích na východní Moravě jako páté z dvanácti dětí, pocházel z protestantské rodiny s dlouhou tradicí. Český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Byl mimořádně talentovaný, ovládal deset cizích jazyků, pokoušel se o poezii a překlady, zabýval se estetikou a poetikou. Inicioval založení Musejního sboru pro pěstění české řeči a literatury, založení Matice české, byl i uznávaným představitelem austroslavismu. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku Otec národa.
8) Johann Palisa (1848 –1925)
Rakouský astronom slezského původu, který vešel ve známost díky objevení 122 planetek a také díky vydání hvězdných map. Zkoumal i Měsíc a Slunce, zabýval se též hledáním hypotetické planety Vulcanus. Editoval dva hvězdné katalogy se 4700 přesnými polohami hvězd, které se staly důležitým základem pro zajištění drah planetek, za což obdržel v roce 1906 cenu Pařížské akademie. Kromě planetek pozoroval i meteory. Zabýval se i časovými pásy a zasadil se o zavedení středoevropského času v občanském životě. Jeho jméno nese hvězdárna v Ostravě, jedna planetka a měsíční kráter.
9) Bohdan Pomahač (1971)
Rodák z Ostravy-Poruby, český plastický chirurg, který vedl tým provádějící první úplnou transplantaci obličeje v USA. Ta byla zároveň celosvětově teprve třetí. Studoval na Wichterlově gymnáziu v Ostravě a Palackého univerzitě v Olomouci. Už během studia byl na stáži v Bostonu v Massachusetts, po studiu nastoupil do nemocnice Brigham and Women's Hospital. V roce 2012 mu Česká transplantační nadace udělila cenu za rozvoj transplantační medicíny. V roce 2014 převzal od Nadačního fondu Neuron na podporu vědy Cena Neuron za přínos světové vědě v oboru medicína. Dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
10) Karel Schinzel (1886–1951)
Inženýr, chemik a vynálezce německé národnosti se narodil ve Slezsku, v obci Edrovice, části města Rýmařov. Zajímal se o chemické procesy vyvíjení fotografií, v roce 1905 podal ve Vídni žádost o patent týkající se procesu, který nazval „katachromie" – jednalo se o postup vyvolávání snímků na fotografický materiál se třemi citlivými vrstvami. Jeho vynález se stal později důležitým základem, díky kterému mohly být později po roce 1935 vyráběny filmy Kodachrome a Agfacolor. Zabýval se také reprodukčními technikami a zvukovým filmem.
Výsledky:
1. kolo – sportovci: do finále postupují Emil Zátopek, Milan Baroš a Ivan Lendl.
2. kolo – oblast kultury: do finále postupují Jaromír Nohavica, Leoš Janáček a Věra Špinarová.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
